dnes je 23.3.2019
Input:

Vnitřní mzdový předpis (mzdový řád)

28.2.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.18.3.1
Vnitřní mzdový předpis (mzdový řád)

JUDr. Věra Bognárová

Vnitřní mzdový předpis (mzdový řád)

Zaměstnavatel …………………………………………… (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),

zastoupený …………………………

stanoví v souladu se zákoníkem práce a po projednání s odborovou organizací tato pravidla pro poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost (dále jen „předpis“):

Část I

Rozsah platnosti

Tento předpis se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru. Na zaměstnance činné na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a na žáky se vztahují pouze ta ustanovení, u nichž je to výslovně uvedeno.

Část II

Základní ustanovení

1. Tento předpis upravuje podmínky pro poskytování mzdy, odměny z dohod a odměny za pracovní pohotovost.

2. Mzda zaměstnance se stanoví podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce s přihlédnutím k obtížnosti pracovních podmínek, dále podle pracovní výkonnosti zaměstnance a jeho pracovních výsledků. K tomu se zaměstnanci zařazují do tarifních skupin a stanoví se jim základní mzdový tarif podle ustanovení části III. Základní mzdový tarif je zaručenou mzdou ve smyslu ustanovení § 112 ZP. K ohodnocení pracovní výkonnosti a pracovních výsledků slouží mzdové formy (část V).

3. Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší zaměstnancům stejná mzda. Způsob zajišťování rovného zacházení stanoví antidiskriminační zákon.

4. Před započetím práce musí být zaměstnanec seznámen se způsobem odměňování.

5. Při stanovení odměny za práce konané mimo pracovní poměr se postupuje obdobně tak, aby výše stanovené odměny odpovídala mzdě za stejnou nebo obdobnou práci konanou v pracovním poměru.

6. Zaměstnanec má právo kdykoli nahlížet do tohoto předpisu, který je proto k dispozici .......... (kde nebo u koho).

Část III

Tarifní skupiny a tarifní sazby

1. Tarifní skupiny a tarifní sazby k nim přiřazené se odvozují od katalogu prací členěného do 8 tarifních skupin (příloha č. 1 tohoto předpisu).

2. Zaměstnanec se zařazuje do tarifní skupiny podle těžiště vykonávané práce, tedy podle toho druhu práce, na který byl zaměstnanec přijat a který s ním byl dohodnut v pracovní smlouvě.

Tarifní sazby pro 40 hodinovou týdenní pracovní dobu činí: 

Skupina prací   Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za hodinu   Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za měsíc  
1.   79,80   13 350  
2.   88,10   14 740  
3.   97,30   16 280  
4.   107,40   17 970  
5.   118,60   19 850  
6.   130,90   21 900  
7.   144,50   24 180  
8.   159,60   26 700  


Poznámka:

Uvedené tarify jsou převzaty z nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění od 1. 1. 2019 a jsou minimální. Tarify stanoví současně nejnižší úroveň zaručené mzdy (viz dále část IV), do které se nezahrnuje mzda za práci přesčas a příplatky za práci ve svátek, v noci, za ztížené a zdraví škodlivé pracovní prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Pokud by zaměstnavatel stanovil mzdové tarify nižší, než které stanoví nařízení vlády, musel by současně zajistit dodržení § 112 odst. 3 ZP  například ustanovením o případném doplatku do tarifu pro případ, že mzda zaměstnance (po vyloučení výše uvedených složek) nedosáhne alespoň výše minimální zaručené mzdy. Takový postup je však nepraktický, protože vyžaduje každý měsíc porovnávání mzdy dosažené jednotlivými zaměstnanci s úrovní minimálních tarifů. Nižší mzdové tarify je možné bez tohoto důsledku sjednat výhradně v kolektivní smlouvě, tedy se souhlasem odborů jakožto smluvní strany.

Hodinové mzdové tarify platí pro 40 hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobu. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin (podle § 79 ZP 37,5 nebo 38,75 hodin týdně podle pracovního režimu nebo provozu) se hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy úměrně zkrácení týdenní pracovní doby zvyšují.

Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 ZP nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční sazby minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižují úměrně odpracované době. U zaměstnavatelů, u kterých se uplatňují různé délky stanovené týdenní pracovní doby, se do hodinových mzdových tarifů uvedou tarify pro všechny používané délky stanovené týdenní pracovní doby.

Protože vedoucí nebo vysoce kvalifikovaní zaměstnanci, kteří vykonávají pracovní činnosti zařazené do 6. a vyšší skupiny prací, mohou být odměňováni smluvní mzdou, vystačí zaměstnavatelé v praxi zpravidla s uvedením nižšího počtu skupin prací, než je uveden v tabulce.

Část IV

Zaručená mzda

1. Zaměstnanci přísluší tarifní (zaručená) mzda odpovídající skupině, do které je zařazen a příslušné tarifní sazbě (část III). Měsíční tarifní mzda (fixní složka mzdy – část VI) se úměrně krátí, pokud zaměstnanec neodpracoval v měsíci stanovený počet směn.

2. K tarifní mzdě lze zaměstnancům poskytovat pohyblivé složky mzdy podle dalších ustanovení.

3. Byl-li zaměstnanec převeden v rámci pracovní smlouvy nebo na základě dohody o její změně na práci zařazenou do nižší tarifní skupiny a v důsledku toho mu byl stanoven nižší mzdový tarif, přísluší mu dosavadní základní tarif ještě po dobu jednoho kalendářního měsíce následujícího po dni přeřazení, a je-li tímto dnem 1. den v měsíci, po dobu tohoto měsíce.

4. Ustanovení předchozího bodu neplatí, byl-li zaměstnanec převeden pro porušení povinností vztahujících se k vykonávané práci, zaviněného schodku na hodnotách svěřených k vyúčtování, protože pozbyl předpoklady pro výkon pracovní činnosti nebo proto, že mu byla dána výpověď podle § 52 písm. f) nebo g) ZP .

5. Při přeřazení zaměstnance:

a) do vyšší tarifní skupiny mu přísluší mzdový tarif podle tohoto stupně dnem přeřazení,

b) do funkce odměňované smluvní mzdou mu přísluší fixní složka ve výši a ode dne dohodnutého v individuální smlouvě.

Část V

Mzdové formy

1. Pohyblivé složky mzdy se zaměstnancům poskytují v závislosti na jejich pracovních výsledcích a zvolené mzdové formě.

2. Mzdové formy jsou:

  • prostá časová mzda,

  • prémie,

  • úkolová mzda,

  • smíšená mzda,

  • podílová mzda,

  • odměny,

  • osobní ohodnocení,

  • další mzda.

3. Zásady pro používání mzdových forem tvoří přílohu č. 2 tohoto předpisu. Jednotlivé mzdové formy lze vhodně kombinovat.

4. Zaměstnancům činným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se odměna stanoví s přiměřeným použitím té mzdové formy, která je pro danou práci vhodná.

Část VI

Odměňování smluvní mzdou

1. Vedoucí zaměstnanci se odměňují smluvní mzdou podle individuálně uzavřené dohody o jejím poskytování (dohoda o mzdě nebo manažerská smlouva). Vedoucími pracovními místy pro tento účel jsou ...........……………………………………. (uvedou se konkrétní vedoucí zaměstnanci v souladu s ustanovením § 11 ZP). Při uzavírání smlouvy se postupuje podle dále uvedených zásad.

2. Smluvní mzdu tvoří:

  • fixní složka mzdy,

  • pohyblivá složka mzdy podle podmínek a ve výši dohodnuté ve smlouvě,

  • případné další složky mzdy podle tohoto předpisu.

3. Fixní složka nesmí být nižší než základní tarifní mzda nejblíže podřízeného zaměstnance.

4. Dohodu o poskytování smluvní mzdy uzavírá s vedoucím zaměstnancem zaměstnavatel (je-li fyzická osoba) nebo statutární orgán zaměstnavatele.

