dnes je 21.5.2019
Input:

Podíl na zisku jako zaměstnanecký benefit

29.11.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2018.25.26.04
Podíl na zisku jako zaměstnanecký benefit

Ing. Martin Děrgel

Nejsou lidi. V dnešní době hospodářského, ale i byrokratického růstu a nulové nezaměstnanosti je těžké najít a udržet schopného pracovníka. Chybějí totiž všude – firmám, úřadům, neziskovkám. Na vyspělé roboty si musíme pár desetiletí počkat, a proto zaměstnavatelům nezbývá než se mezi sebou poprat o stále vzácnější, a tedy i zmlsanější pracovní sílu. Manažeři a personalisté většiny firem už nevědí, jakým lákadlem trumfnout konkurenční svody náborářů. Vysoká mzda mnohdy nestačí a klasické benefity v podobě stravenek, příspěvků na dovolenou, sport, kulturu se berou jako norma. Na pořad dne se tak dostávají neobvyklé zaměstnanecké výhody, které mají nádech exkluzivity a prestiže, například podíl na zisku zaměstnavatele.

PODÍLY NA ZISKU SPOLEČNÍKŮ

V normálních hospodářských poměrech náležejí podíly na zisku s. r. o. nebo a. s. jejím společníkům coby členům těchto obchodních korporací. Jedná se totiž a priori o formu odměny za kapitál vložený do firmy a riziko s tím spojené. Obdobně jako úrok ze zápůjčky či nájemné za pronajatou věc přirozeně patří věřiteli za riskantní dočasné přenechání majetku dlužníkovi. Logickou a spravedlivou vazbu – riziko majetkového vkladu společníka za příslib podílu na zisku – ale narušil příchod zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále „ZOK”), když umožnil vklady společníků s. r. o. v symbolické výši 1 Kč. Je proto otázkou, jestli stotisícové až milionové podíly na zisku lze v těchto případech ještě považovat za příjmy z majetkové účasti na s .r. o., nebo zda se již věcně jedná spíše o příjem za organizační a řídicíí práci dotyčného společníka, která nepochybně k dosažení zisku přispěla více než jeho majetkový minivklad. Jak si ukážeme, nejde jen o filozofickou disputaci, ale mohlo by to mít zcela zásadní a nepříjemný daňový dopad.

Daňový režim podílu na zisku s. r. o. i a. s. plynoucího jejich společníkům (členům) lze shrnout takto:

1. Společníkem je fyzická osoba - daňový rezident ČR

  • Podíl na zisku obchodní korporace patří mezi příjem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP”).

  • Tento příjem podléhá konečné „srážkové” dani 15 % podle § 36 odst. 2 písm. a) ZDP (jde-li o podíl na zisku z účasti na a. s.) nebo § 36 odst. 2 písm. b) ZDP (v případě podílu na zisku z účasti na s. r. o.).

  • Srážkovou daň má za úkol srazit a odvést správci daně plátce příjmu, tedy dotyčná obchodní korporace. Poplatník obdrží příjem po zdanění a neuvádí jej do přiznání ani neoznamuje svému zaměstnavateli.

2. Společníkem je právnická osoba - daňový rezident ČR

  • Pokud je naplněn vztah „mateřská versus dceřiná společnost”, je příjem osvobozen od daně dle bodu 1 § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP. Překážkou je však likvidace „dcery”, není-li „matka” z jiného státu EU.

  • Vztah mateřská vs. dceřiná společnost podmiňující osvobození od daně vymezuje § 19 odst. 3 ZDP:

    • - právní forma podle směrnice Rady 2011/96/EU ze dne 30. 11. 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států v aktuálním znění (v ČR jde o a. s., s. r. o., družstvo, a od loňského roku také svěřenský fond, rodinnou fundaci, obec nebo svazek obcí),
    • - daňová rezidence: musí být v některém členském státě EU a současně nikde mimo území EU,
    • - subjekt podléhá dani určené směrnicí Rady 2011/96/EU (v ČR daň z příjmů právnických osob),
    • - kvalifikovaný podíl: mateřská společnost má nejméně 10 % podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti a drží jej nepřetržité nejméně 12 měsíců (tuto podmínku lze ale splnit i dodatečně).
  • V ostatních případech podíl na zisku podléhá konečné srážkové dani 15 %, tak jako u fyzických osob.

3. Společníkem je daňový nerezident ČR

  • Podle § 37 ZDP je nutno respektovat případná omezení práva Česka na zdanění stanovená mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a státem daňové rezidence poplatníka (společníka).

