dnes je 16.12.2018
Input:

Povinnosti zaměstnavatelů a práva pozůstalých při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání s následkem smrti zaměstnance

3.12.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2018.25.26.06
Povinnosti zaměstnavatelů a práva pozůstalých při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání s následkem smrti zaměstnance

JUDr. Pavla Hloušková

Jedním z druhů odškodnění při pracovních úrazech a nemocech z povolání je odškodnění pozůstalých po zaměstnanci, který v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel. V případě, že tato situace nastane, vznikají zaměstnavateli povinnosti vůči pozůstalým osobám, které spočívají v poskytnutí  náhrady škody a nemajetkové újmy v takovém rozsahu, za který zaměstnavatel odpovídá. Rozsah povinnosti nahradit škodu a nemajetkovou újmu je zmiňován proto, že i v případě smrtelných pracovních úrazů se zaměstnavatel může zcela nebo zčásti zprostit své povinnosti náhradu škody nebo nemajetkové újmy hradit. Důvody pro úplné nebo částečné zproštění zaměstnavatele byly popsány v jarním seriálu Nemoci a úrazy na pracovišti, který vyšel ve Zpravodaji č. 10/2018 – 15/2018.

Připomeňme si základní pravidla. Důvody úplného a částečného zproštění povinnosti zaměstnavatele jsou taxativně stanoveny v § 270 ZP a v zásadě spočívají na porušení právních nebo ostatních předpisů nebo pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnance. Jejich porušení či nedodržení totiž bývá nejčastějším důvodem vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, a je proto pochopitelné, že nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby škodu a nemajetkovou újmu v těchto případech hradil v plné výši, kterou přiznává zákon. V případě, že se zaměstnavatel své povinnosti hradit škodu a nemajetkovou újmu zprostí zčásti, pak pozůstalým přísluší všechny druhy náhrady škody a nemajetkové újmy v  zásadě do zbytku části, ze které se zaměstnavatel své povinnosti nezprostil.

Pozůstalým po zaměstnanci je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením zaměstnance, náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých a náhradu věcné škody.

NÁHRADA ÚČELNĚ VYNALOŽENÝCH NÁKLADŮ SPOJENÝCH S LÉČENÍM

Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením přísluší podle § 271g odst. 1 ZP osobě, která tyto náklady skutečně vynaložila bez ohledu na to, zda je či není v příbuzenském poměru k zemřelému. Nelze samozřejmě vyloučit, že náklady vynaložil ještě před svou smrtí poškozený zaměstnanec a do jeho smrti mu jejich výše nebyla uhrazena. V tomto případě mají na uhrazení právo dědici. Co se považuje za účelně vynaložené náklady spojené s léčením, bylo rovněž podrobně popsáno v jarním seriálu. Jde v zásadě o totožné právo, které vzniká zaměstnanci v případě utrpění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání bez následku smrti. I v tomto případě se pozůstalým hradí náklady na cestovné, které byly vynaloženy v souvislosti s návštěvou zaměstnance v nemocnici nebo v jiném léčebném či rehabilitačním zařízení.

NÁHRADA PŘIMĚŘENĚ VYNALOŽENÝCH NÁKLADŮ SPOJENÝCH S POHŘBEM

Jiné právo, které se váže pouze k smrti zaměstnance, je právo na náhradu škody vzniklé za přiměřeně vynaložené náklady spojené s pohřbem. Zákoník práce ve svém ustanovení § 271g odst. 2 ZP taxativně stanoví, o jaké náklady se jedná. Jde o výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně 20 000 Kč, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a dále jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým. Výdaje na smuteční ošacení je třeba posuzovat individuálně podle konkrétního případu s ohledem na místní a časové okolnosti. Často se vyskytují otázky, zda když zákon přiznává náhradu za výdaj spojený se zřízením pomníku nebo desky do výše nejméně 20 000 Kč, zda ten, kdo druh nákladu vynaložil, má právo skutečně na nejméně 20 000 Kč, přestože je výše nákladů nižší. Samozřejmě tomu tak není, neboť náhrada škody je v pracovním právu postavena na principu náhrady skutečné škody. Je-li tedy škoda spočívající v úhradě uvedených nákladů nižší než 20 000 Kč, nelze poskytnout plnění vyšší. Osoby blízké jsou definovány v § 22  zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle něhož se jedná o příbuzné v řadě přímé, sourozence a manžela nebo partnera podle zákona upravujícího registrované partnerství. Jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Náklady spojené s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady skutečně vynaložil. Od přiměřených nákladů spojených s pohřbem se odečítá pohřebné poskytované podle předpisů o nemocenském pojištění (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů). V současné době je výše pohřebného stanovena částkou 5 000 Kč a přísluší pouze osobě, která vypravila pohřeb dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo osobě, která vypravila pohřeb osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte.