5. Výplatu pohyblivé složky mzdy a případných dalších složek mzdy schvaluje ............(kdo). Tuto složku lze krátit nebo odejmout jen na základě podmínek dohodnutých ve smlouvě, např. při zjištěných nedostatcích v řídicí práci, při neplnění nebo neúplném plnění uložených úkolů, pro způsobení značné škody atd.

6. Vedoucím zaměstnancům na pracovních místech …… (jejich vymezení je nutno stanovit tak, aby bylo v souladu s ustanovením § 11 ZP), se kterými byla mzda sjednána podle § 114 odst. 3 ZP již s přihlédnutím k případné práci přesčas, za výkon práce přesčas v dohodnutém rozsahu nepřísluší dosažená mzda, příplatek za práci přesčas ani náhradní volno. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze s vedoucími zaměstnanci sjednat nejvýše v mezích celkového rozsahu práce přesčas 416 hodin v kalendářním roce podle § 93 ZP.

Část VII

Příplatky

1. Za práci přesčas přísluší zaměstnanci, kterému nebylo poskytnuto náhradní volno, vedle dosažené mzdy příplatek ve výši ......... % (nejméně 25) průměrného hodinového výdělku, a jde-li o práci přesčas, v noci nebo v den nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši .....% (použije-li se toto rozlišení, musí to být více než 25). U zaměstnance, se kterým byla dohodnuta kratší pracovní doba podle § 80 ZP, je prací přesčas až případná práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu.

2. Zaměstnancům, se kterými byla mzda sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas podle § 114 odst. 3 ZP, za výkon práce přesčas v dohodnutém rozsahu nepřísluší dosažená mzda, příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze se zaměstnanci sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a pouze u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas 416 hodin v kalendářním roce.

3. Za práci ve svátek přísluší zaměstnanci, se kterým bylo dohodnuto poskytnutí příplatku namísto náhradního volna, …... % průměrného hodinového výdělku (nejméně 100).

4. Za práci v noci přísluší zaměstnanci příplatek ve výši .... % (nejméně 10. Jinou minimální výši a způsob určení příplatku, např. pevnou částkou v Kč, lze sjednat od 1. 1. 2012 nejenom v kolektivní smlouvě, ale i v individuální smlouvě se zaměstnancem) průměrného hodinového výdělku zaměstnance za každou odpracovanou hodinu.

5. Za práci ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci …… % (nejméně 10) základní sazby minimální mzdy, a to za každý ztěžující vliv.

6. Za práci v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci vedle dosažené mzdy příplatek ve výši ……. % (nejméně 10; jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat od 1. 1. 2012 nejenom v kolektivní smlouvě, ale i v individuální smlouvě se zaměstnancem) průměrného hodinového výdělku zaměstnance.

7. . .............. (uvedou se další druhy příplatků podle potřeb zaměstnavatele, např. za znalost a používání cizích jazyků, za zastupování atd. Jejich výši a podmínky pro jejich poskytování je nutno uvést konkrétně).

Poznámka: tvoří-li mzdový řád součást kolektivní smlouvy, lze příplatky za práci v noci a za práci v sobotu a v neděli stanovit jinak, tedy pevnými částkami nebo jiným procentem.

Část VIII

Odměňování učňů (žáků)

1. Učňům přísluší za produktivní práci vykonanou při odborném výcviku na produktivní činnosti měsíční odměna:

  • učňům 1. ročníku ve výši .....%,

  • učňům 2. ročníku ve výši .....%,

  • učňům 3. ročníku ve výši .....%

(nejméně 30 %) minimální měsíční mzdy.

Nekonal-li učeň práci po celý měsíc, odměna se úměrně krátí.

2. Konkrétní výši odměny určí ...... (zpravidla mistr) podle kvality a výsledků produktivní činnosti učně s přihlédnutím k jeho prospěchu ve škole.

3. Vykonávají-li učni výjimečně práci ve zdraví škodlivém prostředí nebo ......... (např. v sobotu a v neděli), přísluší jim stejné příplatky jako zaměstnancům (část VII).

