dnes je 19.4.2024

Input:

Nález 77/2005 SbNU, sv. 37, K důvodům útěkové vazby; K odůvodnění soudních rozhodnutí

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 37, nález č. 77

I. ÚS 585/02

K důvodům útěkové vazby
K odůvodnění soudních rozhodnutí

Posuzování existence vazebních důvodů je věcí často obtížnou a subtilní a obecné soudy musejí striktně vycházet ze zjištěných konkrétních skutečností zakládajících jednotlivé vazební důvody. Výklad zákonných znaků „konkrétních skutečností“ je především věcí obecných soudů, které při důkladné znalosti skutkových okolností a důkazní situace té které věci musí svědomitě posoudit (v kterémkoli stadiu řízení), zda vzetí do vazby je opatřením nezbytným pro dosažení účelu trestního řízení a zda tohoto účelu ani při vynaložení veškerého úsilí nelze dosáhnout jinak. Pro výklad tohoto znaku, resp. pro aplikaci již citovaného zákonného ustanovení proto nejsou (a ani nemohou) být dána objektivní a neměnná kritéria, která je naopak třeba vyvodit vždy z povahy konkrétní a individualizované věci, včetně osoby obviněného, jeho osobních poměrů, rozsahu potřebného dokazování, jeho náročnosti apod. Do těchto úvah (a rozhodnutí jimi podložených), plynoucích ze skutkových zjištění v době rozhodování obecných soudů o vazbě známých, Ústavní soud ve smyslu dnes již ustálené judikatury se cítí oprávněn zasáhnout zpravidla jen tehdy, není-li rozhodnutí o vazbě podloženo zákonným důvodem (čl. 8 odst. 1, čl. 1 Listiny základních práv a svobod) buď vůbec, nebo jestliže tvrzené (a nedostatečně zjištěné) důvody vazby jsou v extrémním rozporu s kautelami plynoucími z ústavního řádu republiky, příp. s mezinárodními smlouvami, jimiž je v tomto směru Česká republika vázána.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně JUDr. Ivany Janů a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Vojena Güttlera - ze dne 7. dubna 2005 sp. zn. I. ÚS 585/02 ve věci ústavní stížnosti H. W. M. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 6. 2002 sp. zn. 8 To 335/2002, jímž bylo rozhodnuto o propuštění stěžovatele z vazby na svobodu s tím, že je dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) trestního řádu, ale že se přijímá písemný slib stěžovatele jako náhrada vazby a stanovuje se dohled probačního úředníka.

Výrok

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 6. 2002 sp. zn. 8 To 335/2002 se zrušuje.

Odůvodnění

I.

Včas podanou ústavní stížností brojí stěžovatel proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 6. 2002 sp. zn. 8 To 335/2002, jímž bylo zrušeno usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 21. 5. 2002 č. j. 1 T 91/2001-501 a rozhodnuto o propuštění stěžovatele z vazby na svobodu s tím, že je dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) trestního řádu, ale že soud přijal písemný slib stěžovatele jako náhradu vazby a dále nad ním stanovil dohled probačního úředníka. Napadeným rozhodnutím bylo podle názoru stěžovatele porušeno ustanovení čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Krajský soud v Plzni prý měl zrušit napadené usnesení a rozhodnout tak, že se stěžovatel propouští z vazby, neboť žádné důvody vazby nejsou dány.

Porušení svých základních práv spatřuje stěžovatel v následujících skutečnostech:

Příkaz k zatčení, který předcházel rozhodnutí o vazbě, byl

Nahrávám...
Nahrávám...