dnes je 19.3.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele o pružném rozvržení pracovní doby

15.2.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

2.5.5
Vnitřní předpis zaměstnavatele o pružném rozvržení pracovní doby

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Vnitřní předpis zaměstnavatele o pružném rozvržení pracovní doby

Zaměstnavatel .............. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený ..............

K zajištění jednotného postupu vydávám tento

vnitřní předpis o pružném rozvržení pracovní doby.

1. OBECNÉ ZÁSADY

1.1 Pružné rozvržení pracovní doby (dále jen "pružná pracovní doba") se vztahuje na .......... (uvést, kterých zaměstnanců se pružné rozvržení pracovní doby týká - např. platí pro všechny zaměstnance, pro zaměstnance určitého provozu apod.).

1.2 Pružná pracovní doba umožňuje, aby si zaměstnanec sám volil začátek a popřípadě i konec pracovní doby v rámci volitelné pracovní doby. V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti.

1.3 Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní v případech upravených v § 85 odst. 5 ZP (bod 2.6. tohoto předpisu).

1.4 Za dodržování těchto zásad odpovídají příslušní vedoucí zaměstnanci.

2. ROZVRŽENÍ PRUŽNÉ PRACOVNÍ DOBY

2.1 Volitelná pracovní doba je stanovena ve dnech ........... v časovém úseku od ........ do ...... hodin (uvést konkrétní časový úsek – např. od 6.00 do 20.00 hodin).

2.2 Základní pracovní doba, která představuje časový úsek povinné přítomnosti na pracovišti, je stanovena od ........ do ...... hodin (uvést konkrétní časový úsek – např. od 8.00 do 13.30 hodin, od 9.00 do 14.30 hodin, od 9.00 do 15.30 hodin apod.).

2.3 Pružná pracovní doba je uplatněna jako pružný pracovní týden. Zaměstnanec je povinen v kalendářním týdnu odpracovat stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin.

2.4 Přestávka na jídlo a oddech je určena od ..... do ..... (nebo O čerpání přestávky na jídlo a oddech rozhoduje zaměstnanec, vždy ale tak, že je povinen ji čerpat nejpozději po uplynutí 6 hodin nepřetržité práce od počátku směny v konkrétní den, a to v rozsahu 30 minut).

2.5 K výkonu práce přesahujícímu délku týdenní pracovní doby se nepřihlíží, pokud nejde o práci přesčas nebo o napracování neodpracované části pracovní doby.

2.6 Pružná pracovní doba se neuplatní:

  • při pracovní cestě zaměstnance,

  • v době čerpání dovolené,

  • při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven,

  • brání-li jejímu uplatnění provozní důvody,

  • v době důležitých osobních překážek v práci podle § 191 ZP a § 191a ZP,

  • v dalších případech určených zaměstnavatelem.

2.7 V případech, kdy se pružná pracovní doba neuplatní podle bodu 2.6, platí pro zaměstnance pracovní doba v pracovní dny (popř. uvést v pondělí až pátek) se začátkem v ...... hodin a koncem v ...... hodin (uvést začátek pracovní doby - např. v 8 hodin a konec pracovní doby – např. v 16.30 hodin apod.).

2.8 Počet odpracovaných hodin ve dnech, kdy se pružná pracovní doba neuplatní, se do evidence týdenní pracovní doby započítává v rozsahu počtu skutečně odpracovaných hodin, nejvýše však 8 hodin. K delší odpracované době se v těchto dnech nepřihlíží, nejedná-li se o práci přesčas.

3. PŘEKÁŽKY V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE

3.1 Překážky v práci se posuzují jako výkon práce pouze v rozsahu, ve kterém nezbytně zasáhly do základní pracovní doby, pokud právní předpis nestanoví jinak.

3.2 Překážky v práci, které zasáhly do volitelné pracovní doby, se posuzují jako omluvené, nikoliv však jako výkon práce (nezahrnují se do odpracované doby) a neposkytuje se za ně náhrada mzdy (platu).

