dnes je 22.9.2019
Input:

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

8.7.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2019.15.01
Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Mgr. Zdeněk Schmied

Nemůže-li zaměstnavatel přidělovat nebo nepřiděluje-li zaměstnanci práci z důvodů, které neleží na straně zaměstnance, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Za překážky v práci na straně zaměstnavatele se podle zákoníku práce považují:

• prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí (§ 207 ZP),

• jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele vč. částečné nezaměstnanosti (§ 208 ZP a § 209 ZP),

• doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů (§ 210 ZP).

PROSTOJE A PŘERUŠENÍ PRÁCE ZPŮSOBENÉ NEPŘÍZNIVÝMI POVĚTRNOSTNÍMI VLIVY NEBO ŽIVELNÍ UDÁLOSTÍ

Prostoj

Jestliže zaměstnanec nemůže konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj. Ten je tedy charakterizován spíše jako nenadálá (neočekávaná a neplánovaná) událost, v jejímž důsledku bez zavinění zaměstnance tento zaměstnanec nemůže přechodně pracovat.

Nebyl-li zaměstnanec po dobu prostoje převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. Pokud jde o možnost převedení zaměstnance na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, lze tak učinit jen v případě, pokud zaměstnanec s převedením souhlasí (§ 41 odst. 5 ZP).

Nepříznivé povětrnostní vlivy a živelní událost

Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku (pozn.: živelní událost byla zařazena do této překážky v práci po zkušenostech s hodnocením povodní v roce 2002, kdy nebylo jednoznačné, zda přerušení práce v jejich důsledku považovat za jinou překážku v práci s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku anebo za důsledek nepříznivých povětrnostních vlivů s náhradou mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 %).

Stejně jako v případě prostoje lze i při přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy zaměstnance převést na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, jen tehdy, pokud zaměstnanec s převedením souhlasí (§ 41 odst. 5 ZP). Na rozdíl od ostatních překážek v práci, kdy se v jejich důsledku doba neodpracovaná zaměstnancem posuzuje jako výkon práce, doba, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy, se jako výkon práce neposuzuje (§ 348 odst. 1 písm. a) ZP). To znamená, že v tomto případě lze zaměstnanci přesunout výkon práce v rozsahu doby, která v důsledku uvedené překážky v práci odpadla, aniž by byl tento výkon práce posuzován jako práce přesčas.

Pouze v případě živelní události může zaměstnavatel zaměstnance převést i bez jeho souhlasu na jinou práci, než byla sjednána, jestliže je toho třeba k odvrácení živelní události nebo ke zmírnění jejích bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu (§ 41 odst. 4 ZP).

JINÉ PŘEKÁŽKY V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE

Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele než pro prostoj, nepříznivé povětrnostní vlivy nebo živelní událost, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§ 86 ZP a § 87 ZP). Jde o celou řadu situací, kdy zaměstnavatel zaměstnanci práci nepřiděluje například proto, že v rámci organizačních změn zrušil jeho pracovní místo dříve, než zaměstnanci uplynula výpovědní doba, nebo dal-li zaměstnanci výpověď pro nadbytečnost po jeho odvolání z funkce, protože zaměstnanec odmítl navrhované jiné pracovní zařazení u zaměstnavatele nebo takové pracovní zařazení zaměstnavatel pro zaměstnance ani neměl.

Častým případem obcházení ustanovení o jiných překážkách v práci na straně zaměstnavatele v praxi je situace, kdy zaměstnavatel nezajistil po určitou dobu zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, aniž by se jednalo o prostoj, a vyzývá proto zaměstnance, aby si na tuto dobu požádal o neplacené pracovní volno. Takový postup je ovšem v rozporu s pracovněprávními předpisy. Jde například o situaci, kdy zaměstnavatel z ekonomických důvodů přeruší provoz v pracovní dny mezi vánočními a novoročními svátky a na tyto dny určí zaměstnancům hromadné čerpání dovolené, avšak ne všichni zaměstnanci v té době mají právo na dovolenou, neboť jde buď o nově přijaté zaměstnance, nebo o zaměstnance, kteří mají již dovolenou vyčerpanou.

PŘEKÁŽKA V PRÁCI Z DŮVODU ČÁSTEČNÉ NEZAMĚSTNANOSTI

Jde o samostatný typ jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele zavedený do pracovněprávní úpravy § 209 ZP od 1. 1. 2007, který