dnes je 23.8.2019
Input:

Přehled judikatury trochu jinak - Porušení pracovní kázně" zvlášť hrubým způsobem a okamžité zrušení pracovního poměru

11.3.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2019.06.05
Přehled judikatury trochu jinak – Porušení „pracovní kázně” zvlášť hrubým způsobem a okamžité zrušení pracovního poměru

JUDr. Petr Bukovjan

Judikát
Jen si to jako zaměstnavatel představte – dáte zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pro jeho nadbytečnost v důsledku rozhodnutí o organizační změně a ve výpovědní době zjistíte, že tento zaměstnanec kontaktoval Vašeho majitele či zakladatele, domáhal se takovým jednáním jiného pracovního uplatnění (pracovního místa), a pro případ, že se tak nestane, podá žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru a podnikne vůči zaměstnavateli další kroky, kterými ho poškodí a které budou mít na zaměstnavatele negativní finanční dopad.

A tady ta představa končí, protože jeden zaměstnanec se tak opravdu zachoval. Zaměstnavatelem byla obecně prospěšná společnost a zaměstnanec jí hrozil konkrétně tím, že znemožní poskytnutí příslušné dotace od ústředního správního orgánu, ačkoliv financování zaměstnavatele je na takových příjmech velmi závislé. Za to se mu dostalo od zaměstnavatele okamžitého zrušení pracovního poměru, které zaměstnanec zpochybnil soudní žalobou. Předmětem sporu se tak stalo posouzení toho, zda lze jednání zaměstnance posoudit oprávněně jako porušení „pracovní kázně” zvlášť hrubým způsobem a důvod k popsanému a výjimečnému rozvázání pracovního poměru.

Soudy nižších stupňů dospěly k závěru, že nikoliv. Že za porušení povinnosti nelze považovat hrozbu soudní žalobou, kterou zaměstnanec může v souladu s ustanovením § 72 ZP podat, a že ani další výhrůžka nemohla v zaměstnavateli vyvolat důvodnou obavu z jejího uskutečnění, a tedy z ohrožení či poškození jeho zájmů. Tím spíše, že výhrůžky byly adresovány třetím osobám mimo zaměstnavatele, byť k němu vztahující se.

Jak se k celé věci postavil Nejvyšší soud? S odkazem na ustanovení § 301 písm. d) ZP, které ukládá zaměstnanci, aby celým svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, ať už majetkovou, nebo