dnes je 22.5.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele ke stravování zaměstnanců

8.3.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

2.12.1
Vnitřní předpis zaměstnavatele ke stravování zaměstnanců

JUDr. Věra Bognárová, Ing. Ivan Macháček

Vzor

Vnitřní předpis zaměstnavatele ke stravování zaměstnanců

Zaměstnavatel .............. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ)

zastoupený ..............

Podle § 305 ZP a § 236 odst. 2 ZP vydávám tento

vnitřní předpis ke stravování zaměstnanců.

1. Zaměstnavatel poskytuje (umožňuje) stravování ............ (uvést komu bude stravování poskytováno nebo umožněno, např. zaměstnancům ve všech pracovněprávních vztazích, jejichž směna trvá v kalendářním dni alespoň 6 hodin, zaměstnancům ve všech směnách, důchodcům, kteří před odchodem do důchodu pracovali u zaměstnavatele, zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené, zaměstnancům po dobu jejich pracovní neschopnosti apod.) v závodní jídelně a kantýně (popřípadě uvést jiné místo, kde bude stravování poskytováno - např. veřejné stravovací zařízení).

2. Zaměstnavatel na stravování zaměstnanců vyjmenovaným v bodě 1 uhrazuje ...... (např. 55 % ceny stravenky v rámci svých nákladů).

Nebo

Zaměstnavatel zaměstnancům vyjmenovaným v bodě 1 poskytuje peněžitý příspěvek na stravování, tzv. stravenkový paušál, za jednu směnu podle zákoníku práce ve výši .............. Kč.

3. Tento vnitřní předpis se vydává na dobu .........(nejméně jednoho roku)

4. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem.........

...........................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zástupce

Komentář:

K obecným podmínkám vydání vnitřního předpisu zaměstnavatele a jeho možného obsahu - viz Úvod.

Podle § 236 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Zaměstnavatel nemá povinnost zajišťovat stravování ani je financovat, zákonem má uloženu pouze povinnost zaměstnancům stravování umožnit (viz § 236 ZP). Právo zaměstnancům na financování stravování vznikne pouze v tom případě, že je to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu. Jak plyne z textu § 236 odst. 2 ZP, zároveň mohou být v kolektivní dohodnuty nebo ve vnitřním předpisu stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem. Právo zaměstnanců na poskytování nepeněžitých nebo peněžitých příspěvků (stravenkového paušálu) vzniká všem zaměstnancům, tedy i zaměstnancům v pracovním poměru, kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem. To platí i u zaměstnanců organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací, pouze s tím rozdílem, že pokud se rozhodnou tito posledně jmenovaní zaměstnavatelé stravování financovat, musí při financování postupovat podle vyhlášky č 296/2022 Sb. nebo vyhlášky č. 84/2005 Sb. Ostatní zaměstnavatelé jsou při výběru a formy financování stravování regulováni pouze nepřímo tím, co zákon o daních z příjmu považuje za daňově uznatelné náklady a v jaké výši. Zaměstnavatelé proto zpravidla vždy při rozhodování o výši financování stravování plnění poskytují pouze do výše těchto uznatelných nákladů. Zákon o daních z příjmu za zaměstnance považuje všechny zaměstnance, kteří konají závislou práci, tedy mezi pracovněprávními vztahy nerozlišuje (viz bod 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP).

Cenově zvýhodněné stravování může být poskytováno bývalým zaměstnancům, kteří u zaměstnavatele pracovali do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené nebo po dobu jejich pracovní neschopnosti (§ 236 odst. 3 ZP).

Aby zaměstnanci měli právo na finanční příspěvek na stravování, je jedno v jaké formě (stravenky, stravenkový paušál), musí být toto právo dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo zaměstnavatelem stanoveno ve vnitřním předpisu. Pokud tímto způsobem u zaměstnavatele upraveno není, právo na financování stravování zaměstnanci nemají. Poskytovat finanční příspěvek na stravování ve všech formách může zaměstnavatel všem zaměstnancům bez ohledu na pracovněprávní vztah, ve kterém práci konají. Jak § 236 ZP, tak i bod 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP totiž používají pojem zaměstnanci a těmi se myslí všichni zaměstnanci, kteří práci konají v některém ze základních pracovněprávních vztahů upravených zákoníkem práce, tj. nejenom zaměstnanci v pracovním poměru, ale i zaměstnanci, kteří práci konají v některém z právních vztahů založených dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Financování stravování zaměstnanců organizačních složek státu se řídí vyhláškou č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích.

Financování stravování zaměstnanců příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky se řídí vyhláškou č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky.

Zaměstnavatel může blíže vymezit okruh zaměstnanců, kterým bude stravování poskytnuto, např. zaměstnancům ve všech směnách, včetně zaměstnanců činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnancům v době omluvené nepřítomnosti v práci (např. v době pracovní neschopnosti), bývalým zaměstnancům (například důchodcům, kteří před odchodem do důchodu u zaměstnavatele pracovali) apod.

Zaměstnavatel může stravování zajišťovat například podáváním teplých hlavních jídel, popřípadě dietních jídel v průběhu pracovní směny, podáváním doplňkových jídel a potravin a nápojů k občerstvení v jídelně nebo kantýně (ve vlastním stravovacím zařízení), může je zajistit i prostřednictvím veřejného stravovacího zařízení (např. restaurace).

Hledisko zákona o daních z příjmů:

STRAVOVÁNÍ – DAŇOVÉ ŘEŠENÍ U ZAMĚSTNANCE V ROCE 2024

Na základě § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 349/2023 Sb., je s účinností od 1. 1. 2024 je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu (zákoníku práce),

  • pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu (zákoníku práce),

  • a to v úhrnu do výše 70% horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,

  • a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin,

  • příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí:

1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele,

2. peněžitý příspěvek na stravování.

Obdobně v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin. Dle Metodické informace GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. 1. 2024 se výše uvedená situace vztahuje na fyzické osoby s příjmy ze závislé činnosti, které nemají vymezený začátek a konec směny, např. osoba s příjmy v podobě funkčních požitků, odměny likvidátora nebo odměny člena orgánu právnické osoby. Poznámka: Směnou se podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovní směny odpracovat.

S účinností od 1. 1. 2024 je tedy nově limitována hodnota osvobozeného příjmu od daně z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance nejen u peněžitého příspěvku na stravování (stravenkový paušál), jako tomu bylo v roce 2023, ale také u všech ostatních forem stravování zaměstnanců, tedy i při poskytování stravenek jako nepeněžní příspěvek na stravování.

Nahrávám...
Nahrávám...