dnes je 21.5.2019
Input:

Právní úprava whistelblowingu v České republice

12.11.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2018.24.02
Právní úprava whistelblowingu v České republice

JUDr. Dušan Srp, Ph.D.

Termín whistleblowing se v anglosaských zemích začal používat v 70. letech 20. století pro upozorňování na podezřelé nebo trestné jednání na pracovišti. Jde obecně o to, že stávající nebo bývalí zaměstnanci nějaké organizace upozorňují na nekalé praktiky na pracovišti a obracejí se na instituce nebo orgány, které mohou oznamovanou skutečnost, zpravidla ohrožující veřejnost a jdoucí proti veřejnému zájmu, prověřit a případně zakročit. Zaměstnanci se totiž o nekalých jednáních dozví často mezi prvními a mohou na ně upozornit. Zaměstnanec však v takové situaci čelí otázce, zda porušit loajalitu a důvěrnost vůči svému kolegovi, nadřízenému, popř. zaměstnavateli, a reálně tak ohrozit jeho postavení, nebo zda upřednostnit ochranu veřejného zájmu. Hlavním smyslem whistleblowingu je tedy zabránit nekalému jednání a předejít negativním důsledkům z něho vyplývajícím.

V České republice doposud neexistuje žádný právní předpis, který by komplexně upravoval problematiku oznamovatelů nekalých jednání - na rozdíl např. od Velké Británie, Irska, Lucemburska, Rumunska, Slovinska či Slovenska, kde se na oznamovatele nekalých jednání vztahuje komplexní legislativní ochranu. Současná dílčí právní úprava je v ČR roztříštěna do několika různých právních předpisů. Částečnou právní ochranu oznamovatelů nalezneme například v zákoníku práce, dále ve správním řádu, trestním zákoníku a ve služebním zákoně. Za velmi významné lze považovat ustanovení zákoníku práce stanovující taxativní důvody pro ukončení pracovního poměru, taktéž ochranu před přeložením na jinou práci. Dále se jedná především o obecná ustanovení zajištující férový přístup k zaměstnancům nebo stanovující právo či povinnost oznamovat protiprávní jednání. Trestní zákoník stanoví povinnost oznámit některé trestné činy, trestní řád pak zakotvuje ochranu svědka. Dle správního řádu jsou pak správní orgány povinny přijímat anonymní podněty.

Fungování whistleblowingu by mělo být nepochybně součástí vnitřního kontrolního systému, který by právnická osoba měla zavést, aby se zprostila trestní odpovědnosti dle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.

V současné době upravuje otázku tzv. whistleblowingu pouze nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu, účinné od července 2015. Jde o prováděcí předpis k zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě. Toto vládní nařízení provádí § 205 zákona č. 234/2014 Sb. a vztahuje se tedy jen na zaměstnance ve státní službě. Toto nařízení ustanovuje prošetřovatele, který přijímá oznámení a prošetřuje v nich obsažená doporučení. Prošetřovatel utají totožnost oznamovatele, který o to v oznámení