dnes je 3.12.2022

Input:

Nález 90/1996 SbNU, sv. 6, K otázce doby přechodu znárodňovaného majetku na stát

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 6, nález č. 90

II. ÚS 275/95

K otázce doby přechodu znárodňovaného majetku na stát

Ke znárodnění podniků na základě znárodňovacích dekretů prezidenta republiky, byly-li splněny všechny zákonem požadované skutečnosti, došlo ex lege a nikoliv až příslušným správním rozhodnutím, byť vydaným na základě znárodňovacího dekretu. Znárodnění majetku je originárním způsobem nabytí vlastnictví. Stal-li se tedy vlastníkem znárodněného majetku stát již ex lege dekretem č. 101/1945 Sb. a toto platné nabytí vlastnictví bylo následně vyhlášeno vyhláškou ministra výživy č. 26/1946 Ú.l., nemůže s e již stát jeho „novým“ vlastníkem stát ve smyslu zák. č. 115/1948 Sb.

Nález

Ústavního soudu České republiky (II. senátu) ze dne 2. října 1996 sp. zn. II. ÚS 275/95 ve věci ústavní stížnosti E.O. a spol. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze z 28. 7. 1995 sp. zn. 4 Cdo 194/94.

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

Napadeným rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 1995 čj. 4 Cdo 194/94-151 bylo zamítnuto dovolání navrhovatelů, v některých případech i jejich právních předchůdců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24.11. 1993 čj. 13 Co 380/93-126 ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 300/91, kterým byl zamítnut jejich návrh na vydání majetku podle zák. č. 87/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stěžovatelé ve svém vyjádření uvedli, že jsou přesvědčeni o tom, že jak napadeným rozsudkem Vrchního soudu v Praze, tak i rozsudky soudů nižších stupňů byla porušena jejich základní práva a svobody v podání blíže specifikované, jak to má na mysli ust. § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.

Domnívají se, že stěžejní otázkou celé causy je skutečnost, zda ke znárodnění firmy „F.O., továrna na mýdlo a jedlé tuky, R., včetně závodu v Ž.“, došlo v období před či po 25. únoru 1948. Ke znárodnění majetku firmy podle jejich názoru nemohlo dojít podle dekretu prezidenta republiky č. 101/1945 Sb., neboť v daném případě nebyla splněna podmínka obsažená v § 1 odst. 1 bodu 5 dekretu č. 101/1945 Sb., tj., že dnem vyhlášení dekretu se znárodňují podniky na výrobu umělých jedlých tuků s více než 150 zaměstnanci podle průměru stavů ke dnům 1. ledna let 1938-1940.

Vyhláška č. 26/1946 Ú.l., kterou bylo toto znárodnění vyhlášeno, je paaktem, který nemohl osvědčovat skutečnost znárodnění dekretem č. 101/1945 Sb. Ke znárodnění se všemi jeho důsledky včetně přechodu vlastnictví na stát a vzniku křivdy proto mohlo dojít až přijetím zákona č. 115/1948 Sb. k 28. dubnu 1948, tj. v rozhodném období podle zákona č. 87/1991 Sb., který jednak změnil obsah vyhl. č. 26/1946 Ú.l. a zpětně legalizoval její obsah.

V další části stížnosti navrhovatelé uvádějí rozdílné právní hodnocení soudů nižších stupňů, týkající se doby přechodu vlastnictví na stát a použitých znárodňovacích předpisů.

Podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, dobu odnětí vlastnického práva k majetku firmy státem lze vztáhnout k datu 9. 1. 1946, tj. období přijetí vyhlášky ministerstva výživy č. 26/1946 Sb., o znárodnění podniků průmyslu potravinářského, i když jak uvádí tentýž soud, se tak stalo v rozporu

Nahrávám...
Nahrávám...