dnes je 18.8.2022

Input:

Nález 63/2003 SbNU, sv. 30, K oprávnění správce daně provést opakovanou daňovou kontrolu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 30, nález č. 63

II. ÚS 334/02

K oprávnění správce daně provést opakovanou daňovou kontrolu

Provedená daňová kontrola nezakládá překážku věci rozhodnuté ve smyslu § 28 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů; správce daně je oprávněn provést opakovanou daňovou kontrolu, tj. kontrolu téže daně za stejné období, kterou již předtím zkontroloval, to však za předpokladu, že se objeví skutečnosti, jež správci daně v době předchozí daňové kontroly nebyly známy, a kontrola bude provedena v rozsahu bezprostředně souvisejícím s těmito nově zjištěnými skutečnostmi (§ 2 odst. 2, § 16 odst. 1 věta druhá citovaného zákona).

Aby se vyloučila (nebo alespoň omezila) možnost svévolného jednání správce daně jak ve vztahu k zahájení daňové kontroly vůbec, tak ve vztahu k jejímu rozsahu, musí být daňovému subjektu sdělen její důvod a cíl, a to zcela konkrétně tak, aby i daňový subjekt měl určitou možnost „kontroly“ postupu správce daně.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 13. května 2003 sp. zn. II. ÚS 334/02 ve věci ústavní stížnosti F., s. r. o., proti jinému zásahu Finančního úřadu Plzeň-sever spočívajícímu v provádění další daňové kontroly daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty.

Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou včas [§ 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“)] a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 4 zákona o Ústavním soudu], napadla stěžovatelka postup Finančního úřadu Plzeň-sever, který spočíval v provádění další daňové kontroly vedené pod č. j. 28504/2002/145930, jež byla zahájena dne 4. 4. 2002 a týkala se daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období 1999, 2000 a daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2000 až 4. čtvrtletí 2000. Tímto postupem měla být porušena její základní práva zakotvená v čl. 2 odst. 2 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Z ústavní stížnosti vyplynulo, že uvedený správce daně provedl u stěžovatelky ve dnech 18. 9. - 7. 12. 2001 daňovou kontrolu týkající se daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období 1999, 2000 a daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 2. až 4. čtvrtletí 2000, a tato kontrola byla ukončena dvěma zprávami o daňové kontrole č. j. 70884/2001/145930 a 70885/2001/145930, v nichž správce daně konstatoval, že nebylo zjištěno zkrácení daňové povinnosti. Jak bylo uvedeno již výše, dne 4. 4. 2002 správce daně zahájil opět daňovou kontrolu, která se týkala týchž daní za stejné daňové období. Dle názoru stěžovatelky z důvodu překážky res iudicata správce daně nemůže zahájit opětovnou daňovou kontrolu ohledně téže daně za stejné daňové období jako při předchozí daňové kontrole. Opačným postupem by došlo k porušení § 28 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „daňový řád“), jakož i obecných zásad daňového řízení ve smyslu § 2 citovaného zákona a rovněž ustanovení § 16 odst. 1

Nahrávám...
Nahrávám...