NÁHRADA NÁKLADŮ NA VÝŽIVU POZŮSTALÝCH

Právo pozůstalých na náhradu nákladů na výživu, upravené v ustanovení § 271h ZP, je jedno z nedůležitějších práv v případě smrti zaměstnance, neboť dlouhodobě zajišťuje pozůstalým náhradu na výživu, kterou jim poskytoval nebo byl povinen poskytovat zaměstnanec před svou smrtí, a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku. Jde o zpravidla dlouhodobý nárok na náhradu škody, který je uspokojován dílčími měsíčními plněními. Posouzení toho, kdo je pozůstalým zaměstnancem, závisí vždy na konkrétním případu. U osob, kterým zemřelý výživu poskytoval, nebude žádný problém tuto skutečnost prokázat. Problematičtější to však bude u osob, kterým zaměstnanec za svého života výživu poskytoval, aniž by k tomu měl povinnost. Zde bude muset být faktické plnění prokázáno osobou, která nárok na tento druh náhrady škody uplatňuje.

Způsob výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých nebyl až do roku 2007, kdy začal platit nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.), právním předpisem konkrétně upraven. Nejprve praxe vycházela z tzv. dílové teorie, kdy se vypočtená náhrada, tvořící rozdíl mezi průměrným výdělkem zemřelého a částkami poskytovaných důchodů přiznaných z důvodu ovdovění a osiření, dělila podle počtu členů domácnosti, s připočtením jednoho dílu na domácnost, a oprávněným osobám pak náležela náhrada jim náležejícího dílu, nepokrytá důchodem z důchodového zabezpečení. Při výpočtu náhrady byl zohledňován i příjem pozůstalého manžela. Posléze se podle soudní judikatury pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých používal způsob podle rozsahu výživného, které náleželo oprávněné osobě podle zákona o rodině. I v tomto případě se do výše poskytované náhrady promítala výše výdělku pozůstalého manžela. Vzhledem k tomu, že oba dva způsoby výpočtu způsobovaly v praxi velké potíže, neboť v zásadě nebylo možné bez soudního rozhodnutí určit výši výživného jednotlivým pozůstalým, která se pochopitelně lišila případ od případu, stanovil nový zákoník práce v zásadě jednoduchou a přehlednou právní úpravu.

Ustanovení § 271i odst. 1 ZP v současné době upravuje výši poskytování předmětné náhrady tak, že pokud zaměstnanec před svou smrtí poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné osobě, přísluší tomuto pozůstalému 50 % průměrného výdělku zaměstnance zjištěného před jeho smrtí,  pokud poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu více osobám, přísluší těmto pozůstalým osobám 80 % tohoto průměrného výdělku. Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte důchod přiznaný pozůstalým; k jejich dosahovanému výdělku se však již nepřihlíží. Náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a nesmí být poskytována déle, než by příslušela zaměstnanci podle § 271b odst. 6 ZP v případě, že by nezemřel. Pozůstalí někdy nastolují otázku, v jakém procentním poměru by z celkové částky mělo být právo na úhradu nákladů jednotlivému pozůstalému uhrazeno, neboť zákon tento podíl nijak nestanoví. Podle mého názoru jde o podíly stejné, protože by bylo velmi problematické tuto výši jednotlivým pozůstalým stanovit. Ta se totiž může lišit případ od případu. Vycházíme-li z toho, že za života zaměstnance byl jeho příspěvek na výživu poskytován do rodiny jako celek, aniž by určoval, zda například to které dítě potřebuje v daný okamžik na výživu více či méně, nelze ani po smrti zaměstnance striktně stanovit tomu či onomu pozůstalému určitou procentní část. Například manželka zemřelého, která má v péči dvě děti a která bude nepochybně s prostředky výživného hospodařit, musí jeho vynakládanou výši posuzovat v souladu s potřebami každého dítěte v konkrétní situaci.

