Nález 59/2006 SbNU, sv. 40, K nároku na výhru dosaženou na hracím automatu v herně

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 40, nález č. 59

III. ÚS 58/04

K nároku na výhru dosaženou na hracím automatu v herně

Porušením veřejnoprávní povinnosti (nahrazením povoleného automatu nepovoleným, byť z důvodu poruchy, a jeho provozováním v rozporu se zákonem o loteriích) nelze získat prospěch v rovině soukromoprávní (nemožnost stěžovatele domoci se výhry podle § 845 občanského zákoníku, na niž by v případě řádného provozování automatu vedlejší účastnicí měl podle § 846 občanského zákoníku nárok). Stěžovatel nadto neměl žádnou možnost skutečnost, že vedlejší účastnice předmětný automat provozuje bez povolení, ověřit. Naopak byl v dobré víře, že v herně jsou provozovány automaty v souladu s právními předpisy (zákonem o loteriích). V dané věci je tedy zřejmé, že stěžovatel byl v důsledku protiprávního (deliktního) jednání vedlejší účastnice - provozování nepovoleného automatu, což je v rozporu se zákonem o loteriích - poškozen. Porušení práva na soudní ochranu (čl. 90 Ústavy České republiky, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) spatřuje Ústavní soud ve skutečnosti, že se obecné soudy nezabývaly tím, zda stěžovateli vznikla v dané věci postupem vedlejší účastnice odškodnitelná újma, či nikoliv, případně v jaké výši (kupř. dle § 420 a násl. občanského zákoníku), a to i přesto, že v civilním procesu se uplatňuje zásada soud zná právo (iura novit curia, § 121 občanského soudního řádu).

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy - ze dne 16. března 2006 sp. zn. III. ÚS 58/04 ve věci ústavní stížnosti M. O. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. března 2002 sp. zn. 23 Co 44/2002 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. září 2001 sp. zn. 7 C 37/2000, jimiž byla zamítnuta žaloba stěžovatele na zaplacení peněžité částky.