dnes je 1.3.2021

Input:

Souběžné příjmy ve zdravotním pojištění v roce 2021

21.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.324
Souběžné příjmy ve zdravotním pojištění v roce 2021

Ing. Antonín Daněk

Dotaz

Máme hodně zaměstnanců, kteří mají u nás ještě další zaměstnání, nebo mají zaměstnání u jiného zaměstnavatele. Někteří současně podnikají jako OSVČ. Mohli byste nám vysvětlit, nejlépe formou příkladů, jak správně postupovat při řešení různých situací z pohledu zaměstnavatele a zdravotního pojištění?

Právní předpisy

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 3 odst. 1 ZPZP

  • § 3 odst. 4 a odst. 6 ZPZP

  • § 3 odst. 8 ZPZP

  • § 3 odst. 10 ZPZP

  • § 4 odst. 1 ZPZP

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 5 písm. a) ZVZP

  • § 5 písm. b) ZVZP

  • § 7 odst. 1 ZVZP

  • § 8 odst. 2 písm. a) ZVZP

  • § 8 odst. 2 písm. d) ZVZP

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 6 ZDP

  • § 9 ZDP

  • § 10 ZDP

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 6 odst. 2 ZNP

  • § 7a odst. 1 ZNP

Odpověď

Povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) ZVZP a zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká povinnost platit pojistné. Osoby individuálně podnikající platí pojistné z příjmů ze samostatné činnosti ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 a 2 ZDP tehdy, považují-li se ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou podle ustanovení § 5 písm. b) ZVZP.

Nejsou výjimkou situace, kdy mají pojištěnci souběžně více příjmů buď v jednom zaměstnání, nebo ve více zaměstnáních, případně mohou mít kromě zaměstnání i příjmy z podnikání. V takových případech musí jak zaměstnavatel, tak případně i pojištěnec vyhodnotit, jak mají z pohledu zdravotního pojištění správně postupovat.

Primárně je důležité posoudit, zda musí být při placení pojistného dodržen u jednotlivých příjmů minimální vyměřovací základ nebo může být v souladu se zákonem odvedeno pojistné i z příjmu nižšího, než je zákonné minimum. Od roku 2013 již není ve zdravotním pojištění určen pro zaměstnavatele (zaměstnance) i OSVČ maximální vyměřovací základ, což znamená, že platba pojistného není u těchto subjektů omezena horní hranicí.

V následujících příkladech si předvedeme postupy zaměstnavatele i pojištěnce při placení pojistného na zdravotní pojištění v právních podmínkách roku 2021, kdy s výjimkou posledních dvou příkladů musí být dodržen minimální vyměřovací základ.

Příklad č. 1

Pojištěnec, který je zaměstnán, se rozhodl současně začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná.

Nejpozději do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti se musí pojištěnec přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ bez ohledu na to, zda bude v daném souběhu podnikání hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. V případě osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto povinnost alternativně splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Z hlediska placení pojistného je pak rozhodující, zda bude pro tohoto pojištěnce jeho samostatná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů.

Pokud bude pojištěnec považovat zaměstnání i nadále za hlavní zdroj svých příjmů, nebude jeho povinností platit zálohy na pojistné a pojistné za rok 2021 doplatí nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém jako OSVČ podá, případně bude povinen podat v roce 2022 Přehled o příjmech a výdajích za rok 2021.

Bude-li pojištěnec naopak považovat samostatnou výdělečnou činnost za hlavní zdroj svých příjmů, platí v roce 2021 od měsíce, ve kterém tuto činnost zahájí, zálohy na pojistné alespoň v minimální částce 2 393 Kč. V zaměstnání pak nebude zaměstnavatel muset při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ 15 200 Kč, ale při příjmu nižším než minimální mzda bude odvádět pojistné ze skutečné výše příjmů zúčtovaných zaměstnanci. Současně však musí mít zaměstnavatel ve své evidenci založeno čestné prohlášení, ve kterém zaměstnanec potvrdí, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy. Zaměstnavatel není povinen zkoumat (což platí u vystavovaných čestných prohlášení i obecně), zda zaměstnanec tyto zálohy ve skutečnosti platí – v tomto případě se jedná o vztah mezi zdravotní pojišťovnou a pojištěncem jako osobou samostatně výdělečně činnou. Každé čestné prohlášení je pro zaměstnavatele rozhodným dokladem pro odvod pojistného.