Pro určení výše nároku na náhradu nákladů na výživu pozůstalých je rozhodující průměrný výdělek zemřelého zaměstnance a výše důchodů, které byly přiznány pozůstalým v souvislosti se smrtí zaměstnance, která nastala v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, tedy vdovský, vdovecký a sirotčí důchod. U průměrného výdělku jde o výdělek zjištěný z rozhodného období před vznikem nároku na náhradu nákladů na výživu pozůstalých, tedy průměrného výdělku

.
  1. Smlouva o poskytnutí užívacích práv k On-line produktu (dále také jen   "smlouva") se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu předplatného uvedenou v objednávce a ve faktuře. 
  2. Dojde-li k objednání On-line produktu nakladatelství přes internet, vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím okamžikem odeslání objednávky učiněné v internetovém obchodu nakladatelství. Podmínkou odeslání objednávky je odsouhlasení těchto všeobecných obchodních podmínek pro On-line produkty (dále také "VOP-O"), které se tak stávají právně závazné pro obě smluvní strany. 
  3. V případě objednání On-line produktu jakýmkoli jiným způsobem vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím zaplacením zálohové faktury. Úhradou zálohové faktury se stávají VOP-O právně závaznými pro obě smluvní strany. 
  4. Ke vzniku smlouvy mezi nakladatelstvím a objednatelem dojde vždy s výhradou ztráty schopnosti nakladatelství smlouvu plnit. 
  5. Objednateli vzniká právo užívat On-line produkt po uzavření smlouvy, zaplacení ceny (předplatného) On-line produktu  a aktivaci přístupu objednatele do On-line produktu provedené nakladatelstvím.
    O aktivaci přístupu do On-line produktu je objednatel nakladatelstvím informován emailem a současně jsou mu zaslány pokyny k přihlášení do On-line produktu. Rozhodne-li se objednatel svého práva na užívání On-line produktu nevyužít, nemá tato skutečnost vliv na platnost smlouvy a povinnost objednatele platit cenu On-line produktu (předplatné). 
  6. Smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další předplatné období, jehož délka je shodná s délkou předcházejícího  předplatného období, nedoručí-li nejpozději 6 týdnů před uplynutím předplaceného období uvedeného na faktuře jakákoli ze smluvních stran druhé smluvní straně emailem nebo dopisem učiněné oznámení, že o automatické prodloužení předplatného nemá zájem. V případě jednoměsíčního předplatného se šestitýdenní lhůta pro doručení oznámení zkracuje na 15 dní a ust. čl. 8 VOP-O se nepoužije. Obě smluvní strany s automatickým prodlužováním smlouvy výslovně souhlasí. Objednatel je povinen platit nakladatelství předplatné navýšené o DPH po celou dobu platnosti smlouvy. 
  7.  Nakladatelství je s ohledem na nárůst průměrného indexu spotřebitelským cen oprávněno zvýšit jednou ročně ceny předplatného na další předplatné období, maximálně však vždy o 3 % z  ceny předplatného předcházejícího předplatného období. 
  8. Nakladatelství odešle objednateli zálohovou fakturu na další předplatné období vždy nejpozději 4 týdny před koncem stávajícího předplaceného období. 
  9. Dojde-li ze strany objednatele k prodlení se zaplacením ceny předplatného, je nakladatelství oprávněno požadovat od objednatele zaplacení nákladů spojených s vymáháním každé pohledávky ve výši 1200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 
  10. Objednatel je povinen nakladatelství bez zbytečného odkladu oznámit jakékoli změny údajů, které  uvedl při uskutečnění objednávky. 
  11. On-line produkt podléhá autorskoprávní ochraně. On-line produkt nesmí být objednatelem ani nikým jiným bez předchozího souhlasu nakladatelství jakkoli rozmnožován, rozšiřován, pronajímán, propachtován, vystavován či půjčován třetím osobám a jeho obsah nesmí být sdělován v jakékoli formě veřejnosti. 
  12. Právo užívat On-line produkt je nepřenosné. Není-li mezi stranami smlouvy ujednáno jinak (multilicenční ujednání obsažené ve faktuře), má právo užívat On-line produkt
    a) v případě objednatelů - fyzických osob pouze tato jedna fyzická osoba a b) v případě objednatelů - právnických osob pouze jedna fyzická osoba u objednatele. 
  13. Poruší-li objednatel toto podlicenční ujednání nebo poruší-li jinou svou zákonnou či smluvní povinnost podstatným způsobem, je nakladatelství oprávněno od smlouvy s    okamžitým účinkem odstoupit a zrušit přístup objednatele k On-line produktu formou deaktivace přístupu nebo přístupového jména a hesla objednatele. 
  14. Nakladatelství nenese jakoukoli odpovědnost za správnost či úplnost obsahu On-line produktu a za případnou škodu či nemajetkovou újmu způsobenou přímo či nepřímo užitím obsahu On-line produktu. Ustanovení § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na odpovědnost nakladatelství neuplatní. 
  15. Nakladatelství odpovídá za to, že dostupnost On-line produktu nebude v průměru měsíčně nižší než 90%. Tato odpovědnost se však nevztahuje na kvalitu internetového připojení poskytovaného objednateli třetími osobami. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy s účinky do budoucna, bude-li alespoň dva po sobě následující měsíce dostupnost On-line produktu nižší než 90 %. 
  16. V případě potřeby (oznámení, reklamace, stížnosti atp.) může objednatel kontaktovat nakladatelství na emailové adrese info@dashofer.cz nebo prostřednictvím kontaktů uvedených na www.dashofer.cz.  
  17. Není-li uvedeno jinak, mohou být veškerá oznámení adresovaná objednateli nakladatelstvím činěna ve formě elektronické zprávy adresované na emailovou adresu objednatele. Nakladatelství je dále oprávněno zasílat zálohové faktury a daňové doklady objednateli elektronicky, případně poštou. 
  18. Není-li v objednávce výslovně uvedeno jinak, má se za to, že objednatel je podnikatel a objednávku činí v souvislosti se svou podnikatelskou činností. V těchto případech se na právní vztah mezi objednatelem a nakladatelstvím neuplatní ustanovení § 1799 a § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákonná práva objednatelů - spotřebitelů nejsou tímto ustanovením dotčena. 
  19. Případné soudní spory vyplývající z právních vztahů mezi objednatelem a nakladatelstvím  bude rozhodovat obecný soud místně příslušný podle sídla nakladatelství. 
  20. Tyto všeobecné obchodní podmínky pro On-line produkty tvoří nedílnou součást smlouvy. Nakladatelství je oprávněno v případě potřeby tyto VOP-O jednostranně změnit. O takovéto změně bude objednatel vždy s dostatečným časovým předstihem písemně, elektronicky emailem anebo na internetových stránkách nakladatelství informován a bude mít možnost změnu VOP-O odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ukončit. 
  21. V případě rozporu mezi ustanovením smlouvy a těmito VOP-O má příslušné ustanovení smlouvy před VOP-O přednost . 
  22. Společnost Verlag Dashöfer, nakladatelství,spol.s r.o. se sídlem Praha 6 - Vokovice, Evropská 423/178, PSČ 160 00, IČ: 45245681, je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.


