Příběhy pro manažery

Manažerský příběh nám může poskytnout vodítka, ale nikoliv návod. Leccos v něm zůstává nedopovězeno, abychom se sami snažili porozumět světu v souvislostech a případně měnit naše postoje.

Manažerský příběh je pohled do mapy těch druhých a objevování, zda něco takového lze nalézt i naší krajině a zda stojí za to takovou krajinou projít. Není speciálním literárním útvarem a nemá umělecké ambice. Se všemi jinými příběhy, i těmi uměleckými, jej spojuje „okno“, „ladička“ a „kompas“ - tři funkce příběhu. Pro manažerský příběh je charakteristická jednoduchá a jediná dějová linie. Musí být srozumitelný, zapamatovatelný a oslovující.

Manažerský příběh se liší od příkladu, případové studie a modelové situace.

Jedním z podstatných znaků příběhu je zkratka, kondenzace dění. Příklad se oproti příběhu zabývá řadou detailů. Nic nesmí být opomenuto, vše musí být vylíčeno se všemi logickými detaily. Příklad poskytuje co nejúplnější informace. Vše musí být reálné. Není dovolená metafora, nadsázka apod. V příkladu stěží může hlavní postava rozmlouvat se smrtkou nebo něco takového. Příklad se však nezabývá ani něčím běžným a opakovatelným jako třeba případová studie. Věnuje se něčemu klíčovému.

Případová studie má vždy konec - výsledek, i když povětšinou máme přijít na to, jak to vlastně dopadlo. Dobře, špatně, v čem? Podstatným znakem je realističnost a popisnost. V tom se velmi podobá příkladu. Spolu s ním se věnuje událostem, které se již staly. V případové studii jsou však kladeny otázky, zatím co příklad je už odpovědí. Případové studie se zabývají událostmi, které se mohou stát takřka kdykoliv znovu.

Modelová situace nemá konec, je třeba se k němu, respektive k výsledku dobrat. V modelové situaci jsou prostředí a události mnohdy nějak výjimečné (džungle, ztroskotání, katastrofa). Pomocí modelové situace však řešitele nepřipravujeme na takové výjimečné události, ale vycházíme z předpokladu, že projevené chování je obvyklé i v jiných, běžnějších situacích.

Příklad, případová studie, modelová situace nebo manažerský příběh rozvíjí jiné druhy kompetencí. Jestliže všechny možné kompetence seskupíme do tří velkých skupin - kompetence řešení problému, kompetence interpersonální a kompetence sebeřízení, můžeme si přibližně určit, jaký je rozvojový potenciál „literárních“ metod.

Z uvedené tabulky je zřejmé, že manažerský příběh se nejvíce uplatní při rozvoji kompetencí sebeřízení. Nelze od něj očekávat, že pomocí něj budeme rozvíjet techniky řešení problému. Manažerský příběh nám může poskytnout vodítka, ale nikoliv návod. Není prvotně zaměřený na rozvoj kompetencí. Příběh totiž…