dnes je 19.4.2024

Input:

Nález 87/2006 SbNU, sv. 41, K zákazu tzv. pravé retroaktivity; K hmotněprávní povaze nároku ustanoveného obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 2 trestního řádu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 41, nález č. 87

I. ÚS 505/05

K zákazu tzv. pravé retroaktivity
K hmotněprávní povaze nároku ustanoveného obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 2 trestního řádu

Nárok stěžovatele podle § 151 odst. 2 trestního řádu, ačkoliv vznikl v souvislosti s procesem (trestním řízením) a je upraven v předpise procesním, je svou povahou nárokem hmotněprávním, na který lze uplatnit zpětnou účinnost právních norem pouze ve výjimečných případech. Za situace, kdy zákonodárce mlčí jak k otázce, zda je nárok podle předchozí úpravy zachován, tak k aplikovatelnosti nové úpravy, je třeba přijmout takový výklad, který šetří smysl a podstatu základního práva, v daném případě práva na legitimní očekávání. Opačný aplikační či interpretační postup znamená porušení čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, podle kterého při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudkyň Vlasty Formánkové a Ivany Janů - ze dne 24. dubna 2006 sp. zn. I. ÚS 505/05 ve věci ústavní stížnosti JUDr. K. J., advokáta, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 6. 2005 sp.zn. 8 To 293/2005, kterým byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 11. 4. 2005 sp. zn. 4 T 56/2000, kterým byl podle § 151 odst. 2 trestního řádu zamítnut návrh stěžovatele na určení odměny a náhrady hotových výdajů.

Výrok

I. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 6. 2005 sp. zn. 8 To 293/2005, nerespektujícím princip obsažený v čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, bylo porušeno právo stěžovatele garantované čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

II. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 6. 2005 sp. zn. 8 To 293/2005 se zrušuje.

Odůvodnění

I.

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Plzni s tvrzením, že jím byla porušena jeho základní práva plynoucí z čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Napadeným usnesením krajský soud zamítl stížnost stěžovatele proti usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 11. 4. 2005, kterým byl podle § 151 odst. 2 trestního řádu zamítnut návrh stěžovatele na určení odměny a náhrady hotových výdajů. V tomto návrhu byla odměna a náhrada hotových výdajů vyčíslena částkou 28 500 Kč. Okresní soud a následně i soud stížnostní, který se s jeho argumentací ztotožnil, návrh zamítly s odůvodněním, že marně uplynula prekluzivní lhůta k podání takového návrhu.

Jádrem ústavní stížnosti je otázka, zda lze na nárok podle ustanovení § 151 odst. 2 trestního řádu, který vznikl před účinností novely zavádějící pro uplatnění tohoto nároku prekluzivní lhůtu, aplikovat novelizované znění

Nahrávám...
Nahrávám...