Tyto obchodní podmínky si můžete vytisknout kliknutím na následující odkaz:
http://www.dashofer.cz/vop/online/vop-online.pdf.

.

Ochrana osobních údajů a jejich používání

Ochrana soukromí je záležitostí  důvěry a vaše důvěra je pro nás důležitá. Respektujeme vaše soukromí a při zpracování vašich osobních údajů dodržujeme zákonná právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, zejména tzv. GDPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)) (dále jen "Nařízení").

Chtěli bychom vás tímto informovat o našem nakládání s osobními údaji pro zajištění vaší informovanosti příp. pro získání souhlasu s jejich zpracováním.

1. Data a jejich využití 

Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. jakožto Správce zpracovává osobní údaje za tímto účelem:

 

 

 

 

Výše uvedené údaje zpracováváme po dobu aktivní objednané služby a po dobu 5 let od ukončení objednané služby nebo nákupu singulárního produktu, nepožaduje-li právní předpis uchování smluvní dokumentace po dobu delší. V případě zpracování osobních údajů na základě uděleného dobrovolného souhlasu po dobu 5 let od udělení souhlasu.

Aktuální seznam našich zpracovatelů můžete nalézt zde.

2. Zabezpečení dat 

Ochrana vašich údajů je pro nás klíčová, proto vynakládáme maximální úsilí pro zajištění jejich bezpečnosti. Plně využíváme technická i organizační opatření pro prevenci neoprávněného přístupu k těmto datům a zamezení jejich zničení nebo zneužití. Způsoby zabezpečení vašich dat jsou také pravidelně kontrolovány.

Při zpracování údajů v plné míře využíváme možností pseudonymizace a anonymizace, abychom co nejvíce posílili jejich zabezpečení.   

 

3. Práva subjektů

Nad svými osobními údaji neztrácíte kontrolu. Můžete k nim kdykoliv přistupovat nebo je opravit. Jako subjekt zpracování osobních dat máte také následující práva: právo na potvrzení o zpracování a informace o tom, jaké osobní údaje o vás zpracováváme, na opravu, výmaz (pokud se nejedná o osobní údaje, které jsme povinni nebo oprávněni dále zpracovávat dle příslušných právních předpisů), omezení zpracování, přenos osobních údajů, námitku proti zpracování, podat stížnost u dozorového úřadu(ÚOOÚ), na účinnou soudní ochranu, pokud máte za to, že vaše práva podle Nařízení byla porušena v důsledku zpracování vašich osobních údajů v rozporu s tímto Nařízením. V případě zpracování na základě uděleného dobrovolného souhlasu máte také právo kdykoliv tento souhlas vzít zpět. 

V případě dalších dotazů ohledně zpracování osobních údajů nás můžete kontaktovat na info@dashofer.cz