Nález 81/2006 SbNU, sv. 41, K otázce hodnocení důkazů obecnými soudy

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 41, nález č. 81

IV. ÚS 767/05

K otázce hodnocení důkazů obecnými soudy

Čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod předvídá úpravu účelu omezení osobní svobody zákonem, tj. trestním řádem, při jehož aplikaci soud postupuje v řízení, na jehož konci rozhoduje o vině a trestu obviněného. Při interpretaci a aplikaci základní právo omezujícího zákona je soud povinen postupovat tak, aby minimalizoval zásah do základního práva, a to výběrem (popřípadě výkladem aplikačních podmínek) prostředků, které mají vést k naplnění účelu zákonem sledovaného, tj. v případě trestního řádu především zjištění trestných činů řádným postupem orgánů činných v trestním řízení. V daném případě jde o ustanovení § 2 odst. 5 a 6 trestního řádu, která upravují postup při získávání a zejména při hodnocení důkazů. Jako v případě každého omezení základního práva, tak i v tomto případě je třeba trvat na tom, že musí být z odůvodnění napadeného rozhodnutí řádnost postupu seznatelná, a to ve smyslu zdůvodnění aplikovatelnosti ustanovení trestního řádu, na jejichž základě má být osobní svoboda následně omezena v návaznosti na zjištěný skutkový stav. Proces hodnocení důkazů a jeho výsledek musí šetřit základní zásady trestního řízení.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 10. dubna 2006 sp. zn. IV. ÚS 767/05 ve věci ústavní stížnosti P. S. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2005 sp. zn. 6 Tdo 1066/2005, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2005 sp. zn. 8 To 39/2005 a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 2. 2005 č. j. 8 T 9/2004-489, jimiž byl stěžovatel uznán vinným trestnými činy dle § 222 odst. 1 a 3 a § 202 odst.1 trestního zákona.