Podmínky ochrany zdraví při práci

Nařízení vlády bylo do roku 2021 celkem 8x novelizováno, a to nařízeními vlády č. 68/2010 Sb., č. 93/2012 Sb., č. 9/2013 Sb., č. 32/2016 Sb., č. 246/2018 Sb., č. 41/2020 Sb., č. 467/2020 Sb., a č. 195/2021 Sb. Ustanovení posledně uvedeného nařízení vlády vstupují v právní účinnost postupně (na šestkrát) od 20. května 2021 až 12. července 2027.

Úvodní ustanovení (§ 1)

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanoví podrobnější právní úpravu ke dvěma zákonům, a to k zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a k zákoníku práce. Pokud se týče hodnocení zdravotních rizik, navazuje též na zákon o ochraně veřejného zdraví.

Nařízení dále:

1. zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (zejména směrnice Rady 89/391/EHS, 89/654/EHS, 90/270/ EHS, 98/24/EHS a další) a
2. v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie (například nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1272/2008 Sb., nařízení Komise EU č. 286/2011) upravuje:

   • rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, metody a způsob jejich zjišťování, hygienické limity,

   • způsob hodnocení rizikových faktorů z hlediska ochrany zdraví zaměstnance,

   • minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance,

   • podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jejich údržby při práci s olovem, chemickými látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží nebo sliznicemi, a chemickými látkami, směsmi nebo prachem, které mají dráždivý účinek na kůži, karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci, s azbestem, biologickými činiteli a v zátěži chladem nebo teplem,

   • bližší podmínky poskytování ochranných nápojů,

   • bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí,

   • bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při zátěži teplem nebo chladem, při práci s chemickými látkami, směsmi, prachem, olovem, azbestem, biologickými činiteli a při fyzické zátěži,

   • bližší požadavky na práci se zobrazovacími jednotkami,

   • některá opatření pro případ zdolávání mimořádné události, při které dochází ke zvýšení expozice na úroveň, která může vést k bezprostřednímu ohrožení zdraví nebo života zaměstnance exponovaného chemické látce, směsi nebo prachu,

   • rozsah informací k ochraně zdraví při práci s olovem, při nadměrné expozici chemickým karcinogenům, mutagenům nebo látkám toxickým pro reprodukci, s biologickými činiteli a při fyzické zátěži,

   • minimální požadavky na obsah školení zaměstnance při práci, která je nebo může být zdrojem expozice azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. se použije také:

1. na právní vztahy týkající se ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy v rozsahu, který stanoví zákon č. 309/2006 Sb.,
2. na hodnocení podmínek ochrany zdraví žáků středních škol při praktickém vyučování, studentů vyšších odborných škol při praktické přípravě a
3. na hodnocení podmínek ochrany zdraví studentů vysokých škol při praktické výuce a praxi.

Členění rizikových faktorů (§ 2 odst. 1 a 3 a dále § 31 až § 35)

V návaznosti na § 7 zákona č. 309/2006 Sb. se stanoví základní členění rizikových faktorů, a to:

• nepříznivé mikroklimatické podmínky (zátěž teplem a zátěž chladem),

• prach,

• chemické faktory (látky a směsi obecně, olovo, prach, karcinogen, mutageny, látky toxické pro reprodukci a azbest),

• biologické činitele (člení se na skupiny),

• fyzická zátěž (celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, pracovní polohy a ruční manipulace s břemeny),

• psychická zátěž,

• zraková zátěž.

Pokud se týče fyzikálních faktorů, odkazuje nařízení vlády na zvláštní právní předpisy, které stanoví jejich hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance při práci, a to:

• ionizující záření: zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon,

• hluk a vibrace: nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací,

• neionizující záření a optické záření: nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně před neionizujícím zářením.

Metody a způsob zjišťování rizikových faktorů a hodnocení rizika (§ 2 odst. 2)

Metody a způsob zjišťování rizikových faktorů a jejich hodnocení ve smyslu § 102 odst. 3 ZP (včetně hodnocení zdravotního rizika) stanoví přímo nařízení vlády nebo v případech, kdy je upravují české technické normy, je na ně v nařízení v poznámce pod čarou příkladmo upozorněno. Při použití metody uvedené v české technické normě se má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Vzhledem k tomu, že české technické normy nejsou závazné, připouští nařízení vlády použití i jiné metody než metody obsažené v české technické normě, musí však být doloženo, že použitá metoda je stejně spolehlivá.

Trvalá práce (§ 7 odst. 6)

Nařízení vlády v mnoha případech stanoví určitá minimální opatření s ohledem na rizikové faktory práce v případě, že jde o práci trvalou, kterou se rozumí práce vykonávaná po dobu delší než 4 hodiny za směnu.

Zátěž teplem (§ 3 až § 5, příloha č. 1)

Vymezuje se, co se rozumí zátěží teplem a jak se tato zátěž posuzuje na pracovištích v budovách a na venkovních pracovištích. Zátěž teplem se hodnotí z hlediska její krátkodobé a dlouhodobé přípustnosti pro zaměstnance. Novela provedená nařízením vlády č. 68/2010 Sb. zavedla nový termín "nevenkovní pracoviště", jako opak venkovního pracoviště (za které se nadále výslovně považuje i pracoviště v podzemí). Zátěž teplem při práci na nevenkovním pracovišti se hodnotí podle průměrné operativní teploty, kterou se rozumí teplota vypočtená jako časově vážený průměr za efektivní dobu práce, kterou je doba snížená o dobu trvání přestávky na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávky nebo průměr z jednotlivých měřených časových intervalů v průběhu celé osmihodinové nebo delší směny. Na venkovním pracovišti se zátěž teplem hodnotí podle výsledné teploty kulového teploměru. Proudění vzduchu a relativní vlhkost se nezohledňují.