  • Obvykle je státu zdroje, odkud podíly na zisku alias dividendy plynou, tj. v případě české firmy České republice – ponecháno právo na zdanění, ovšem maximální sazba „srážkové” daně z příjmů bývá omezena mezinárodní smlouvou na 10 %. Výjimkou není ani nižší sazba daně 5 %, případně i 0 %, která je podmíněna tím, že společníkem je kapitálová společnost s podílem nad 25 % (výjimečně 10 %).

  • Ovšem pokud se jedná o daňového rezidenta z tzv. daňového ráje ve smyslu § 36 odst. 1 písm. c) ZDP, jedná se o stát, který není členem EU, EHP, ani s ním nemá ČR smlouvu o zamezení dvojího zdanění ani tzv. dohodu o výměně daňových informací – zvyšuje se naopak sazba české srážkové daně na 35 %.

Mohlo by se tedy zdát, že se zdaněním podílu na zisku společníka s. r. o. nebo a. s. – fyzické osoby - není problém. Prostě se paušálně uplatní konečná „srážková daň” 15 %, s případnou výjimkou u nerezidentů. Jenže s ohledem na oslabený význam vkladů společníků s. r. o. nabývá i v jejich případě na významu úvod § 8 odst. 1 ZDP podmiňující začlenění těchto příjmů mezi srážkovou daní řešené příjmy z kapitálového majetku: „Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 … jsou podíly na zisku obchodní korporace …”.

Ve zmíněném prioritním ustanovení § 6 odst. 1 ZDP jsou uvedeny příjmy ze závislé činnosti alias ze zaměstnání, mezi kterými najdeme rovněž příjmy za práci společníka s. r. o. a odměny člena orgánu právnické osoby. Přičemž společníci obou zmíněných kapitálových obchodních společností jsou a priori členy jejich nejvyššího orgánu – valné hromady. Navíc v praxi obvykle společníci s. r. o. i a. s. bývají současně členy jejich statutárních orgánů – jednatel (jednatelstvo) s. r. o., resp. představenstvo a. s. Tím vzniká dilema. Podíly na zisku v řádech statisíců a milionů Kč plynoucí společníkům – fyzických osobám – od s. r. o. či a. s. za hodnotově nevýznamné vklady (často o tři i více řádů nižších) patří skutečně ještě mezi „zbytkové” příjmy z kapitálového majetku, nebo přednostně uvíznou v kategorii příjmů ze závislé činnosti. Jak si asi každý trochu daní a pojistného znalý čtenář uvědomí, důsledky rozhodnutí jsou dramaticky rozdílné, v citelný neprospěch druhé varianty.

Příklad č. 1 – Jakým druhem příjmů jsou podíly na zisku společníka s. r. o.

Pan Jan založil obchodní společnost Honza, s. r. o., peněžitým vkladem 1 000 Kč. Kromě toho, že je jediným společníkem, je rovněž jediným jednatelem. Během roku si z titulu práce společníka a jednatele pro s. r. o. vyplácel hrubou odměnu 50 000 Kč měsíčně. V roce 2017 se firmě dařilo, její účetní zisk po uplatnění dani z příjmů právnických osob činí 10 milionů Kč a pan Jan zvažuje, jak tyto prostředky přesunout do své kapsy.

V praxi nejčastějším řešením je vyplacení celého (disponibilního) zisku s. r. o. 10 milionů Kč formou podílu na zisku společníka z titulu jeho majetkové účasti. Je však otázkou, zda je to „bezpečný” postup. Nejedná se spíše o odměnu za správná manažerská rozhodnutí jednatele, respektive za práci společníka pro s. r. o. nežli o důsledek jeho symbolického vkladu? Pak by ovšem podstatná část z vypláceného balíku 10 milionů Kč měla být daňově a pojistně v nepříjemně „drahé” kategorii příjmů ze závislé činnosti a nikoli mezi „zbytkovými” příjmy z kapitálového majetku. Přičemž podle daňového řádu je obecně v daních určující skutečný (materiální) stav a soudy i správci daně dnes již umějí pracovat s institutem zneužití veřejného práva. Prozatím odevšad slyšíme, že jde „samozřejmě” i přesto o příjem z kapitálového majetku, ale změn názorů finanční správy jsme už pár zažili…

PODÍLY NA ZISKU ZAMĚSTNANCŮ A TŘETÍCH OSOB

Přiznání podílů na zisku zaměstnavatele – v našem případě s. r. o. nebo a. s. – jeho zaměstnancům je jistě významným benefitem utužujícím sounáležitost k firmě, loajalitu a souznění s cíli vedení. Z psychologického hlediska je přínosem, že tato složka odměny je přímým odrazem hospodářských výsledků zaměstnavatele, takže nese poselství pro zaměstnance – když se budete snažit a firma to pozná na zisku, o to štědřejší podíly budou. Jde tedy o obdobu motivační složky mzdy závislé na výši tržeb či