dnes je 1.12.2022

Input:

Nález 95/2002 SbNU, sv. 27, K právu na projednání věci v přítomnosti účastníků řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 27, nález č. 95

II. ÚS 145/02

K právu na projednání věci v přítomnosti účastníků řízení

Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na to, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti. Má-li být výše uvedené základní právo realizováno, musí být účastníkovi umožněno, aby se jednání mohl zúčastnit, účastník tedy musí být o jeho konání soudem vyrozuměn. Předvolání k ústnímu jednání je proto třeba doručit nejen jeho právnímu zástupci, ale i přímo tomuto účastníkovi. K ústnímu jednání musí být účastník řízení soudem samostatně obeslán.

Jestliže tedy ve správním soudnictví podle § 250g občanského soudního řádu, ve znění po novelizaci provedené zákonem č. 30/2000 Sb., nařídí soud jednání, je povinen k tomuto jednání předvolat účastníky. Předvolání k ústnímu jednání je přitom nutno doručit každému účastníkovi osobně, má-li být realizováno právo účastníka, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 17. července 2002 sp. zn. II. ÚS 145/02 ve věci ústavní stížnosti I. Š. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 8. 1. 2002 sp. zn. 30 Ca 150/2001, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se stěžovatel a další žalobci domáhali přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu ve Svitavách z 25. 5. 2001 č. j. RRR-267/2001-Bo, kterým bylo rozhodnuto o jejich odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu v Poličce z 15. 2. 2001 č. j. 1001-2/2000/K ve věci práva věcného břemene.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 1. 2002 sp. zn. 30 Ca 150/2001 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 6. 3. 2002, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 1. 2002 sp. zn. 30 Ca 150/2001, neboť tvrdil, že napadeným rozsudkem došlo k porušení čl. 96 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čl. 11, čl. 36, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a dále čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).

Ústavní soud shledal, že včas podaná ústavní stížnost splňuje všechny zákonné formální náležitosti, a že proto nic nebrání v projednání a rozhodnutí věci samé.

Napadeným rozsudkem ze dne 8. 1. 2002 sp. zn. 30 Ca 150/2001 Krajský soud v Hradci Králové zamítl žalobu, kterou se žalobci I. Š. (v řízení před Ústavním soudem stěžovatel) a dále M., spol. s r. o., se sídlem v P., (v řízení před Ústavním soudem vedlejší účastník) a Organizace Odborového svazu K., ZO M., spol. s r. o., se sídlem v P., (v řízení před Ústavním soudem vedlejší účastník) domáhali přezkoumání zákonnosti rozhodnutí žalovaného Okresního úřadu ve Svitavách (v řízení před Ústavním soudem vedlejší účastník) ze dne 25. 5. 2001 č. j. RRR-267/2001-Bo, kterým bylo rozhodnuto o jejich odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu v Poličce ze dne 15. 2. 2001 č. j. 1001-2/2000/K ve věci práva věcného břemene zřízeného za účelem vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k parcele č. 4545/72 s rozestavěnou stavbou rodinného domu č. p. 943, parcele č. 4545/73 a

Nahrávám...
Nahrávám...