Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Rekapitulace novinek v sociálním zabezpečení v roce 2018 a 2019

1.2.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2018.02.03.05
Rekapitulace novinek v sociálním zabezpečení v roce 2018 a 2019

JUDr. Jan Přib

PARAMETRICKÉ ZMĚNY V SOCIÁLNÍM POJIŠTĚNÍ V ROCE 2018

V sociálním pojištění, tj. v důchodovém a nemocenském pojištění a v oblasti pojistného na sociální zabezpečení, se každoročně mění základní parametry pro výpočet dávek a pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení; tyto parametry se používají též v oblasti pojistného na zdravotní pojištění. Všechny tyto základní parametry se odvíjejí od nových hodnot všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu, které pro jednotlivý kalendářní rok vyhlašuje vláda svým nařízením.

Pro rok 2018 stanovilo hodnoty všeobecného vyměřovacího základ a přepočítacího koeficientu na základě příslušných zmocnění v zákoně o důchodovém pojištění nařízení vlády č. 343/2017 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2018 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2018 a o zvýšení důchodů v roce 2018.

Podle nařízení vlády č. 343/2017 Sb.:

  • výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016 činí částku 28 250 Kč,

  • výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016 má hodnotu 1,0612.

Podle zákona o důchodovém pojištění slouží všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient především ke stanovení koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, jímž se při zjišťování osobního vyměřovacího základu násobí úhrn vyměřovacích základů v jednotlivých kalendářních letech rozhodného období. Po zjištění osobního vyměřovacího základu se pak provádí jeho úprava prostřednictvím dvou redukčních hranic a stanoveného rozsahu zápočtu mezi jednotlivými redukčními hranicemi. Výši redukčních hranic stanoví (podle vzorce obsaženého v § 15 ZDPo) nařízení vlády a rozsah zápočtu mezi jednotlivými redukčními hranicemi vyplývá přímo z § 15 ZDPo.

Nařízení vlády č. 343/2017 Sb. stanovilo, že pro rok 2018 činí:

  • první redukční hranice 13 191 Kč,

  • druhá redukční hranice 119 916 Kč.

Základní výměra důchodu se stanoví ve výši 9 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na celé desetikoruny směrem nahoru. Výše základní výměry se tedy vždy od počátku každého kalendářního roku mění v závislosti na výši průměrné mzdy. V návaznosti na tato pravidla určení výše základní výměry důchodu vychází výpočtem pro rok 2018 částka základní výměry ve výši 2 700 Kč měsíčně; tuto výši také stanovilo nařízení vlády č. 343/2017 Sb.

Pro účely účasti na důchodovém pojištění a též pro placení pojistného na důchodové pojištění se osoby samostatně výdělečně činné rozdělují na dvě skupiny, a to na OSVČ vykonávající tzv. hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na OSVČ vykonávající tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je vždy účastna důchodového pojištění, a to bez ohledu na výši dosaženého příjmu; o hlavní samostatnou výdělečnou činnost se jedná, pokud se nejedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ v kalendářním roce vykonávala zaměstnání; zaměstnáním se zde rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Dále se samostatná výdělečná činnost považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud trvaly stanovené skutečnosti (např. OSVČ v kalendářním roce měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod nebo měla nárok na rodičovský příspěvek). OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky. Příjmem ze samostatné výdělečné činnosti se rozumí daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Rozhodná částka je upravena v § 10 ZDPo a činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Rozhodná částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Výše rozhodné částky je tedy pro každý kalendářní rok jiná a závisí na výši tohoto všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Pro rok 2018 je rozhodnou částkou částka 71 950 Kč (pro informaci se uvádí, že pro rok 2017 byla rozhodnou částkou částka 67 756 Kč; z této částky se bude vycházet při podávání přehledu o příjmech a výdajích v roce 2018 za rok 2017).

