dnes je 18.8.2022

Input:

Pracovněprávní souvislosti státních a ostatních svátků

27.6.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2022.14.03
Pracovněprávní souvislosti státních a ostatních svátků

PhDr. Dagmar Kučerová

S ohledem na červencové svátky zopakujeme základní pravidla pro poskytování náhrady mzdy či platu za směnu, která zaměstnanci z důvodu svátku odpadla, případně pro kompenzaci za směnu zaměstnancem odpracovanou.

SVÁTEK JE DNEM PRACOVNÍHO KLIDU

Svátek je v souladu s ustanovením § 91 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen "ZP"), dnem pracovního klidu. Práci v tento den může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně, a to na základě taxativně stanovených případů. Jde o nutné práce, které nemohou být provedeny v pracovních dnech. Naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva, práce v dopravě, krmení a ošetřování zvířat.

Práci ve svátek může zaměstnavatel rovněž nařídit zaměstnanci v nepřetržitém provozu a v případě práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec začne pracovat v zaměstnání, kde je vyžadována docházka i ve svátek, musí se s touto skutečností smířit. Samozřejmostí je seznámení zaměstnance s rozpisem směn s dostatečným časovým předstihem.

Ostatní práce mohou být vykonávány pouze se souhlasem zaměstnance, tedy na základě vzájemné dohody o výkonu práce ve svátek. Dohoda nemusí být nutně písemná. Může být ústní, ale může se jednat i o konkludentní projev vůle, tj., zaměstnanec danou práci ve svátek skutečně začne vykonávat, aniž by přitom s tímto postupem jakkoliv vyslovil svůj nesouhlas.

STÁTNÍ A OSTATNÍ SVÁTKY

Výčet svátků uvádí zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Pro mzdové účetnictví jsou důležité pouze dny označené jako státní nebo ostatní svátky, jiné významné dny se pro mzdové nebo platové účely za svátek nepovažují. Jeden ze svátků, a to 1. leden, je vymezen jak v kategorii státních svátků, tak kategorii ostatních svátků. Tato duplicita oblast pracovněprávní nijak neovlivňuje.

  • Státním svátkem je 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen – Den vítězství, 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa, 28. září – Den české státnosti, 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu a 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.

  • Ostatním svátkem je 1. leden – Nový rok, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen – Svátek práce, 24. prosinec – Štědrý den, 25. prosinec – 1. svátek vánoční a 26. prosinec – 2. svátek vánoční.

SVÁTEK A ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY

U rovnoměrného rozvržení pracovní doby se nejčastěji pracovní doba rozvrhuje do pěti dnů (pondělí až pátek), sobota a neděle jsou dny odpočinku. Zde záleží, zda svátek připadne nebo nepřipadne na den odpočinku v týdnu. U nerovnoměrného rozvržení je pracovní doba rozvržena v rámci vyrovnávacího období na všechny dny v týdnu, odpočinek se vždy v sobotu a v neděli nečerpá. Ať už jde o rovnoměrně či nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, měl by zaměstnavatel rozvrhovat směny na jednotlivé dny bez ohledu na dny svátku. Nicméně zákoník práce ani jiný právní předpis mu tuto povinnost vysloveně nenařizuje.

PROMÍTNUTÍ SVÁTKU DO PRACOVNÍCH SMĚN

Z hlediska promítnutí svátku do pracovních směn pak mohou v praxi nastat tři situace:

  1. Pracovní směna připadá na svátek, ale z důvodu svátku tato směna (nebo její část) odpadne. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu ušla v důsledku svátku. U zaměstnanců s měsíční mzdou se mzda v praxi zpravidla nekrátí, i když je možné i poskytování náhrady mzdy. Plat se dle ustanovení § 135 odst. 1 ZP zaměstnanci nekrátí. Tato doba započítá do týdenní pracovní doby zaměstnance a považuje se v souladu s ustanovením § 348 ZP za výkon práce, což je (mimo jiné) důležité také pro účely řádné dovolené.
  2. Svátek připadne zaměstnanci na den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo na jiný den, kdy nemá podle harmonogramu směn pracovat. Svátek se do pracovní doby nezapočítává a nepřísluší mu za něj mzda ani plat.
  3. Pracovní směna připadne na svátek a zaměstnanec tuto směnu odpracuje. Zaměstnanci náleží kromě dosažené mzdy (platu) za odpracovanou směnu náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání tohoto náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Plat se zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce nekrátí. Toto náhradní volno je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla práce ve svátek konána. Mohou se ale dohodnout na příplatku nejméně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.

REKAPITULACE KOMPENZACE ZA ODPRACOVANÝ SVÁTEK

Zaměstnanci za odpracovaný svátek náleží primárně náhradní volno v rozsahu odpracované práce. Obdrží dosaženou mzdu (plat) za práci plus placené náhradní volno, které musí být poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek. Mohou se však se zaměstnavatelem dohodnout (postačí ústně) na náhradním volnu i v jiné době, anebo na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nebo platu nejméně ve výši průměrného hodinového výdělku za

Nahrávám...
Nahrávám...