Část IX

Odměna za pracovní pohotovost

1. Za dohodnutou pracovní pohotovost přísluší zaměstnanci odměna ve výši ... % (nejméně 10) průměrného hodinového výdělku za každou hodinu pohotovosti.

2. Dojde-li během pohotovosti k výkonu práce, přísluší zaměstnanci mzda za tuto práci a tato doba se započítává do celkové pracovní doby.

Poznámka: Nižší odměnu za pracovní pohotovost nelze sjednat ani v kolektivní smlouvě.

Část X

Splatnost mzdy

1. Mzda je splatná vždy ... dne měsíce následujícího po vykonané práci. Připadne-li tento den na den pracovního klidu, vyplácí se mzda poslední pracovní den před tímto dnem.

2. Na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem.

3. Zaměstnavatel před nastoupením zaměstnance na dovolenou mu vyplatí mzdu splatnou v době jeho dovolené, pokud se se zaměstnancem předem nedohodne jinak.

4. Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost mzdu za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd, vyplatí zaměstnavatel mzdu nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dni skončení pracovního poměru.

Část XI

Závěrečné ustanovení

1. Tento předpis nabývá účinnosti dnem ..........a platí do …… Po uplynutí této doby může být změněn, prodloužen nebo nahrazen novým předpisem.

2. Případné změny předpisu v průběhu jeho účinnosti provádí zaměstnavatel vždy předem, a to po projednání

Alt. 1

s odborovou organizací

Alt. 2

se zaměstnanci, jichž se změna týká (v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace).

3. Veškerá opatření podle tohoto předpisu jsou vedoucí zaměstnanci povinni provádět tak, aby bylo zaručeno rovné zacházení se všemi zaměstnanci a zamezeno jakékoli formě diskriminace, zejména ve vztahu mezi muži a ženami, v souladu s ustanoveními antidiskriminačního zákona.

4. Zaměstnanci jsou povinni v rozsahu své působnosti spolupracovat s kontrolními orgány, zejména příslušného úřadu práce a inspekce práce.

V ................. dne ..................

……………………………………..

podpis zaměstnavatele

(jeho oprávněného zástupce)

Příloha č. 1 – katalog prací

Podnikový katalog funkcí (pracovních činností) zpracuje zaměstnavatel v souladu jednak s ustanovením § 110 ZP , jednak s nařízením vlády č. 567/2006 Sb. vydaným podle § 112 odst. 2 ZP , a zahrne do něho ty funkce (pracovní činnosti), které používá. Takový postup považuje autor za vhodnější a mnohem přehlednější a tím i srozumitelnější než odkazy např. na vzorový katalog prací vydaný ministerstvem práce a sociálních věcí. Přitom se vícekrát v praxi osvědčilo, uvede-li zaměstnavatel pouze názvy funkcí (pracovních činností) a jejich zařazení do stupně, např. uklízečka – 1. stupeň, řidič nákladního vozu nad 3,5 t – 3. stupeň atd. Vždy je však nutno při zpracování katalogu dbát na dodržení závazných charakteristik skupin prací a příkladů prací ve skupinách uvedených v příloze k citovanému nařízení vlády. Praxe, při níž zaměstnavatel zařazuje své zaměstnance do skupin pouze podle vlastního uvážení, aniž by dodržoval charakteristiky a příklady prací uvedené v této příloze, je nepřijatelná. Takový zaměstnavatel se vystavuje nebezpečí pokutování kontrolním orgánem pro nedodržení závazného předpisu. Pro názornost je dále uvedeno jako příklad schéma podnikového katalogu v obchodní firmě: 

 

Pracovní činnost   Skupina prací  
Výkup lahví   1  
Provádění běžného úklidu (uklizečka)   1  
Obsluha pobočkové telefonní ústředny (telefonistka)   2  
Skladování a doplňování zboží (skladník)   2  
Řízení dodávkového vozidla (řidič dodávky)   2  
Práce pokladní v samoobslužné prodejně (pokladní)   3  
Řízení nákladního vozidla nad 3,5 t (řidič nákladního vozu)   3  
atd.    

