dnes je 4.11.2024

Input:

Nález 61/2000 SbNU, sv.18, Ke zmírnění následků některých majetkových křivdK restituci pozemků, které byly po odnětí státem rozděleny

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 18, nález č. 61

I. ÚS 28/99

Ke zmírnění následků některých majetkových křivd
K restituci pozemků, které byly po odnětí státem rozděleny

Ústavní soud považuje za nepřípustné dovozovat neexistenci pozemků, které byly postupem předvídaným v § 1 restitučního zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, státem odňaty, ze samotného jejich následného rozdělení, sloučení, přeparcelování, resp. přečíslování. Skutečnost, že jako části zemského povrchu oddělené od zbytku zemského povrchu hranicemi byly pozemky postupem doby v operátech evidence nemovitostí, popř. v operátech katastru nemovitostí evidovány pod různými parcelními čísly a s rozmanitým geometrickým určením, neznamená, že se na jejich hmotném substrátu, jímž je samotná půda jako produkt přírody vzniklý bez přičinění člověka, který je z ekonomického hlediska nenahraditelný, nerozmnožitelný a nezastupitelný, cokoli změnilo. Nelze proto vyloučit vydání stávajícího pozemku jako věci v právním smyslu, která co do své půdní podstaty byla předmětem rozdělování, slučování a přeparcelování, a to i tehdy, jestliže v porovnání se stavem evidence nemovitostí v době jejího odnětí jde z kvantitativního a evidenčního pohledu o „část věci“ státem odňaté původním vlastníkům.

Ústavní soud při svém posuzování uvedené věci zvažoval § 20 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), na který obecné soudy v odůvodněních svých rozhodnutí poukazovaly. Musel však vzít v úvahu především tu skutečnost, že restituční nároky je zapotřebí v rámci platné právní úpravy vykládat extenzivněji, a to tak, aby slučování pozemků v období totality jakožto výraz potlačování, resp. likvidace soukromého vlastnictví nakonec nebylo důvodem pro nevydání těchto pozemků, a to v případě, kdy oprávněné osoby podnikly veškeré dostupné kroky k uplatnění svého prád

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 25. dubna 2000 sp. zn. I. ÚS 28/99 ve věci ústavní stížnosti J. E. a M. C. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni z 2. 10. 1998 sp. zn. 12 Co 358/98, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze 13. 10. 1997 sp. zn. 11 C 372/93 o zamítnutí návrhu stěžovatelů, aby SPT Telecom, s. p., (v řízení před Ústavním soudem vedlejšímu účastníkovi) byla uložena povinnost uzavřít se stěžovateli dohodu o vydání jedné ideální poloviny pozemkové parcely každému ze stěžovatelů.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 10. 1998 sp. zn. 12 Co 358/98 se ruší.

II. Odůvodnění

1. Stěžovatelé se obrátili na Ústavní soud s návrhem, aby zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 10. 1998 sp. zn. 12 Co 358/98, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 13. 10. 1997 č. j. 11 C 372/93-117.

Obecné soudy ve svých rozhodnutích zamítly návrh stěžovatelů, aby vedlejšímu účastníkovi (tj. v předmětném sporu žalovanému SPT Telecom, s. p., dále jen „vedlejší účastník“), byla uložena povinnost uzavřít se stěžovateli dohodu o vydání jedné ideální poloviny pozemkové parcely č. 1191/6, ostatní plochy o výměře 4 495 m2 podle

Nahrávám...
Nahrávám...