3.3 Pokud právní předpis u překážek v práci stanoví přesnou délku nezbytně nutné doby, po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno, posuzuje se jako výkon práce celá tato doba. U celodenních překážek se za dobu jednoho dne považuje doba průměrné délky směny, tj. 8 hodin.

3.4 Jestliže zaměstnanec pro omluvené překážky v práci neodpracoval v týdnu celou nebo část volitelné pracovní doby, protože mu v tom bránila překážka v práci na jeho straně, je povinen tuto neodpracovanou dobu napracovat bez zbytečného odkladu v následujících pracovních dnech, nejpozději však do konce příštího kalendářního měsíce, pokud si s bezprostředně nadřízeným vedoucím zaměstnancem nedohodli jinou dobu napracování. Napracování je možné pouze ve volitelné pracovní době, jestliže nebyla dohodnuta jiná doba. Toto napracování není prací přesčas.

3.5 Jestliže zaměstnanec konal nad stanovenou týdenní pracovní dobu práci, kterou mu nadřízený vedoucí pracovník nenařídil a ani k ní nedal souhlas, a bez svého zavinění nemohl takto odpracovanou pracovní dobu v průběhu zbývající části týdne využít ke splnění své povinnosti odpracovat stanovenou týdenní pracovní dobu, protože mu v tom zabránily důvody, které se posuzují jako výkon práce, započte se mu tato doba do odpracované doby v týdnu bezprostředně následujícím po odpadnutí uvedených důvodů. I v tomto případě je zaměstnanec povinen dodržet základní pracovní dobu stanovenou na příslušný den.

4. PŘEKÁŽKY V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE

4.1 Překážky v práci na straně zaměstnavatele se posuzují jako výkon práce, pokud zasáhly do směny zaměstnance, a to nejvýše v rozsahu průměrné délky pracovní směny (8 hodin), za každý jednotlivý pracovní den.

5. PRÁCE PŘESČAS

5.1 Prací přesčas při pružné pracovní době je práce konaná nad základní pracovní dobu, stanovenou na příslušný den, pokud ji zaměstnanec konal na příkaz nebo se souhlasem nadřízeného vedoucího zaměstnance nad stanovenou týdenní pracovní dobu (40 hodin).

5.2 O práci přesčas nejde, jestliže zaměstnanec konal práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu, kterou mu nadřízený vedoucí zaměstnanec jako práci přesčas nenařídil, ani k ní nedal souhlas. Další případy, kdy nejde o práci přesčas, vyplývají z bodu 3.4 a bodu 3.5.

Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ..........

...................................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zástupce

Komentář:

Obecně platí, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který také určí začátek a konec směn. Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. Určitou odchylku od této zásady uvedené v § 81 odst. 3 ZP představuje pružné rozvržení pracovní doby upravené v § 85 ZP.

Při pružném rozvržení pracovní doby si zaměstnanec volí sám začátek, popřípadě i konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem (dále jen "volitelná pracovní doba"). Časový úsek, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti, se nazývá základní pracovní doba (dále jen "základní pracovní doba"). Pružné rozvržení pracovní doby se může týkat všech zaměstnanců zaměstnavatele, nebo jen některých provozů či úseků.

Začátek a konec základní pracovní doby určí zaměstnavatel. Záleží na zaměstnavateli, jak dlouhou základní dobu stanoví - např. 4 hodiny, 5 hodin, 6 hodin apod., a od kdy do kdy budou zaměstnanci povinni být na pracovišti. Vzhledem k tomu, že přestávky v práci na jídlo a oddech nesmějí být poskytovány na začátku ani na konci směny (viz § 88 ZP), zpravidla budou poskytovány v základní pracovní době, do které se však nebudou započítávat. S tím je třeba počítat v případě, že např. základní pracovní doba by měla být podle názoru zaměstnavatele dlouhá 5 hodin a měla by začínat v 9 hodin. Pokud přestávka na jídlo a oddech bude zaměstnancům poskytována od 12.00 do

Nahrávám...
Nahrávám...