Občas neškodí nakouknout přes plot k sousedům. Proto se v této
nové rubrice podíváme do zahraničí. A co se dozvíme dnes? Třeba že i tam se
občas chybuje.
Podle nedávno uveřejněného článku v americkém časopise Fortune 40 %
nových manažerů selhává během 18 měsíců pro nástupu do manažerské
funkce. Když se pátralo po příčinách, zjistilo se, že 82 % případů manažerského
selhání je zaviněno neschopností navázat dobré vztahy neboli nedostatečnou
úrovní emoční inteligence. Bylo zjištěno, že lidé s vysokou úrovní EQ jsou
úspěšnější v dosahování pozitivních výsledků. Následující příklady ukazují, jak
emoční inteligence může pozitivně nebo negativně ovlivnit osudy člověka a
organizaci, pro kterou pracuje.
Debra Benton po absolvování vysokoškolského studia věřila, že když
bude velmi snažit, bude schopná dosáhnout svých kariérových cílů. Vypracovala
si seznam svých cílů a začala tvrdě pracovat ve firmě, kam po studiích
nastoupila. Bohužel po dvou letech dostala výpověď. S odstupem času o tom sama
říká: Byla jsem tím ohromena, protože na studiích jsme neměli žádné kurzy o
tom, jak jednat s lidmi a jak se stát týmovým hráčem. Nedostatek znalostí
tohoto druhu mě stálo místo. Myslela jsem si, že rozhodující je produkovat
výsledky. Až později jsem pochopila, že klíčovým faktorem odlišujícím vysoce
úspěšné jedince od ostatních je vysoká úroveň emoční inteligence, empatie a
schopnost pracovat v týmovém prostředí.
Americké vojenské orgány se začaly zajímat o emoční inteligenci po
tom, co byl teroristickou skupinou unesen brigádní generál James Dozier. Dozier
vzpomíná, že byl pořádně vyděšen, když viděl své únosce mávat zbraněmi, křičet
a chovat se iracionálně. Po nějakém čase svého věznění si Dozier vzpomněl na
informace z kurzu vedení lidí o emocích, které jsou nakažlivé, a o…