Nález 95/2006 SbNU, sv. 41, K náležitostem obsahu dovolání
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 41, nález č. 95
I. ÚS 17/05
K náležitostem obsahu dovolání
Dle ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu nesprávná aplikace práva může být důvodem zrušení rozhodnutí orgánu veřejné moci zejména potud, pokud tuto lze opodstatněně kvalifikovat jako aplikaci mající za následek porušení základních práv a svobod; tj. zejména tehdy, jde-li o takovou aplikaci, která se jeví v daných souvislostech příliš formalistickou, takže ji objektivně není možné akceptovat (srov. k tomuto kupř. nálezy ve věci sp. zn. III. ÚS 173/02 a sp. zn. III. ÚS 671/02; Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 28, nález č. 127, a svazek 29, nález č. 10).
Nález
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů - ze dne 4. května 2006 sp. zn. I. ÚS 17/05 ve věci ústavní stížnosti pplk. JUDr. Z. Š. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2004 sp. zn. 6 Tdo 1192/2004 a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2003 sp. zn. 6 To 501/2003, jimiž bylo zamítnuto odvolání a odmítnuto dovolání stěžovatele v jeho trestní věci.
Výrok
I. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2004 sp. zn. 6 Tdo 1192/2004 se zrušuje.
II. Návrh na zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.11. 2003 sp. zn. 6 To 501/2003 se odmítá.
Odůvodnění
I.
Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Vyplynulo z ní následující:
Okresní soud v Bruntále rozsudkem ze dne 26. 4. 2002 č. j. 2T 174/2001-200 uznal stěžovatele vinným ze spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. b) trestního zákona (dále jen „tr. zákon“) a trestného činu porušení služebních povinností podle § 288a odst. 2 tr. zákona a za to jej odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců podmíněně. Odvolání stěžovatele proti tomuto rozsudku Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 5. 9. 2002 č. j. 6 To 340/2002-221 zamítl. K dovolání stěžovatele Nejvyšší soud usnesením ze dne 6. 2. 2003 č. j. 7 Tdo 125/2003-243 obě rozhodnutí zrušil a věc přikázal Okresnímu soudu v Bruntále k novému projednání a rozhodnutí.
Následně Okresní soud v Bruntále rozsudkem ze dne 11. 6. 2003 č. j. 2 T 31/2003-278 ve věci znovu rozhodl a ve výroku I uznal stěžovatele vinným ze spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zákona a trestného činu porušování služebních povinností podle § 288a odst. 2 tr. zákona se stejným výrokem o vině. Ve výroku II jej zprostil obžaloby z trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. b) tr.zákona. Proti odsuzujícímu výroku podal stěžovatel odvolání.
Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením ze dne 27. 11. 2003 č.j. 6 To 501/2003-302 odvolání stěžovatele zamítl. Tím porušil podle stěžovatele ústavní zásadu, že nikdo nesmí být odsouzen pro skutek, pro který byl dříve pravomocně zproštěn obžaloby (srov. výše). Závěr, že se v původní obžalobě a v původním odsuzujícím rozsudku jedná o jeden skutek, učinil prý Nejvyšší soud v citovaném usnesení ze dne 6.2. 2003. Ve vztahu k posuzovanému skutku tedy stěžovatel…
