Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pracovnělékařské služby (§ 53-60 ZSZS)

11.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.2.3
Pracovnělékařské služby (§ 53-60 ZSZS)

JUDr. Anna Janáková

Komentář
Komentář

Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby, které mají preventivní charakter. Jejich cílem je ochrana zdraví uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců při práci a ochrana osob připravujících se na výkon povolání (žáků a studentů při praktickém vyučování a praktické přípravě).

Specifikum PLS

Pracovnělékařské služby nejsou samostatným druhem zdravotní péče. Svým účelem naplňují tyto druhy zdravotní péče, a to preventivní, diagnostické, posudkové a konzultační služby. Specifikum pracovnělékařské služby spočívá v tom, že je poskytována pacientům, kteří jsou zaměstnanci, uchazeči o zaměstnání, popř. žáci a studenti při praktickém vyučování a praktické přípravě, a na základě písemné smlouvy (se stanovenými výjimkami) mezi poskytovatelem zdravotních služeb a zaměstnavatelem.

Součástí pracovnělékařských služeb podle ZSZS jsou:

  1. hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví,
  2. provádění pracovnělékřských prohlídek, které mají preventivní charakter, a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci,
  3. poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací,
  4. školení v poskytování první pomoci a
  5. pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce.

Přehled činností, které jsou obsahem jednotlivých PLS shora uvedených, stanoví vyhláška č. 79/2013 Sb. Pokud se týče pravidelného dohledu, stanoví frekvenci:

  • nejméně jedenkrát za kalendářní rok,

  • jedenkrát za 2 kalendářní roky, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny v části II přílohy č. 2 ke shora citované vyhlášce nebo jiným právním předpisem.

Poskytovatel PLS

Poskytovatelem pracovnělékařských služeb může být fyzická nebo právnická osoba, jen pokud má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., a to v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství. Zákonodárce počítá s tím, že praktický lékař, poskytující PLS, absolvuje akreditovaný kurz zaměřený na pracovnělékařské služby, nicméně tuto povinnost zákon výslovně neukládá.

Zákon ale ukládá zaměstnavateli povinnost, že jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, musí uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem PLS.

ZSZS připouští výjimky, kdy k zajištění PLS není třeba uzavírat smlouvu o jejich poskytování. Jedná se o tyto případy:

  1. Pokud je Vězeňská služba zaměstnavatelem, pak poskytuje PLS zaměstnancům a osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence zařazeným do práce ve svých zdravotnických zařízeních (§ 69 odst. 2 ZSZS); poskytuje tedy PLS svými zaměstnanci.
  2. Zaměstnavatel, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství, může podle ZSZS pro výkon práce na svých pracovištích poskytovat PLS prostřednictvím:
    1. lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství nebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství a
    2. dalších zdravotnických pracovníků podílejících se na poskytování pracovnělékařských služeb,

se kterými uzavřel pracovněprávní nebo obdobný vztah.

  1. ZSZS dává § 54 odst. 2 písm. b) zaměstnavateli možnost, pokud jde o práce pouze kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb. nebo jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. Ostatní PLS (jako hodnocení vlivu pracovní činnosti a pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby) zaměstnavatel zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců prostřednictvím poskytovatele PLS, s nímž pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu o poskytování PLS.

Smlouva o poskytování PLS

Smlouva o poskytování PLS není upravena jako samostatný smluvní typ. Při uzavírání této smlouvy budou smluvní strany vycházet zejména z § 2636 až 2651 NOZ (smlouva o péči o zdraví). Tuto smlouvu je možné využít pro uzavírání smlouvy o poskytování PLS. Smluvní strany jsou označeny jako poskytovatel (zdravotních služeb), příkazce (např. zaměstnavatel); je-li ošetřována jiná osoba než příkazce, označuje se tato třetí osoba jako ošetřovaný (zaměstnanec, uchazeč o zaměstnání).

Více poskytovatelů PLS

Zaměstnavatel může pro výkon práce na svých pracovištích uzavřít písemnou smlouvu o poskytování PLS s více poskytovateli těchto služeb, zejména je-li to vzhledem k počtu zaměstnanců nebo umístění jednotlivých pracovišť účelné.

Pověřený poskytovatel PLS

Zákonem č. 202/2017 Sb., byl do ZSZS zařazen nový § 57a ZSZS, které umožňuje s účinností od 1. 11. 2017 smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb některou součást PLS zajišťovat prostřednictvím jiného poskytovatele („pověřený poskytovatel pracovnělékařských služeb”) na základě písemné smlouvy s ním uzavřené; takový postup však musí být dohodnut poskytovatelem pracovnělékařských služeb dopředu v písemné smlouvě o poskytování pracovnělékařských služeb uzavřené se zaměstnavatelem. Zákon vymezuje nezbytné náležitosti, které smlouva mezi poskytovateli PLS musí obsahovat (druh služeb, místo poskytování služeb, vzájemné poskytování informací, seznámení s pracovními riziky a pracovními podmínkami). Pověřený poskytovatel pracovnělékařských služeb provádějící posuzování zdravotní způsobilosti v takovém případě vydává v rámci této činnosti lékařský posudek svým jménem.

Poskytovatel PLS uživatele

Na základě novely provedené zákonem č. 202/2017 Sb. může agentura práce nově zajišťovat pracovnělékařské služby pro své zaměstnance, které dočasně přiděluje k jinému zaměstnavateli/uživateli prostřednictvím poskytovatele PLS uživatele na základě podmínek stanovených v písemné dohodě o přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce.

