Účast zaměstnance na zdravotním pojištění ve vazbě na vznik a skončení pracovního poměru

     Účast zaměstnance na zdravotním pojištění se posuzuje v přímé návaznosti na jeho účast na nemocenském pojištění, kdy podstatnou roli zaujímá i otázka pracovněprávního vztahu, neboť účast na zdravotním pojištění bez sjednání tohoto vztahu vzniká pouze ve specifických případech (viz dále). Vznik a skončení pracovního poměru však nemusí být z časového hlediska vždy identicky totožné se vznikem, resp. zánikem účasti zaměstnance na nemocenském (a tedy i na zdravotním) pojištění.

     Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, popřípadě dnem, který byl uveden jako den jmenování vedoucího zaměstnance na pracovní místo. Den vzniku pracovního poměru se však nemusí shodovat se dnem, kdy zaměstnanec skutečně začne vykonávat práci. Jak je výše uvedeno, účast zaměstnance na zdravotním pojištění se odvíjí od jeho účasti na nemocenském pojištění, která vzniká dnem zahájení práce, neboli dnem, ve kterém zaměstnanec začne práci vykonávat.

     Jak postupuje zaměstnavatel v případě, kdy zaměstnanci zúčtuje náhradu mzdy před vznikem jeho nemocenského pojištění? Tato problematika byla v právní úpravě platné ve zdravotním pojištění do 31. 12. 2006 samostatně upravena v tom smyslu, že tento příjem zaměstnance byl jedním z taxativně vyjmenovaných příjmů, které se nezahrnovaly do vyměřovacího základu, tato náhrada mzdy tedy byla od povinnosti placení pojistného osvobozena.

     Jinak je však na takový příjem pohlíží po 1. 1. 2007. Mezi příjmy nezapočitatelnými do vyměřovacího základu již není vyjmenována žádná náhrada mzdy a jelikož na tento druh náhrady mzdy lze v podstatě vztáhnout podmínky nově stanovené v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je nutno tuto zahrnout v příslušném měsíci do vyměřovacího základu.

     Podle zákoníku práce končí pracovní poměr dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době. Zákon o nemocenském pojištění pak kvalifikuje zánik účasti na nemocenském pojištění dnem skončení zaměstnání. Je tedy zřejmé, že účast na nemocenském (a zdravotním) pojištění nemůže trvat v době, kdy zaměstnání již netrvalo. Jestliže zaměstnanec například poslední dny před skončením pracovního vztahu již nepracuje třeba z důvodů překážek na jeho straně (nemoc) nebo z jiných důvodů (neplacené volno, neomluvená absence), zaniká účast na nemocenském a zdravotním pojištění dnem skončení pracovněprávního vztahu. K tomuto datu pak odhlašuje zaměstnavatel zaměstnance od placení pojistného.

K zúčtovanému hrubému příjmu zaměstnance se musí v měsíci květnu připočítat pojistné za celkem čtyři vykázané kalendářní dny pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno). Jednu třetinu pojistného z důvodu neplaceného volna platí vždy zaměstnanec, úhrada zbývajících dvou třetin pojistného (případně jejich část) může být předmětem písemné smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pokud taková smlouva uzavřena není, platí tyto dvě třetiny v plné výši zaměstnavatel. Pojistné z neplaceného volna by zaměstnavatel neodváděl pouze v případě, kdyby byla splněna některá z podmínek uvedených v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) - c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeob. zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů.