Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Smlouva o budoucí pracovní smlouvě

15.5.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.7
Smlouva o budoucí pracovní smlouvě

JUDr. Věra Bognárová

 

Vzor

Smlouva o budoucí pracovní smlouvě

Společnost (název a sídlo, IČO): ………………………………………………………………….

Zastoupený: …………………………………………………………………………………………..

Fyzická osoba (jméno, příjmení, bydliště): ……………………………………………………………

(dále jen „zavázaná“ a „oprávněná“)

uzavírají tuto

smlouvu o budoucí pracovní smlouvě

sjednanou podle § 1785 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník.

 

I.

Předmět smlouvy

1.1. Předmětem této smlouvy je závazek zavázané uzavřít s oprávněnou za podmínek této smlouvy pracovní smlouvu, a to s obsahem stanoveným v čl. II této smlouvy (dále jen „pracovní smlouva”).

1.2. Zavázaná se zavazuje uzavřít s oprávněnou pracovní smlouvu, a to bez zbytečného odkladu poté, co bude oprávněnou písemně vyzvána k jejímu uzavření.

1.3. Oprávněná má právo písemně vyzvat zavázanou k uzavření pracovní smlouvy ve lhůtě 14 dnů přede dnem (např. kdy skončí její pracovní poměr u  ………..), nejpozději však do šesti měsíců ode dne sjednání této smlouvy.

2. Podstatná změna okolností

2.1. Pokud dojde ke změně okolností, z nichž smluvní strany při vzniku závazku z této smlouvy vycházely do té míry, že nelze rozumně požadovat uzavření pracovní smlouvy, povinnost uzavřít pracovní smlouvu zaniká.

2.2. Smluvní strana, která se o této podstatné změně okolností dozví, toto neprodleně oznámí straně druhé. Pokud takto neučiní, nahradí druhé straně škodu vzniklou z tohoto prodlení, či opomenutí.

2.3. Ustanovení článku 2.1 se nepoužije, pokud byla změna okolností způsobena jednáním či opomenutím jedné ze stran k tíži druhé strany.

II.

Navržené znění pracovní smlouvy

„Pracovní smlouva

1. Na základě této pracovní smlouvy bude zaměstnanec pracovat u zaměstnavatele jako ............. (uvést druh práce, na kterou je zaměstnanec přijímán).

2. Místem výkonu práce je ................. (obec, adresa sídla zaměstnavatele nebo organizační jednotky, kde má zaměstnanec vykonávat práci, nebo jinak určené místo).

3. Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli, že zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu (popřípadě uvést bližší podmínky týkající se pracovních cest - např. maximální délka trvání pracovní cesty, místa, kam lze zaměstnance vysílat apod.).

4. Pro účely cestovních náhrad je pravidelným pracovištěm .................

5. Pracovní poměr se sjednává na:

a) dobu neurčitou

b) dobu určitou, a to na dobu ......... (uvést dobu od - do, popřípadě jiným způsobem vymezenou dobu trvání pracovního poměru).

6. Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na zkušební době v délce .......

7. Sjednanou práci bude zaměstnanec vykonávat v rozsahu ….. ... hodin týdně (sjednává-li se kratší pracovní doba).

8. Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda (plat) ve výši ……... Kč měsíčně (popřípadě uvést jiný způsob stanovení výše mzdy (platu) zaměstnance).

9. Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodli na těchto dalších podmínkách: ..........................

10. Práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovního poměru se řídí zákoníkem práce, dalšími pracovněprávními předpisy (pracovním řádem, kolektivní smlouvou, vnitřními předpisy zaměstnavatele) a jinými právními předpisy.

 

 

III.

Závěrečná ustanovení

3.1. Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami.

3.2. Tato smlouva může být měněna a doplňována pouze formou písemných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami.

3.3. Tato smlouva se řídí právem České republiky.

3.4. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou originálech, z nichž každá ze smluvních stran obdrží po jednom originále.

