dnes je 29.3.2024

Input:

Souhlas zaměstnavatele s další výdělečnou činností zaměstnance

10.6.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2016.13.3
Souhlas zaměstnavatele s další výdělečnou činností zaměstnance

Mgr. Tomáš Liškutín, Mgr. David Šupej

V dnešní době není výjimkou, že zaměstnanci kromě pracovního poměru u svého zaměstnavatele vyvíjí i další výdělečnou činnost. Motivace může být různá, kromě snahy o vylepšení rodinného rozpočtu se může jednat například i o činnost, která byla původně jen relaxací, avšak časem přerostla v aktivitu, která přináší i zisk (např. prodej domácích keramických výrobků). Bez ohledu na způsob, jakým se zaměstnanec k výdělečné činnosti dostal, měl by si vždy před jejím započetím ověřit, zda mu nehrozí konflikt se zájmy zaměstnavatele. Zákoník práce, případně i další zvláštní zákony, totiž stanoví určité podmínky, za kterých je možné výdělečnou činnost vedle současného zaměstnání provozovat tak, aby nedocházelo k ohrožení oprávněných zájmů zaměstnavatele.

V tomto článku se tedy budeme věnovat tomu, kdy a za jakých podmínek může zaměstnanec vykonávat další výdělečnou činnost za současného trvání dosavadního zaměstnání (problematice konkurence po skončení pracovního poměru se v tomto textu nevěnujeme).

OBECNÁ ÚPRAVA V ZÁKONÍKU PRÁCE

Základní pravidlo pro převážnou většinu zaměstnanců je obsaženo v ustanovení § 304 odst. 1 ZP, podle kterého platí, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Dle ustanovení § 304 odst. 2 ZP může zaměstnavatel udělený souhlas kdykoli odvolat, musí tak ale učinit písemně a v odvolání musí uvést důvody pro změnu svého rozhodnutí. Zaměstnanec má pak povinnost bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů (tedy za dodržení např. daňových předpisů apod.). Tato omezení se však nevztahují na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Ta je zaměstnanci umožněna vždy.

Účelem uvedených pravidel je ochrana oprávněných zájmů zaměstnavatele tak, aby nedocházelo k situacím, kdy např. zaměstnanec informace a kontakty nabyté v rámci výkonu zaměstnání použije k tomu, aby zaměstnavateli konkuroval, přebíral jeho zakázky apod. Taková situace by byla jen stěží udržitelná, navíc je třeba pamatovat též na fakt, že i nepřímý útok na majetek zaměstnavatele (např. přeposlání zakázky třetí osobě bez vědomí zaměstnavatele) je zvlášť hrubým porušením povinností a loajality zaměstnance vůči zaměstnavateli. Proto zákoník práce reguluje uvedeným způsobem výdělečnou činnost zaměstnance, pokud by byla shodná s činností zaměstnavatele.

VÝDĚLEČNÁ ČINNOST

Výdělečnou činností se přitom rozumí jakákoli výdělečná činnost, což zahrnuje např. dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, podnikání či členství ve statutárních orgánech obchodních společností, které podnikatelskou činnost provozují. Není přitom důležité, zda následně došlo k majetkovému prospěchu zaměstnance, důležité je, že taková činnost je s majetkovým prospěchem obvykle spojena a zaměstnanec chtěl takového prospěchu dosáhnout. Zaměstnanec tedy nesmí vykonávat žádnou výdělečnou činnost, bez ohledu na její formu, pokud by konkurovala předmětu činnosti zaměstnavatele. Pokud však takový konflikt nehrozí, není zaměstnanec nijak omezen (např. zaměstnanec banky může bez souhlasu zaměstnavatele prodávat zmiňované domácí keramické výrobky). Dokonce ani nemusí informovat zaměstnavatele o tom, že takovou další výdělečnou činnost vykonává.

Je však třeba věnovat pozornost doslovnému znění zákona, protože ten zaměstnancům zakazuje výkon výdělečné činnosti. K této otázce se váže poměrně bohatá sbírka soudních rozhodnutí, která nám umožňuje v hraničních případech identifikovat, zda zaměstnanec svou výdělečnou činností skutečně ohrožuje zájmy zaměstnavatele. Například obstarání si živnostenského oprávnění ještě samo o sobě nepředstavuje výkon jiné výdělečné činnosti. Výkon výdělečné činnosti nepředstavuje ani stav, kdy je zaměstnanec společníkem obchodní společnosti, která svou činností konkuruje zaměstnavateli, pokud se na chodu společnosti nepodílí jinak, než výkonem svých majetkových práv a povinností, např. hlasováním na valné hromadě. Taková situace se totiž posuzuje jako správa vlastního majetku, nikoliv výdělečná činnost. Překážku však tvoří výkon funkce jednatele nebo člena dozorčí rady takové společnosti.

Naopak pro konkurenční jednání vůči zaměstnavateli postačuje, pokud jiná výdělečná činnost zaměstnance pokrývá i jen určitou dílčí část předmětu činnosti zaměstnavatele. Navíc není ani rozhodné, jakou činnost konkrétně zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává, protože předmět činnosti daného zaměstnavatele je shodný pro všechny jeho zaměstnance, bez ohledu na to, jaký druh práce pro zaměstnavatele vykonávají.

PŘEDMĚT ČINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE

Praktickou otázkou může být kde, případně jak se mají zaměstnanci o předmětu činnosti zaměstnavatele informovat. Předně lze předmět činnosti zaměstnavatele zjistit u subjektů zapisovaných do obchodního rejstříku z tohoto rejstříku, u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění z tohoto rejstříku a u osob podnikajících na základě zvláštních právních předpisů z těchto právních předpisů. U organizačních složek státu vyplývá předmět činnosti zpravidla z příslušných zákonů

Nahrávám...
Nahrávám...