dnes je 9.12.2024

Input:

Nález 9/2006 SbNU, sv.40, K uložení pořádkové pokuty podle trestního řáduK nutnosti existence účinných prostředků umožňujících realizaci ústavních procesních práv

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 40, nález č. 9

IV. ÚS 403/03

K uložení pořádkové pokuty podle trestního řádu
K nutnosti existence účinných prostředků umožňujících realizaci ústavních procesních práv

Z odůvodnění nálezu sp. zn. Pl. ÚS 15/04 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 35, nález č. 180, vyhlášen pod č. 45/2005 Sb.) zřetelně vyplývá, že osoba, které - stejně jako v případě stěžovatele - byla v souladu se zákonem uložena pokuta, musí mít k dispozici účinné prostředky umožňující praktickou realizaci ústavních procesních práv zakotvených v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Plénum Ústavního soudu dále konstatovalo, že dosavadní znění § 146 odst. 2 trestního řádu z hlediska existence účinných procesních záruk trpí ústavním deficitem, jehož podstata spočívá v absenci právní úpravy, jež by splňovala požadavky čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve vztahu k osobám, kterým byla pořádková pokuta podle § 66 trestního řádu uložena v přípravném řízení policejním orgánem nebo státním zástupcem. Osobám takto postiženým tudíž ustanovení § 146 odst. 2 trestního řádu nezaručovalo možnost uplatnit ústavní procesní právo na soudní ochranu zakotvené v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tyto osoby navíc byly v ústavně neakceptovatelném nerovném procesním postavení z hlediska praktického uplatnění základního práva zakotveného v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve srovnání s osobami, kterým byla pořádková pokuta podle § 66 trestního řádu uložena předsedou senátu, což lze považovat za porušení rovnosti v právech zakotvené v čl. 1 Listiny základních práv a svobod.

Z uvedené argumentace nutno učinit v daném případě závěr, že ve věci stěžovatele bylo porušeno ústavně zakotvené procesní právo na spravedlivý proces dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a právo na účinné právní prostředky nápravy porušení základních práv a svobod dle čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; k tomuto porušení došlo aplikací platného jednoduchého práva, jež však bylo pro posléze zjištěnou protiústavní mezeru rozporné s citovanými články Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Novou právní úpravou, tj. zákonem č. 394/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přijatým v důsledku citovaného nálezu Ústavního soudu, je tento deficit ústavnosti odstraněn, takže napříště již o stížnosti proti rozhodnutí policejního orgánu či státního zástupce o uložení pořádkové pokuty bude vždy rozhodovat soud.

I ve stěžovatelově případě postačí proto v souladu s principem subsidiarity zrušit jen rozhodnutí krajského státního zástupce ústavní stížností napadené, neboť po kasaci tohoto rozhodnutí bude na obecném soudu, aby stížnostní námitky, zejména stěžovatelovo tvrzení o porušení zákazu sebeobviňování, přezkoumal a o podaném opravném prostředku rozhodl.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z

Nahrávám...
Nahrávám...