Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Přehled judikatury trochu jinak - Změna pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou

2.2.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2018.02.03.06
Přehled judikatury trochu jinak – Změna pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou

JUDr. Petr Bukovjan

Judikát
To rozhodnutí Ústavního soudu z prosince roku 2015 řadě lidí vyrazilo dech. Jiní jeho prostřednictvím dech naopak nabrali. Na mysli mám výklad zmíněného soudu k ustanovení § 39 odst. 5 ZP, dle kterého sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu se zákonem požadovanými pravidly (především pak pravidlem známým jako „třikrát tři” nebo „třikrát a dost”) a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že jde o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny zákonné podmínky, mohou přitom zaměstnavatel i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit.

Co Ústavní soud tehdy řekl a v čem to bylo zásadní? Zjednodušeně řečeno dospěl k závěru, že k zákonem předpokládané změně doby trvání pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou postačuje, aby zaměstnanec provedl písemné oznámení popsané výše, a že je na zaměstnavateli, aby se tomuto následku bránil případnou žalobou v dotčené lhůtě 2 měsíců. A pokud žaloba podána nebude (i kdyby jen proto, že zaměstnavatel netušil nebo nestihl), že se pracovní poměr změnil na dobu neurčitou definitivně. Zásadní bylo uvedené rozhodnutí tím spíše, že zcela obrátilo dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu (a vlastně se postavilo proti ní). Ten totiž rozhodoval v tom smyslu, že zaměstnanec s písemným oznámením zaměstnavateli nevystačí, že ke změně doby trvání pracovního poměru je třeba ještě soudního rozhodnutí o tom, že nebyla dodržena zákonná pravidla pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou, a že je tedy v zájmu zaměstnance, aby podal včas žalobu. Kdyby nepodal, pracovní poměr skončil uplynutím doby.

Bylo jen otázkou času, kdy se obdobný spor dostane k dovolacímu soudu znovu. A všichni byli zvědaví, jak se tento soud postaví k rozhodnutí Ústavního soudu. Teď už to víme – stojí si nadále za svým a názor Ústavního soudu odmítl. S jakými argumenty:

  1. Písemné oznámení zaměstnance doručené zaměstnavateli je jen jedním z předpokladů pro změnu doby trvání pracovního poměru. Druhým předpokladem je sjednání pracovního poměru v rozporu se zákonem, přičemž tento rozpor je potvrzen soudním rozhodnutím. Písemné oznámení ještě před uplynutím sjednané doby otvírá prostor ke smírnému vyřešení sporu (zaměstnavatel může dát zaměstnanci za pravdu a dále ho zaměstnávat), kdežto soudní rozhodnutí na základě podané žaloby „verifikuje” silou své právní moci skutečnost, že sjednání doby určité bylo v rozporu se zákonem. Obdobně je tomu u vyslovení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 72 ZP.
  2. Kdyby se měl pracovní poměr změnit