dnes je 7.12.2022

Input:

Nález 67/2005 SbNU, sv. 36, K průtahům v trestním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 67

I. ÚS 554/04

K průtahům v trestním řízení

Jde-li o uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, je zřejmé, že zároveň je třeba zkoumat, zda zásah do osobní svobody stěžovatele (čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), obecně ústavním pořádkem předvídaný, je v souvislosti s délkou řízení ještě proporcionálním zásahem či nikoliv. Jinak řečeno, je třeba zkoumat vztah veřejného statku, který je představován účelem trestu, a základním právem na osobní svobodu, které je omezitelné jen zákonem, avšak dále pouze za předpokladu, že jde o opatření v demokratické společnosti nezbytné a nelze-li sledovaného cíle dosáhnout mírnějšími prostředky. Totiž i zákonem předvídané omezení základních práv je třeba interpretovat ústavně konformním způsobem, tj. mimo jiné tak, aby jejich aplikace obstála v testu proporcionality.

Ochrana práva na přiměřenou délku řízení podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), resp. kompenzace jeho porušení může být dosažena i prostředky, jež jsou vlastní trestnímu právu. Je proto povinností obecných soudů využít všech takových prostředků, které jim trestní právo poskytuje, k tomu, aby vedle práva na osobní svobodu bylo rovněž kompenzováno porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. To vše takovým způsobem, aby byla především zajištěna ochrana základních práv stěžovatele a současně vyloučeno nastoupení mezinárodněprávní odpovědnosti České republiky za porušení závazků plynoucích z Úmluvy.

Úvahy obecných soudů o trestu, popřípadě přímo o trestním stíhání v souvislosti s dobou uplynuvší od spáchání činů, resp. s ohledem na délku trestního řízení, musejí být strukturovány do tří rovin. Jednak je to rovina úvah opírajících se o trestněprávní předpisy, dále test proporcionality plynoucí z imperativu právního státu a v něm chápané osobní svobody (rovina ústavní) a nakonec promítnutí délky řízení do případně ukládaného trestu (rovina Úmluvy a mezinárodněprávní odpovědnosti).

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu* složeného z předsedy senátu JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Jiřího Muchy a JUDr. Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 31. března 2005 sp. zn. I. ÚS 554/04 ve věci ústavní stížnosti P. H. proti usnesení Nejvyššího soudu z 26. 5. 2004 sp. zn. 8 Tdo 358/2004, jímž bylo odmítnuto stěžovatelovo dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ohledně stěžovatelova odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání trestného činu podvodu a trestného činu zpronevěry a byl mu uložen úhrnný trest odnětí svobody, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

Výrok

I. Nerespektováním principů obsažených v čl. 1 odst. 1 a čl. 4 Ústavy ČR bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2004 sp. zn. 8 Tdo 358/2004 porušeno základní právo stěžovatele podle čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

II. Toto usnesení se proto ruší.

Odůvodnění

I.

Včas a co do ostatních náležitostí řádně podanou ústavní stížností napadl stěžovatel v záhlaví specifikované rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jak stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, rozsudkem

Nahrávám...
Nahrávám...