3.11.7
Oznámení zaměstnance o překážce bránící mu v nástupu do práce
JUDr. Věra Bognárová
Oznámení zaměstnance o překážce bránící mu v nástupu do práce
Zaměstnavatel.................................................... (název a sídlo, IČO)
Věc
Oznámení o překážce v práci podle § 206 odst. 1 ZP
Vážení,
dne ...........jsme sjednali pracovní smlouvu na výkon práce prodavače s dnem nástupu ....... Oznamuji Vám, že se mi stal úraz, který vyžaduje léčení a jsem proto od ................ v dočasné pracovní neschopnosti. V příloze přikládám doklad o počátku dočasné pracovní neschopnosti.
Dočasná pracovní neschopnost mi brání nastoupit do práce v den, který jsme si jako den vzniku pracovního poměru dohodli v pracovní smlouvě. Po ukončení dočasné pracovní neschopnosti do práce nastoupím.
S pozdravem
V .............. dne .........
...........................................
jméno a příjmení zaměstnance, bydliště popis
Příloha: kopie rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
Komentář:
Od vzniku pracovního poměru je zaměstnanec podle § 38 odst. 1 písm. b) ZP povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Povinnost konat práci nemá pouze v případě, kdy mu brání ve výkonu práce překážka v práci, se kterou zákoník práce, jiné právní předpisy anebo kolektivní smlouva či vnitřní předpis zaměstnavatele spojují povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost v práci a poskytnout mu pracovní volno. Jestliže žádná ze zákonem nebo vnitřními předpisy upravených překážek v práci na straně zaměstnance neexistuje, je zaměstnanec povinen práci konat, a pokud ji nekoná, považuje se tato situace za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.
Zákoník práce povinnost zaměstnavatele poskytovat pracovní volno při překážkách v práci na straně zaměstnance upravuje v § 191 až § 206 ZP. Další osobní překážky jsou upraveny v příloze k nařízení vlády. č. 590/2006 Sb., která v současné době obsahuje 11 překážek v práci. Zaměstnavatel v těchto případech ve stanoveném rozsahu a za stanovených podmínek pracovní volno zaměstnanci poskytnout musí.
Zaměstnanec je povinen zaměstnavatele o existenci překážky v práci předem uvědomit, je-li mu známa. Podle § 206 ZP je zaměstnanec povinen o pracovní volno předem požádat, aby zaměstnavatel mohl na jeho nepřítomnost v práci reagovat a zajistit výkon práce, je-li to potřeba, jiným zaměstnancem.
Jedná-li se o náhlé onemocnění či úraz, je povinen zaměstnanec oznámit existenci překážky v práci bez zbytečného průtahu, tzn., jakmile mu okolnosti dovolí, aby zaměstnavatele mohl uvědomit. Zákoník práce nestanoví povinnou formu tohoto uvědomění, je proto možné dohodnut jakýkoliv způsob, nejenom písemnou formu. Zpravidla se zaměstnavatel o překážce v práci dozví jinou než písemnou formou. Jako forma je možná SMS zpráva, oznámení telefonem, případně i běžnou e-mailovou zprávou. Zaměstnanec může také požádat jinou osobu, která zaměstnavatele o existenci překážky uvědomí. Např. rodinný příslušník zaměstnance telefonicky oznámí návštěvu lékaře pro úraz nebo nutné ošetření.
Bez ohledu na to, jaká forma uvědomění zaměstnavatele o překážce v práci je zvolena, musí zaměstnanec zaměstnavateli každou překážku v práci prokázat. Tuto povinnost má jak k překážce, která je mu předem známa, tak i k té, která vznikla nenadále. Způsob prokázání zákoník také práce nestanoví, ponechá proto na zaměstnavateli,…
