dnes je 6.7.2022

Input:

Nález 65/2005 SbNU, sv. 36, K rozhodování soudu o nákladech řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 65

II. ÚS 635/04

K rozhodování soudu o nákladech řízení

Jde o svévoli, pokud zdůvodnění rozhodnutí soudu vychází ze skutečností, které zčásti nemají oporu v provedených důkazech a zčásti nemají žádný význam pro posouzení otázky, která je předmětem rozhodnutí.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Nykodýma a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Dagmar Lastovecké - ze dne 24. března 2005 sp. zn. II. ÚS 635/04 ve věci ústavní stížnosti J. Ch. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni z 6. 9. 2004 sp. zn. 10 Co 327/2001, jímž byl ve výroku o náhradě nákladů řízení změněn rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech tak, že náhrada nákladů řízení nebyla stěžovateli přiznána.

Výrok

Výroky II. a IV. rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 9. 2004 sp. zn. 10 Co 327/2001 se zrušují.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 9. 2004 sp. zn. 10 Co 327/2001 v jeho výrocích o náhradě nákladů řízení a tvrdí, že jím byla porušena jeho práva podle čl. 36 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Stěžovatel nesouhlasí s použitím ustanovení § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) na daný případ. Důsledkem úspěšně uplatněného nároku je jak vyhovění žalobě ve věci samé, tak i přiznání náhrady nákladů řízení. Odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu okolnostmi hodnými zvláštního zřetele pro výjimečné nepřiznání náhrady nákladů řízení je až příliš stručné, nezabývá se zákonnými podmínkami a nemá oporu ve spise. Vedlejší účastnice řízení je totiž v produktivním věku, je vlastnicí rodinného domu a z titulu vypořádání společného jmění manželů je jí po měsíčních splátkách 30 000 Kč spláceno 3 500 000 Kč. Naopak jediným významným majetkem stěžovatele je rodinný dům, v němž žije, a jediným jeho příjmem je starobní důchod. Stěžovatel se navíc v průběhu řízení od svých tvrzení neodchýlil a jejich pravdivost prokázal. Naopak vyvrátil nepravdivé tvrzení vedlejší účastnice řízení, že požaduje vrácení peněz, které prohrál v automatech, resp. peněz vynaložených na opravu svého domu, a osvětlil existenci dvou po sobě jdoucích půjček. Nesouhlasí s tím, že nepřiznání náhrady nákladů řízení je sankcí za absenci písemného potvrzení o existenci obou půjček a o vrácení prvé z nich, neboť vedlejší účastnice řízení existenci obou půjček nezpochybňovala a absence potvrzení o vrácení první půjčky může jít pouze k tíži vedlejší účastnice řízení.

Ústavní soud vyzval účastníky řízení, aby se k ústavní stížnosti vyjádřili. Krajský soud v Plzni odkázal na odůvodnění napadených výroků a vedlejší účastnice I. N. na výzvu Ústavního soudu nijak nereagovala. Z vyžádaného spisu Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 16 C 36/96 zjistil Ústavní soud, že se stěžovatel po vedlejší účastnici řízení (tehdy s příjmením Š.) domáhal zaplacení peněžité částky 100 000 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácené půjčky. V žalobě mimo jiné uváděl, že o půjčce nebyl sepsán žádný písemný záznam, protože jí v minulosti rovněž zapůjčil

Nahrávám...
Nahrávám...