3.5. Smluvní strany po přečtení této smlouvy prohlašují, že souhlasí s jejím obsahem, že tato smlouva byla sepsána vážně, určitě, srozumitelně a na základě jejich pravé a svobodné vůle, na důkaz čehož připojují své podpisy.

3.6. Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami.

 

 

……………. dne ………….

………………………………….
Zavázaná osoba

……………………………….....
Oprávněná osoba

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP”)

  • § 4 ZP

  • § 30 až § 39 ZP

  • § 42 ZP

  • § 79 ZP

  • § 80 ZP

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ”)

  • § 1724 až § 1766 NOZ

  • § 1785 až § 1788 NOZ

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZ”)

  • § 4 ZZ

  • § 12 ZZ

  • § 17 ZZ

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů

Obecné nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně osobních údajů č. 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 (označované pod anglickou zkratkou GDPR General Data Protection Regulation), kterým se zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Nařízení nabývá účinnosti 25. května 2018

Komentář:

I v pracovněprávních vztazích lze sjednat smlouvu o smlouvě budoucí, protože možnost jejího sjednání není v rozporu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Zákoník práce však smlouvu o smlouvě budoucí neupravuje, proto se při jejím sjednání postupuje podle občanského zákoníku, kterým se pracovněprávní vztahy řídí na základě § 4 ZP, není-li úprava v zákoníku práce obsažena, což je mimo jiné i smlouva o smlouvě budoucí.

Smlouva o smlouvě budoucí je klasickou občanskoprávní smlouvou, kterou si smluvní strany sjednají, že konkrétní smlouvu uzavřou až v budoucnu, pokud budou splněny podmínky, které si touto smlouvou o smlouvě budoucí sjednávají, pokud oprávněná osoba k jejímu uzavření vyzve. Smlouva o smlouvě budoucí zavazuje alespoň jednu ze stran uzavřít na výzvu a v ujednané době s druhou stranou budoucí smlouvu. Poruší-li zavázaná strana tuto sjednanou povinnost, vzniká oprávněné smluvní straně právo domáhat se soudního založení práv a povinností mezi stranami určením obsahu budoucí smlouvy.

Sjednat smlouvu o smlouvě budoucí má význam např. tehdy, kdy (budoucí) zaměstnavatel má zájem na konkrétním (budoucím) zaměstnanci a chce mu dát jistotu v tom, že pokud jej zaměstnanec vyzve k uzavření pracovní smlouvy, bude mít zaměstnavatel povinnost pracovní smlouvu uzavřít. Zaměstnanec tak může např. ukončit svůj dosud existující pracovní poměr. Pracovní smlouvu je sice možné sjednat i dlouho dopředu, protože lhůta mezi dnem podpisu pracovní smlouvy a sjednaným dnem nástupu do práce zákoníkem práce stanovena není, jako den nástupu může být proto dohodnuto jakékoliv datum. Sjednání pracovní smlouvy dlouho dopředu má však svá úskalí např. v tom, že i když zaměstnanec do práce nenastoupí, pracovní poměr sjednaným dnem vzniká a zaměstnavatel musí od pracovní smlouvy odstoupit. Pokud není dohodnuto odstoupení od pracovní smlouvy před dohodnutým dnem nástupu do práce, musí zaměstnavatel vyčkat, zda zaměstnanec do práce nenastoupí, a teprve poté může podle § 34 odst. 3 ZP od pracovní smlouvy odstoupit (nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit).

Smlouvou o smlouvě budoucí se může těmto situacím předejít, protože ke sjednání pracovní smlouvy na základě výzvy oprávněné strany dochází zpravidla již v době, kdy obě strany vědí, že pracovní smlouvu chtějí skutečně uzavřít.

Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Zavázány smlouvou o smlouvě budoucí mohou být obě smluvní strany, při sjednání pracovní smlouvy to však bude zpravidla pouze budoucí zaměstnavatel. Lhůta, v níž má být pracovní smlouva sjednána, může být sjednána bez jakéhokoliv omezení, pouze pro případ, že lhůta stranami ujednána není, stanoví občanský zákoník, že lhůta k učinění výzvy je jeden rok. Z praktického pohledu je lhůta jednoho