dnes je 7.12.2024

Input:

Nález 69/1996 SbNU, sv.5, K právu na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 5, nález č. 69

I. ÚS 95/96

K právu na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod

Neúspěch v soudním sporu nelze sám o sobě považovat za porušení zaručeného práva na soudní ochranu podle ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu České republiky (I. senátu) ze dne 18. července 1996 sp. zn. I. ÚS 95/96 ve věci ústavní stížnosti I. v.o.s. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze 16. 1. 1996 sp. zn. 15 Ca 681/95 o zamítnutí žaloby proti rozhodnutím celních úřadů o vyměření cla.

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

Stěžovatel ve včas podané ústavní stížnosti navrhl zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž byl zamítnut návrh stěžovatele na zrušení rozhodnutí Oblastního celního úřadu Varnsdorf ze dne 19. 9. 1995 č. j. 2687/95 a současně i na zrušení rozhodnutí Celního úřadu Jiříkov ze dne 24. 8. 1995 č. j. 74/95.

Stěžovatel podal dne 25. 10. 1995 u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobu na přezkoumání rozhodnutí Celního úřadu Jiříkov ze dne 24. 8. 1995 č. j. 74/95, ve spojení s rozhodnutím Oblastního celního úřadu Varnsdorf č. j. 2687/95 ze dne 19. 9. 1995. Napadenými rozhodnutími bylo stěžovateli vyměřeno clo ve výši 262536 Kč s odůvodněním, že porušením celních předpisů, jež spočívalo v ne zákonném odnětí zboží celnímu dohledu (ustanovení § 140 odst. 2 a § 240 zákona České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon), vznikl celní dluh. Tento dluh měl vzniknout tím, že stěžovatel dne 12. 5. 1995 převážel přes celní přechod Jiříkov zboží v celkové hodnotě 1079588 Kč, jež mělo být dodáno celnímu úřadu určení Kladno do 15. 5. 1995, a tato zákonná povinnost nebyla - z důvodu údajného odcizení zboží - ve stanoveném termínu dodržena. Stěžovatel namítal, že celní dluh při dovozu zboží podléhajícího dovoznímu clu může vzniknout pouze jeho ne zákonným odnětím celnímu dohledu, přičemž dlužníkem je podle ustanovení § 240 odst. 3 písm. a) citovaného zákona osoba, která zboží odňala celnímu dohledu. Protože přepravované zboží prý bylo odcizeno, měla by být dlužníkem osoba, která zboží odcizila, a nikoli stěžovatel.

Krajský soud v Ústí nad Labem v odůvodnění napadeného rozsudku konstatoval, že celním výměrem Celního úřadu Jiříkov ze dne 24. 8. 1995 č. j. 74/95 bylo stěžovateli vyměřeno clo a daň z přidané hodnoty ve výši 262536 Kč s odůvodněním, že dne 12. 5. 1995 mu bylo propuštěno do režimu tranzitu zboží v celní hodnotě 1079588 Kč. Toto zboží mělo být do 15. 5. 1995 dodáno Celnímu úřadu Kladno, k čemuž však nedošlo a zboží bylo tedy ne zákonně odňato celnímu dohledu. Vznikl celní dluh, který byl později s nížen na 260252 Kč s tím, že část zboží v celní hodnotě 9388 Kč byla nalezena. Odvolání žalobce proti uvedenému celnímu výměru bylo zamítnuto a celní výměr svým rozhodnutím potvrdil Oblastní celní úřad Varnsdorf.

Krajský soud podle ustanovení § 133 odst. 1 písm. a) zákona České národní rady č. 13/1993 Sb. charakterizoval tranzit jako jeden z režimů s podmíněným osvobozením od cla, kdy deklarant, jenž podal návrh na propuštění zboží do režimu

Nahrávám...
Nahrávám...