dnes je 28.3.2024

Input:

Přehled judikatury trochu jinak - Kritéria pro poskytování vyššího odstupného

23.3.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 2 minuty

2021.06.04
Přehled judikatury trochu jinak – Kritéria pro poskytování vyššího odstupného

JUDr. Petr Bukovjan

Judikát
Pokud zaměstnanci skončí pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z tzv. organizačních důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až c) ZP, přísluší mu v této souvislosti právo na odstupné. Zákoník práce stanoví přitom jen jeho minimální výši (dle doby trvání pracovního poměru zaměstnance) a připouští tedy možnost jeho zvýšení. To se v praxi ostatně děje, nejčastěji prostřednictvím kolektivní smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací nebo na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele. Výjimkou není ani situace, kdy je vyšší odstupné spojeno s případem, kdy zaměstnanec přistoupí na dohodu o rozvázání pracovního poměru, než by jeho pracovní poměr skončil výpovědí ze strany zaměstnavatele.

Tak tomu bylo i v předmětném případě. Problém byl v tom, že s jedním, vysoce postaveným zaměstnancem, zaměstnavatel nehodlal dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavřít, čímž mu "zavřel" cestu k vyššímu odstupnému podle kolektivní smlouvy (ostatně stálo by ho to s ohledem na výši průměrného měsíčního výdělku zaměstnance poměrně hodně peněz). Zaměstnanec v tom spatřoval nerovné zacházení (ba dokonce diskriminaci z důvodu svého věku) a zaměstnavatele o vyplacení rozdílové částky zažaloval. Soudy tak řešily právní otázku, zdali lze spatřovat nerovné zacházení ve skutečnosti, že výše odstupného poskytovaného na základě kolektivní smlouvy při rozvázání pracovního poměru z důvodu uvedeného v ustanovení § 52 písm. c) ZP je diferencována v

Nahrávám...
Nahrávám...