dnes je 2.12.2022

Input:

Nález 63/2002 SbNU, sv. 26, K restituci pozemků; K interpretaci a aplikaci § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 26, nález č. 63

II. ÚS 747/2000

K restituci pozemků
K interpretaci a aplikaci § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, sice počítá se zajištěním lesního či zemědělského využití pozemku jako s jedním z cílů zákona, z jeho preambule nicméně vyplývá, že tento cíl má být podřazen požadavku zmírnění majetkových křivd tím, že zlepšení péče o půdu podmiňuje obnovením původních vlastnických vztahů k ní. Soud tedy nemůže diktovat vlastníkům, jak s půdou nakládat, či podmiňovat navrácení vlastnictví určitým způsobem využití, resp. nenavracet, pokud nebudou (moci) pozemek určitým způsobem užívat.

Zákon má především umožnit, aby byl pozemek restituentům vydán. Pouze výjimečně, nastanou-li okolnosti předvídané tímto zákonem (§ 11), pozemek vydán nebude. Tyto vylučující okolnosti v žádném případě nemusejí souviset s nemožností pozemek zemědělsky využít, ale naopak s jiným veřejným zájmem. Pravidlem je, že pozemek se restituentům při splnění všech podmínek vydává. Výjimečně k tomu dojít nemusí, např. podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c), pokud byl pozemek po přechodu či převodu do vlastnictví státu zastavěn. Zákonodárce ovšem i v uvedeném ustanovení stanovil šest samostatných „výjimek z výjimky“, za nichž lze i zastavěný pozemek vydat. Jednou z nich je okolnost, že jde o stavbu umístěnou pod povrchem země. Jde o jednu „výjimku z výjimky“, jež je nezávislá na jiných výjimkách a nijak nesouvisí s možností či nemožností zemědělského či lesního využití pozemku. Naplnění všech šesti výjimek - podmínek, kdy i zastavěný pozemek lze vydat - není požadováno kumulativně, neboť je mezi nimi použita spojka „nebo“. Vzájemný vztah alternativity je právně významný. S ohledem na metodu použitou zákonodárcem je třeba respektovat, že oprávněné osobě lze vydat i pozemky, na nichž se nacházejí stavby bránící zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, pokud se jedná z hlediska stavebně technického o některou ze staveb dále v ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výslovně uvedených.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 28. května 2002 sp. zn. II. ÚS 747/2000 ve věci ústavní stížnosti I. H. a J. H. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze 4. 10. 2000 sp. zn. 10 Ca 266/2000 a rozhodnutí Okresního úřadu v Českých Budějovicích, okresního pozemkového úřadu, z 8. 6. 2000 č. j. OPÚ/R291/00/881/91, že stěžovatelé nejsou vlastníky nemovitostí.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 10. 2000 č. j. 10 Ca 266/2000-25 a rozhodnutí Okresního úřadu v Českých Budějovicích, okresního pozemkového úřadu, ze dne 8. 6. 2000 č. j. OPÚ/R-291/00/881/91 se zrušují.

II. Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky předepsané zákonem č.

Nahrávám...
Nahrávám...