dnes je 2.12.2022

Input:

Nález 8/1999 SbNU, sv. 13, K restitučnímu nároku podle zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 13, nález č. 8

IV. ÚS 439/98

K restitučnímu nároku podle zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Podle § 1 odst. 4 ústavního dekretu prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v této době přihlásili za Němce nebo Maďary, jsouce donuceni nátlakem nebo okolnostmi zvláštního zřetele hodnými, neposuzují se podle tohoto dekretu jako Němci nebo Maďaři, schválí-li Ministerstvo vnitra osvědčení o národní spolehlivosti, které vydá příslušný okresní národní výbor (okresní správní komise) po přezkoumání uvedených skutečností.

Ustanovení § 1 odst. 1 a 2 tohoto dekretu kategorizuje ve vztahu k pozbytí československého státního občanství dvě skupiny osob, a to 1) československé státní občany národnosti německé nebo maďarské, kteří podle předpisů cizí okupační moci nabyli státní příslušnosti německé nebo maďarské a kteří československé státní občanství pozbyli dnem nabytí takové státní příslušnosti, 2) ostatní československé státní občany národnosti německé nebo maďarské, kteří pozbyli československé státní občanství dnem nabytí účinnosti tohoto dekretu. Pouze těchto dvou skupin se týkají § 2 a 3 tohoto dekretu stanovící podmínky pro zachování a vrácení československého státního občanství. Z toho, že Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v této době přihlásili za Němce nebo Maďary, neposuzují se při splnění podmínek uvedených v § 1 odst. 4 tohoto dekretu jako Němci nebo Maďaři, nelze tedy vyvodit jiný závěr než ten, že nespadajíce pod ustanovení § 1 odst. 1 a 2 tohoto dekretu proto, že se podle tohoto dekretu za Němce a Maďary nepovažují, tyto osoby československé státní občanství nepozbývají. Tento závěr podporuje i § 5 tohoto dekretu, podle něhož Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) ucházeli o udělení německé nebo maďarské státní příslušnosti, aniž k tomu byli donuceni nátlakem nebo zvláštními okolnostmi, pozbývají československého státního občanství dnem nabytí účinnosti tohoto dekretu. Je-li totiž v tomto ustanovení pozbytí československého státního občanství výslovně zakotveno, potom použitím argumentu a contrario lze dovodit, že osoby splňující podmínky § 1 odst. 4 ústavního dekretu č. 33/1945 Sb. československého státního občanství nepozbyly. Ani tyto osoby, které československé státní občanství nepozbyly, nelze však v souladu s již konstantní judikaturou Ústavního soudu z režimu zákona č. 243/1992 Sb. vyloučit.

Nález

Nahrávám...
Nahrávám...