dnes je 16.6.2024

Input:

Nález 89/2007 SbNU, sv.45, K zákazu nucení k sebeobviňováníK uložení pořádkové pokuty obviněnému za odmítnutí poskytnout biologický vzorek

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 45, nález č. 89

III. ÚS 655/06

K zákazu nucení k sebeobviňování
K uložení pořádkové pokuty obviněnému za odmítnutí poskytnout biologický vzorek

V nálezu ze dne 22. 2. 2006 sp. zn. I. ÚS 671/05 (N 41/40 SbNU 341) Ústavní soud dospěl k závěru, že obviněný v trestním řízení „nemůže být prostřednictvím pořádkové pokuty nucen, aby opatřil, resp. svou součinností umožnil opatření důkazu, který by mohl být použit proti němu“; tím by byl „totiž nucen k jednání, které je již nutno považovat za sebeobviňování“. Nebýt donucován k sebeobvinění, tedy k předložení důkazu proti sobě pod donucením, považuje Ústavní soud za ústavně zaručené právo vyplývající z čl. 37 odst. 1 a čl. 40 odst. 2, 3 a 4 Listiny základních práv a svobod [dále jen „Listina“; srov. např. nálezy sp. zn. Pl.ÚS 29/2000 (N 32/21 SbNU 285; 236/2001 Sb.), II. ÚS 118/ /01 (N13/29 SbNU 101), III. ÚS 561/04 (N 54/36 SbNU 575), II. ÚS 552/ /05 (N 12/40 SbNU 103) a další]. V posuzované věci byla obviněnému uložena pořádková pokuta podle § 66 odst. 1 trestního řádu policejním komisařem, protože odmítl „součinnost v poskytnutí důkazu“ (strpět sejmutí srovnávací pachové stopy), který jej mohl usvědčovat. Ústavní soud dovodil, že „tím byl založen ústavně nepřípustný způsob vynucování součinnosti stěžovatele, a to na základě takové interpretace trestního řádu, která ponechává mimo pozornost ... kautely obsažené v Listině a mezinárodních smlouvách. Uložení pořádkové pokuty tak bylo v dané věci protiústavní, a bylo tedy povinností příslušného státního orgánu toto pochybení napravit zrušením rozhodnutí, jímž byla uložena.“.

Situace v nyní projednávané věci je zjevně obdobná, proto je namístě shodný závěr, že uložením pořádkové pokuty za nesplnění povinnosti uložené v ustanovení § 114 odst. 2 a 4 trestního řádu (ve znění účinném do 29. 6. 2006), resp. za neuposlechnutí výzvy k poskytnutí vzorku vlasů a bukálních stěrů bylo porušeno základní právo stěžovatele podle čl. 37 odst. 1 a čl. 40 odst. 2, 3 a 4 Listiny a čl. 6 odst. 1, 2 a odst. 3 písm.c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Uvedený závěr je založen na zjevném nedostatku relevantního odlišení od skutkového základu ve věci Ústavním soudem již judikované. Nikterak se jím nepředjímá posouzení otázky, co výkladově nového lze dovozovat z novely trestního řádu (§ 114) provedené zákonem č.321/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, účinným od 30. 6. 2006.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaj) a soudců Jiřího Muchy a Jana Musila - ze dne 23. května 2007 sp. zn. III. ÚS 655/06 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. Š. proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 7.června 2006 sp. zn. 0 Ntm 390/2006, jímž mu byla uložena pořádková pokuta, a proti výroku I usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. července 2006 sp. zn. 4 T 110/2006, jímž byla zamítnuta stížnost stěžovatele

Nahrávám...
Nahrávám...