Volba lékaře

Obecně nové zdravotnické předpisy zachovávaly pacientovi právo zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb a zvolit si zdravotnické zařízení; to se však nevztahuje na poskytování PLS, podobně jako doposud u závodní preventivní péče. Zaměstnavatel rozhodne sám, s kým uzavře smlouvu o poskytování PLS. Zaměstnanec je povinen se podrobit PLS u toho poskytovatele, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu, pokud se nejedná o výjimku podle § 54 odst. 2 písm. b) ZSZS.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel podle ZSZS v souvislosti s PLS má tyto povinnosti:

  1. vůči osobám pověřeným poskytovatelem pracovnělékařských služeb včetně pověřených osob poskytovatele PLS agentury práce, jejíž zaměstnanci jsou zařazeni na tato pracoviště:
    • umožnit jim vstup na všechna svá pracoviště,

    • sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti,

    • předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení,

    • sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci včetně údajů zjištěných při ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání, popřípadě pracovních úrazů;

  2. vůči poskytovateli pracovnělékařských služeb:
    • informovat ho, že u zaměstnance nastaly skutečnosti stanovené vyhláškou č. 79/2013 Sb. pro provádění lékařských prohlídek po skončení rizikové práce;

    1. vůči svému zaměstnanci:
      • při jeho zařazování k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jeho zdravotní způsobilosti,

      • při jeho odeslání k pracovnělékařské prohlídce jej vybavit žádostí o provedení této prohlídky, obsahující údaje stanovené vyhláškou č. 79/2013 Sb. a další údaje, pokud je stanoví jiné právní předpisy upravující požadavky na zdravotní způsobilosti nebo zjištění zdravotního stavu,

      • odeslat ho na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal nebo zaměstnavatel obdržel podnět od ošetřujícího lékaře zaměstnance [ § 45 odst. 2 ZSZS nebo § 57 odst. 1 písm. j) ZSZS ];

    2. na úseku evidence:
      • vést dokumentaci o pracovnělékařských službách, která se nevztahuje ke konkrétním zaměstnancům, jejíž obsah stanoví vyhláška č. 79/2013 Sb.

Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen každému zaměstnanci sdělit, u kterého poskytovatele PLS mu budou poskytnuty PLS. Zaměstnavatel je dále povinen informovat odborovou organizaci a zástupce pro oblast BOZP anebo přímo zaměstnance o výběru a poskytování PLS.

Právo zaměstnavatele

Zaměstnavatel má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k práci.

Povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec je povinen se podle ZSZS podrobit:

  • pracovnělékařským službám u poskytovatele PLS, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu, popřípadě u pověřeného poskytovatele,

  • pracovnělékařským prohlídkám a posuzování zdravotní způsobilosti za zákonem stanovených podmínek u svého registrujícího poskytovatele (práce kategorie první) podle § 54 odst. 2 písm. b) ZSZS nebo u lékaře podle § 58a odst. 1 písm. a) ZSZS, je-li zaměstnavatel poskytovatelem zdravotních služeb,

  • dalším zdravotním službám indikovaným poskytovatelem PLS uvedeným v předchozích bodech pro hodnocení zdravotního stavu (poskytovatele dalších zdravotních služeb určí zaměstnanci poskytovatel PLS); další zdravotní služby jsou součástí pracovnělékařských služeb;

  • pracovnělékařským službám nařízeným podle jiného právního předpisu (například podle zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).

Samotná povinnost zaměstnance podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním je zaměstnanci uložena zákoníkem práce.

Zaměstnanec je podle ZSZS povinen sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb:

  • jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče,

  • na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny jemu známé nebo podezřelé skutečnosti související s ochranou zdraví při práci.

Právo zaměstnance na mimořádnou prohlídku

Zaměstnanec může zaměstnavatele požádat o mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku; v takovém případě je zaměstnavatel povinen takové žádosti vyhovět a zaměstnance na mimořádnou prohlídku odeslat.

Povinnosti poskytovatele PLS

ZSZS ukládá poskytovateli PLS řadu povinností, a to:

  1. informační vůči zaměstnanci a zaměstnavateli ohledně možného vlivu pracovních podmínek na zdraví zaměstnance a zaměstnanců;
  2. provádět pracovnělékařské prohlídky a vykonávat pravidelný dohled na pracoviště zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci nejméně v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 79/2013 Sb. a jinými právními předpisy;
  3. spolupracovat se zaměstnavatelem, zaměstnanci a jejich zástupci, s bezpečnostními techniky a kontrolními orgány v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
  4. oznamovat zaměstnavateli zjištěné závažné nebo opakující se skutečnosti negativně ovlivňující bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a to neprodleně;
  5. podat podnět kontrolním orgánům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je-li ohroženo zdraví zaměstnanců při práci k vykonání dozoru na pracovišti zaměstnavatele při zajišťování BOZP, v případě, že zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes opakované upozornění neplní povinnosti na úseku BOZP stanovené právními předpisy;
  6. vést dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, která se nevztahuje ke konkrétním zaměstnancům (obsah stanoví vyhláška č. 79/2013 Sb.) odděleně od zdravotnické dokumentace vedené o konkrétních zaměstnancích;
  7. vést, pokud tentýž poskytovatel poskytuje zaměstnanci PLS a zároveň je jeho registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru praktické lékařství, zdravotnickou dokumentaci o PLS odděleně od ostatní zdravotnické dokumentace;
  8. zajistit nebo provádět odběry biologického materiálu pro stanovení hodnot biologických expozičních testů stanovených orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví včetně vyhodnocení výsledků biologických