Nemocenské pojištění

Parametry důchodového pojištění, tj. všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient podle nařízení vlády č. 343/2017 Sb., mají v nemocenském pojištění vliv na stanovení denního vyměřovacího základu prostřednictvím redukčních hranic platných v roce 2018. Denní vyměřovací základ (tj. průměr příjmů zahrnovaných do vyměřovacího základu pro pojistné, který připadá v rámci rozhodného období na jeden kalendářní den) slouží pro výpočet dávek nemocenského pojištění, avšak stanoveným způsobem se upravuje prostřednictvím tří redukčních hranic. Uvedené parametry mají vliv též na stanovení tzv. rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění; protože však pro rok 2018 nenastaly podmínky pro zvýšení tohoto příjmu, platí v roce 2018 ta samá částka rozhodného příjmu jako v roce 2017, tj. částka 2 500 Kč.

Aktuální částky redukčních hranic se vyhlašují sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí; pro rok 2018 se jedná o sdělení č. 349/2017 Sb. Od 1. ledna 2018 činí:

  • první redukční hranice 1 000 Kč,

  • druhá redukční hranice 1 499 Kč,

  • třetí redukční hranice 2 998 Kč.

Redukční hranice používané pro zjištění denního vyměřovacího základu v nemocenském pojištění mají význam též pro výpočet náhrady mzdy nebo platu, která náleží v období prvních 14 kalendářních dnů podle § 192 ZP. Tato náhrada přísluší ve výši 60 % upraveného průměrného výdělku. Výpočtem vychází, že v roce 2018 pro účely této úpravy průměrného výdělku činí:

  • upravená první redukční hranice činí 175,00 Kč,

  • upravená druhá redukční hranice činí 262,33 Kč,

  • upravená třetí redukční hranice činí 524,65 Kč.

Pojistné na sociální zabezpečení

V oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se základní parametry projevují prostřednictvím průměrné mzdy, která se stanoví stejně jako v důchodovém pojištění. Maximální vyměřovací základ zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné činí 48násobek průměrné mzdy. V roce 2018 maximální vyměřovací základ činí částku 1 438 992 Kč (pro informaci se uvádí, že v roce 2017 maximální vyměřovací základ činil částku 1 355 136 Kč).

Průměrná mzda se používá i pro stanovení pravděpodobné výše pojistného v případě, že zaměstnavatel nebo osoba samostatně výdělečně činná nepodali stanovený přehled o pojistném a kdy OSSZ stanoví rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného. OSSZ přitom vychází, nemůže-li výši příjmů zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných stanovit jinak, z fiktivního příjmu, kterým je 1,5násobek průměrné mzdy (se zaokrouhlením na celé koruny nahoru), tedy pro rok 2018 částka 44 969 Kč.

Z pravidel obsažených v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (jedná se o příslušné násobky průměrné mzdy) též vyplývá, že u osob samostatně výdělečně činných v roce 2018 minimální vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění činí 89 940 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající hlavní výdělečnou činnost, a 35 976 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Měsíční vyměřovací základ pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění (od podání přehledu v roce 2018 za rok 2017) pak u OSVČ vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí 7 495 Kč (minimální záloha na pojistné za kalendářní měsíc tedy činí 2 189 Kč) a u OSVČ vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost 2 998 Kč (minimální záloha na pojistné za kalendářní měsíc tedy činí 876 Kč).

VĚCNÉ ZMĚNY V SOCIÁLNÍM POJIŠTĚNÍ V ROCE 2018

V roce 2018 dochází v oblasti sociálního pojištění kromě parametrických změn též k významným věcným změnám. Věcné změny nastávají v průběhu roku 2018 s různou účinností, a to od 1. ledna, 1. února a 1. června 2018. Změny se týkají nemocenského pojištění, důchodového pojištění a pojistného na sociální pojištění a tyto změny přinesly zákony č. 148/2017 Sb., č. 203/2017 Sb., č. 259/2017 Sb. a č. 310/2017 Sb.

Sazby nemocenského

S účinností od 1. ledna 2018 dochází k diferenciaci sazeb nemocenského v závislosti na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Výše nemocenského za kalendářní den činí:

  • 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

  • 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

  • 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Podle přechodného ustanovení zákona č. 259/2017 Sb. vznikl-li nárok na výplatu nemocenského před 1. lednem 2018 a tento nárok trvá aspoň dne 1. ledna 2018, stanoví se od 1. ledna