Stanoví se hodnoty dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce v příloze nařízení a jejich dodržování se zajišťuje především střídáním pracovních cyklů a bezpečnostní přestávky.

Ztráta tekutin (§ 4a)

Ustanovení ohledně ztráty tekutin bylo zařazeno novelou č. 68/2010 Sb. Hygienický limit ztráty tekutin v zátěži teplem je 1,25 litru za osmihodinovou směnu.

Náhrada ztráty tekutin a minerálních látek se uplatňuje v případě, že u práce zařazené podle přílohy č. 1 k nařízení vlády, části A, tabulky č. 1 dojde ke ztrátě tekutin překračující hygienický limit 1,25 litru. Náhrada ztráty tekutin se poskytuje v rozsahu upraveném v příloze č. 1 nařízení vlády.

Zátěž chladem (§ 6 až § 7, příloha č. 1)

Zaměstnanec může být exponován zátěži chladem jen tehdy, vykonává-li práci odpovídající energetickému výdeji 106 W.m-2 a vyššímu na nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší, než je minimální teplota upravená v příloze č. 1 k nařízení vlády, části A, tabulce č. 2, nebo vykonává-li práci na venkovním pracovišti s korigovanou teplotou vzduchu 4 °C a nižší, nebo v případě zdolávání mimořádných událostí.

Jako minimální opatření se stanoví poskytování pracovních oděvů včetně rukavic s vhodnými tepelně izolačními vlastnostmi a obuvi chránící před chladem.

Při práci vykonávané po dobu delší než 2 hodiny za směnu v udržované operativní nebo výsledné teplotě jako technologickém požadavku nebo v korigované teplotě 4 °C a nižší má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně; ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou. Bezpečnostní přestávka musí trvat nejméně 10 minut.

Ochranné nápoje (§ 8, příloha č. 1)

Ve smyslu § 104 odst. 3 ZP (věta za středníkem) se na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami poskytují ochranné nápoje. Ochranné nápoje se poskytují zaměstnanci před účinky zátěže teplem nebo chladem.

Ochranné nápoje musí být zdravotně nezávadné a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru. Množství alkoholu v nich nesmí překročit l hmotnostní procento; ochranné nápoje pro mladistvé nesmí obsahovat alkohol. Ochranné nápoje chránící před zátěží teplem nebo chladem mohou obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Ochranný nápoj chránící před:

• zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % tekutin a minerálních látek ztracených z organizmu za osmihodinovou směnu potem a dýcháním,

• zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu.

Ochranné nápoje se poskytují v případě, že jde o práce zařazené do příslušné skupiny podle přílohy č. 1 nařízení vlády.

Jako ochranný nápoj se poskytuje balená přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, balená pramenitá voda, voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u shora jmenovaných balených vod.

Požadavek, že se ochranný nápoj poskytuje na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby byl snadno a bezpečně dostupný, novela č. 68/2010 Sb. vypustila; tím umožnila, aby si mohl zaměstnanec pořídit ochranný nápoj např. na místě skutečného výkonu práce mimo vlastní provozovnu zaměstnavatele.

Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se dále poskytuje při trvalé práci v zátěži teplem zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie čtvrté.

Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje při práci na pracovišti:

1. nevenkovním, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 °C,
2. venkovním, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 °C.

Chemické faktory a prach (§ 9 až § 21, přílohy č. 2, 3 a 4)

Nařízení vlády upravuje:

1. obecné postupy a ochranu před nadměrnou expozicí,
2. práci s olovem,
3. práci s chemickými látkami a směsmi klasifikovanými jako karcinogenní, mutagenní, látky toxické pro reprodukci a
4. práci s azbestem.

Hygienický limit a minimální opatření k ochraně zdraví

Hygienickým limitem chemické látky v pracovním ovzduší je přípustný expoziční limit a nejvyšší přípustná koncentrace. Hygienickým limitem prachu v pracovním ovzduší je přípustný expoziční limit.

Nařízení vlády zejména stanoví hygienické limity (přípustný expoziční limit a nejvyšší přípustnou koncentraci) chemických látek, stanoví způsob měření chemických faktorů a prachu a hodnocení zdravotního rizika a minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, jako například poskytování OOPP, dostatečné a účinné větrání a místní odsávání, zkrácení doby expozice na přijatelnou míru, informace poskytované zaměstnancům k ochraně zdraví o nadměrné expozici a o jejích příčinách a opatřeních k odstranění (při mimořádných událostech), vymezení kontrolovaných pásem; školení zaměstnanců, kteří mohou být exponováni azbestu, o znalostech a dovednostech k uplatňování správné prevence před ohrožením zdraví.

Požadavky na ochranu mladistvých při práci s nebezpečnými chemickými látkami byly zavedeny vložením § 12a nařízení vlády č. 361/2007 Sb., a to novelou uskutečněnou nařízením vlády č. 32/2016 Sb., s účinností od 29. ledna 2016. Mladiství žáci smějí pouze v rámci přípravy na povolání, v rozsahu nezbytném pro naplnění rámcových vzdělávacích programů a při zachování ochrany zdraví, nakládat se stanovenými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi. Ochrana těhotných mladistvých žákyň, mladistvých žákyň kojících a mladistvých žákyň do konce devátého měsíce po porodu tím není dotčena.

Fyzická zátěž (§ 22 až § 30, příloha č. 5)

U práce s fyzickou zátěží se rozlišují tyto aspekty:

1. celková fyzická zátěž (zátěž při dynamické, fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami, při které je zatěžováno více než 50 % svalové hmoty),
2. lokální svalová zátěž (zátěž…