Součástí katalogu jsou kvalifikační požadavky odborné praxe a vzdělání, které zpracuje zaměstnavatel podle svých potřeb např. takto:

Pro výkon práce v jednotlivých tarifních stupních se stanoví tyto orientační kvalifikační požadavky: 

 

Tarifní stupeň   Vzdělání   odborná praxe  
1   základní zaškolení   -  
2   střední vyučení v oboru    1 rok  
3   vyučení v oboru + zkouška středníúplné střední s maturitou   3 roky 3 roky1 rok  
4   úplné střední s maturitou vysokoškolské   3 roky -    
5   úplné střední s maturitou vysokoškolské   6 roků3 roky  
6   střední odborné s maturitou vysokoškolské   9 roků6 roků  
7   vysokoškolské   9 roků  
8   vysokoškolské   podle náročnosti, individuálně  

Zkouškou se rozumí úspěšné složení závěrečné zkoušky po absolvování příslušného odborného kurzu. Středním odborným vzděláním s maturitou se rozumí vzdělání zakončené úspěšnou maturitní zkouškou na odborné škole směru odpovídajícího vykonávané práci. Při středním vzdělání s maturitou všeobecného směru lze požadavek praxe prodloužit o …. (např. na dvojnásobek).

Vyučení se požaduje v oboru odpovídajícím vykonávané práci (např. zámečník). Vyučení v jiném nebo příbuzném oboru lze uznat, jsou-li znalosti jím získané využitelné pro výkon dané práce.

Nesplňuje-li zaměstnanec požadavek vzdělání, zvyšuje se požadavek odborné praxe nejméně na dvojnásobek. O zařazení takového zaměstnance do tarifního stupně rozhoduje .........(kdo).

Pro přehlednost je vhodné zapracovat tyto požadavky přímo do katalogu pro jednotlivé pracovní činnosti, takže např. pro řidiče nákladního vozu se uvede jako předpoklad příslušné řidičské oprávnění. Není-li vydán podnikový katalog, je vhodné v zájmu správného rozhodování při přijímání zaměstnanců a také proto, aby byla dodržena zásada rovných příležitostí, zapracovat tyto požadavky buď do kolektivní smlouvy nebo do vnitřního předpisu.

Příloha č. 2 – mzdové formy

1. Prostá časová mzda, při jejímž použití tvoří výdělek zaměstnance jeho základní tarifní mzda a případné příplatky, se použije u ........... (např. administrativních zaměstnanců).

2. Prémie se zaměstnancům poskytují k základní tarifní mzdě podle prémiového řádu, který obsahuje:

  • účel a zaměření prémií včetně stanovení, zda jde o prémii kolektivní nebo individuální,

  • prémiové ukazatele, jejichž splnění je rozhodné pro přiznání prémie,

  • prémiovou základnu, z níž se prémie vypočítává,

  • výši prémie a případné podmínky pro její zvýšení, snížení nebo odejmutí,

  • prémiové období,

  • způsob rozdělování kolektivní prémie,

  • účinnost prémiového řádu a doba této účinnosti.

Prémie lze poskytovat všem kategoriím zaměstnanců. Poznámka: prémiový řád je uveden jako samostatný vzor.

3. Úkolová mzda se poskytuje výrobním zaměstnancům při splnění podmínek pro její uplatnění, tj. jsou vytvořeny výkonové normy v souladu s ustanovením § 300 ZP   a uplatnění této formy neohrožuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci, na těchto pracovištích: .......................

Zaměstnanci musí být předem seznámeni s výkonovými normami platnými pro výkon jejich práce. (V případě potřeby lze uplatnit jiné formy úkolové mzdy, např. diferencovanou, akordní, o více činitelích atd. V takovém případě zaměstnavatel stanoví v tomto bodě pravidla pro jejich používání.)

4. Smíšená mzda se uplatňuje na těchto pracovištích ..........

Při jejím použití:

a) zaměstnancům přísluší za vykonanou práci jednak pevná složka mzdy ve výši ... % (např. 50) jejich tarifní mzdy a podíl na dosažených