Více změn znamená často též čím dál více chyb. Zvláště jde-li o novou právní úpravu, která se příliš nepovedla. Formou otázek a odpovědí upozorníme na tři takové případy z pracovněprávní praxe.
VSTUPNÍ LÉKAŘSKÁ PROHLÍDKA PŘED ZMĚNOU DRUHU PRÁCE
Dotaz č. 1
S účinností od 1. 1. 2026 došlo ke změně v právní úpravě tzv. nepravé vstupní lékařské prohlídky, která se provádí nikoliv před vznikem, ale až během trvání pracovněprávního vztahu. Nově z ustanovení § 10 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že se provádí "před změnou druhu práce".
Jak tomu máme rozumět? Je třeba zaměstnance vyslat na vstupní lékařskou prohlídku vždy, pokud se mu mění druh práce? A to bez ohledu na kategorizaci prací, tedy i v případě, že má po takové změně konat práce v I. kategorii bez zvláštních podmínek zdravotní způsobilosti?
Odpověď
Novelizovaná právní úprava opravdu vede k povinnosti zaměstnavatele až na výjimky zajistit u zaměstnance před změnou druhu práce provedení vstupní lékařské prohlídky. Platí to jak pro změnu smluvní (dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem), tak jednostrannou (převedením zaměstnance na druhově jinou práci ve smyslu ustanovení § 41 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "ZP").
Záměrně jsem uvedl "až na výjimky". Kde provedení vstupní lékařské prohlídky před změnou druhu práce nedává smysl, je situace, kdy se druh práce mění na činnost, pro kterou není v ustanovení § 59 odst. 1 písm. b) ZSZS vyžadována vstupní lékařská prohlídka ani před vznikem pracovněprávního vztahu. Jde o práce zařazené do I. kategorie a u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr i do II. nerizikové kategorie, aniž by pro ně byly stanoveny zvláštní podmínky zdravotní způsobilosti. Bylo by absurdní, kdyby o tom, zdali je vstupní lékařská prohlídka povinná, rozhodovalo výhradně a jenom to, jestli za účelem výkonu téže činnosti pracovněprávní vztah vzniká, nebo se mění jeho obsah.
DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE A MAXIMÁLNÍ ROZSAH PRÁCE
Dotaz č. 2
Dlouhá léta jsme byli zvyklí na to, že na základě dohody o provedení práce lze pro jednoho a téhož zaměstnavatele konat práci v rozsahu maximálně do 300 hodin v kalendářním roce. Teď jsme se ale dočetli, že z tohoto pravidla existuje nějaká výjimka a práce může být konána v rozsahu mnohonásobně větším. O jakou výjimku jde?
Odpověď
Ano, s účinností od 1. 1. 2026 lze v jednom případě a za určitých podmínek konat práci na základě dohody o provedení práce v rozsahu, který 300 hodin v kalendářním roce výrazně překračuje. Onu "výjimku" najdete v ustanovení § 6 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a týká se vybraných sezónních prací v ovocnářství a při pěstování zeleniny. Důležité jsou ovšem podmínky, které za tímto účelem zákon pro dohodu o provedení práce stanoví:
• dohoda o provedení práce byla sjednána k výkonu práce výlučně v období od 1. dubna do 30. listopadu (jde o období odpovídající tzv. zemědělskému cyklu),
• tato práce spočívá ve sklizni, péči o porost včetně odstraňování nadbytečných částí rostlin, v posklizňové úpravě, třídění, skladování, balení a přípravě k přepravě, a to při produkci stanovených druhů ovoce a zeleniny (jiné práce nemohou být na základě takové dohody o provedení práce konány, jinak by totiž spadal tento pracovněprávní vztah pod obecný režim dle zákoníku práce), a
• zaměstnavatelem je tzv. zemědělský podnikatel, který byl v dotačním období předcházejícím kalendářnímu roku, na jehož stanovené období je dohoda o provedení práce sjednána, příjemcem podpor vázaných na produkci ovocných nebo zeleninových druhů s vysokou či velmi vysokou pracností podle příslušného nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům.
Jsou-li popsané podmínky splněny, může rozsah práce konané v tomto období v rámci dohody o provedení práce činit nejvýše 1.280 hodin, tj. více než čtyřnásobek toho, co je obecně připuštěno v ustanovení § 75 odst. 1 ZP. Zákon o zemědělství současně stanoví, že k výkonu výše popsané činnosti může být mezi zaměstnancem a tzv. zemědělským…