Skutečnost, zda je při souběhu příjmů samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, oznamuje pojištěnec zdravotní pojišťovně při zahájení podnikání, a také při podání Přehledu zatržením těch kalendářních měsíců, kdy pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ.

Podotýkám, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.

Příklad č. 2

Topič, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima, má souběžně uzavřeny 3 pracovněprávní vztahy s následující výší příjmu: 6 000 Kč, 4 800 Kč a 2 000 Kč. Žádný z těchto příjmů není řešen formou dohody o provedení práce.

V takovém případě pověří tato osoba zvoleného zaměstnavatele provedením dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč, v našem případě byl pro tento účel určen zaměstnavatel s hrubým příjmem 6 000 Kč.

Za rozhodné období kalendářního měsíce musí mít zaměstnavatel provádějící dopočet pojistného potvrzenu výši příjmu u dalších zaměstnavatelů, to znamená, že v takových (a podobných) případech je nutností součinnost všech dotčených zaměstnavatelů. Z hlediska výpočtu výše pojistného bude uplatněn tento postup:

  • zaměstnavatelé, kteří neprovádějí dopočet, vypočítají a odvedou pojistné ze skutečné výše zúčtované hrubé mzdy, tedy úhrnem v částkách 648 Kč (ze 4 800 Kč) resp. 270 Kč (z 2 000 Kč). Doporučuji, aby tito zaměstnavatelé měli doklad od zaměstnavatele provádějícího dopočet, že tento zajišťuje odvod pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ.

  • zaměstnavatel pověřený pro účel dopočtu nejprve vypočte pojistné z hrubé mzdy 6 000 Kč (810 Kč s úhradou v poměru jedna třetina zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel) a dále vypočte a odvede srážkou zaměstnanci pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu minimální mzdy a součtu jednotlivých vyměřovacích základů následovně:

Doplatek = 0,135 x [15 200 – (6 000 + 4 800 + 2 000)] = 0,135 x 2 400 = 324 Kč

Částku 324 Kč uhradí podle zákona prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši zaměstnanec.

Příklad č. 3

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele s pravidelným příjmem 21 000 Kč. Současně je zaměstnán u jiného zaměstnavatele taktéž na základě pracovní smlouvy s příjmem 1 800 Kč.

V případě zaměstnání podle pracovní smlouvy platí, že povinnosti placení pojistného podléhají veškeré zúčtované příjmy, zdaňované podle § 6 ZDP, a to bez ohledu na jejich výši. Na rozdíl od některých dalších příkladů tedy nehraje u pracovní smlouvy roli výše zúčtovaného příjmu, pojistné se odvádí vždy.

Při řešení tohoto případu platí následující:

  • každý ze zaměstnavatelů je povinen přihlásit osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, za kterého bude odvádět pojistné. Odhlášení proběhne ke dni skončení zaměstnání.

  • z vyměřovacího základu 21 000 Kč činí částka pojistného 2 835 Kč. Jednu třetinu (945 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (1 890 Kč) uhradí zaměstnavatel ze svých zdrojů.

  • zaměstnavatel s příjmem 1 800 Kč nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ a pojistné odvádí sazbou 13,5 % z částky 1 800 Kč. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zaměstnavatel má k dispozici potvrzení od „hlavního” zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Příklad č. 4

Kromě příjmu 21 000 Kč má zaměstnanec zároveň u jiného zaměstnavatele příjem na dohodu o pracovní činnosti ve výši 4 000 Kč.

Ve srovnání s předcházejícím příkladem je zde patrná odlišnost v tom směru, že

Nahrávám...
Nahrávám...