Vnitřní předpis zaměstnavatele k příspěvkům na soukromé životní pojištění zaměstnance

2.10.2

Vnitřní předpis zaměstnavatele k příspěvkům na soukromé životní pojištění zaměstnance

Jaroslava Pfeilerová

Vnitřní předpis zaměstnavatele

k příspěvkům na soukromé životní pojištění zaměstnance

Zaměstnavatel ……………………… (uvést přesné jméno, označení, sídlo, DIČ)

Zastoupený …………………….….

vydává tento

1. Zaměstnavatel bude přispívat na životní pojištění zaměstnancům, kteří uzavřeli smlouvu o soukromém životním pojištění s pojišťovnou, která je v souladu se zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví oprávněna podnikat na území ČR nebo s pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo na území Evropského hospodářského prostoru.
2. Zaměstnavatel bude poskytovat příspěvek na životní pojištění zaměstnancům s pracovním poměrem sjednaným na dobu neurčitou (případně lze stanovit jiné podmínky – např. podmínit poskytování příspěvku trváním pracovního poměru alespoň jeden rok)
3. Zaměstnavatel bude na účet zaměstnanců poskytovat měsíční příspěvek ve výši ……. (uvést částku) Kč.
4. Příspěvek na životní pojištění nebude poskytován pracovníkům činným na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a zaměstnancům, kteří mají uzavřenu termínovanou pracovní smlouvu.
5. Zaměstnanec je povinen písemně informovat příslušnou pojišťovnu o tom, že příspěvek (případně jeho část) na jeho životní pojištění bude za něj hradit zaměstnavatel.
6. Zaměstnavatel bude příspěvek poukazovat přímo příslušné pojišťovně, a to na číslo účtu, které sdělí zaměstnanec.
7. Tento vnitřní předpis se vydává na dobu ………… (nejméně jednoho roku)
8. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ………..

…………………………………..

razítko a podpis oprávněného
zástupce zaměstnavatele

Komentář:

Hlavním rysem životního pojištění je zabezpečení pojištěného a jeho blízkých. Současně jde o jistý způsob investování peněz včetně jejich zúročení. Soukromé životní pojištění vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi fyzickou osobou (pojistníkem) a pojišťovnou (pojistitelem). Účelem daňového zvýhodnění je podpora osob, které se dobrovolně finančně zajišťují na období, kdy dosáhnou důchodového věku. Daňové zvýhodnění se týká jak fyzických osob, které si hradí toto pojistné ze svých prostředků, tak zaměstnavatelů, kteří platí pojistné za své zaměstnance. To znamená, že ve vazbě na soukromé životní pojištění bude z daňového hlediska posuzováno:

• zda zaměstnavatel může příspěvky zaplacené za zaměstnance zahrnout do daňových nákladů (§ 24 ZDP ).

• zda je hodnota příspěvků z hlediska zaměstnanců posouzena jako plnění osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP ).

• zda v případě, kdy si zaměstnanec sám přispívá na své životní pojištění, lze snížit jeho základ daně o odčitatelnou položku ve výši až   24 000 Kč ročně (§ 15 ZDP ).

Daňové posouzení příspěvku na soukromé životní pojištění z hlediska zaměstnavatele

Příspěvky na soukromé životní pojištění zaměstnanců jsou v plné výši daňově uznatelné, ale pouze za podmínky, že toto plnění bude sjednáno v pracovní, kolektivní nebo v jiné smlouvě, případně v souladu s vnitřním předpisem zaměstnavatele.

Daňové posouzení příspěvku na soukromé životní pojištění z hlediska zaměstnance

Od 1. 1. 2008 byl sloučen limit pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukazované na účet zaměstnance u penzijního fondu a pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho soukromé životní pojištění. Pro možnost osvobození od daně ze závislé činnosti je v zákoně o daních z příjmů zaveden úhrnný limit pro oba produkty v absolutní částce   50 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele (částka 50 000 Kč platí pro příspěvky zaměstnavatele zaplacené od 1. 1. 2017, do konce roku 2016 činil limit pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti 30 000 Kč ročně).

Nadlimitní částky budou na straně zaměstnance podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti a také odvodům zákonného pojistného.

Zákon o daních z příjmů pro možnost osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti stanoví následující podmínky, které musí být splněny současně:

• pojistníkem je zaměstnanec,

• ve smlouvě je sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících,

• výplata pojistného plnění se uskuteční nejdříve v roce dosažení šedesáti let pojistníka,

• uspořené finanční prostředky nebude možné v průběhu trvání pojistné smlouvy vybírat (tato podmínka platí od 1. 1. 2015).

Podmínka pro „daňové zvýhodnění” životního pojištění, která zakazuje mimořádné výběry, byla stanovena z důvodu zamezení zneužívání životního pojištění jako alternativy ke mzdovému ohodnocení zaměstnance bez povinných odvodů. Mimořádné výběry byly do konce roku 2014 využívány některými zaměstnavateli jako forma odměny k platu. Zaměstnavatelé místo vyšší mzdy posílali zaměstnancům příspěvky na životní pojištění a zaměstnanci je poté čerpali formou mimořádného výběru. Tímto postupem docházelo k obcházení daňové povinnosti a také odvodů sociálního a zdravotního pojištění.

Od roku 2015 tedy je daňová výhoda zachována pouze těm poplatníkům, kteří využívají životní pojištění pouze jako ochranu před riziky a spoření na stáří.

Pokud měl zaměstnanec uzavřeno tzv. investiční životní pojištění (s možností předčasných výběrů) a chtěl využívat daňové výhody i od roku 2015, musel smlouvu u své pojišťovny převést na nový režim, který podmínky zákona o daních z příjmů splňuje. V…