Příběhy pro manažery

SMRT V TEHERÁNU

Bohatý a mocný Peršan v doprovodu svého sluhy podřimoval přes poledne v lahodném stínu zahrady svého domu. Vtom do sluhy něco vjelo a začal naříkat na svůj špatný osud. V neklidu se obrátil na pána s úpěnlivou prosbou: „Pane, potřebuji Tvého nejrychlejšího koně, musím pryč, co nejdál na sever.“ Pán se jej ptal, co se vlastně stalo. Sluha odpověděl: „Přišla za mnou Smrtka a hrozila, že na mne čeká.“ Pán dobrému sluhovi vyhověl a dal mu koně. Sluha bez otálení vyrazil a pán se znovu pohroužil do klidu.

Navečer, když se ubíral zpět do domu, potkal i pán Smrtku. Dal se s ní do řeči a jak si tak povídají, zeptal se na svého sluhu: „Proč jsi mého sluhu tak vyděsila? Co se stalo, že jsi mu hrozila?“ Smrt mu odpověděla: „Nechtěla jsem ho vůbec vyděsit, ani mu hrozit. Jen jsem se podivovala, že ho vidím zde, tak daleko od Teheránu, kde se máme potkat.“

(Autor neznámý)

Bohatý Peršan se Smrtkou v klidu rozpráví, zatímco sluha je ze setkání vyděšen. Sluhovi schází nadhled, odstup, je křečovitý a rozhoduje se zbrkle, pod vlivem momentální situace a možná i bludné interpretace. Bohatý Peršan též ví, že jej smrt jako každého čeká, pravděpodobně vnímá širší souvislosti a žije dle svého plánu. To vše lze shrnout do poselství jedné věty: Tváří v tvář hrozbě jednej podle svého plánu.

Manažer se často ocitá pod tlakem. A právě tyto situace dávají příležitost vyrůst, „udělat se“ lidem, kteří nejsou situační a nerozhodují se jen proto, aby v příštích vteřinách…