dnes je 5.8.2021

Input:

Výběr z odpovědí na frekventované dotazy k nové úpravě dovolené od 1. ledna 2021 - 2. část

2.6.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2021.11.02
Výběr z odpovědí na frekventované dotazy k nové úpravě dovolené od 1. ledna 2021 – 2. část

Mgr. Zdeněk Schmied

V předchozí části obsáhlého příspěvku jsme se věnovali převodu nevyčerpané dovolené z předchozího období do roku 2021 z hlediska přechodného ustanovení novely zákoníku práce (dále jen „ZP”) a podmínkám a délce dovolené za kalendářní rok nebo její poměrné části při nezměněné délce týdenní pracovní doby (dále jen „TPD”) během kalendářního roku. Nyní se čtenářům nabízí soubor nejfrekventovanějších dotazů a odpovědí na stanovení délky dovolené při změně TPD v průběhu téhož kalendářního roku.

STANOVENÁ A KRATŠÍ TPD

Vzhledem k významu délky TPD na dovolenou připomeňme, co se podle zákoníku práce rozumí stanovenou a co kratší TPD, v jejichž rámci je zaměstnanci rozvrhována pracovní doba do směn. Do stanovené nebo kratší TPD se zásadně nezahrnuje případná práce přesčas (ta je konána nad stanovenou TPD a mimo rozvrh směn), a proto její případný výkon nemá na dovolenou žádný vliv.

  1. Stanovená TPD

Podle § 79 odst. 1 ZP činí délka stanovené TPD 40 hodin týdně. Podle § 79 odst. 2 ZP činí délka stanovené TPD u zaměstnanců:

  1. pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně,
  2. s vícesměnným nebo nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně,
  3. s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně.

Podle § 79 odst. 3 ZP platí, že zkrácení stanovené TPD bez snížení mzdy pod rozsah stanovený v odstavcích 1 a 2 může obsahovat jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis a nesmí ho provést zaměstnavatel podle § 109 odst. 3 ZP (tzv. „platová sféra”). Takto zkrácená stanovená TPD je stanovenou TPD.

  1. Kratší TPD

Podle § 80 ZP platí, že kratší pracovní doba pod rozsah stanovený v § 79 ZP může být sjednána pouze mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnanci přísluší mzda nebo plat, které odpovídají sjednané kratší pracovní době.

Dotaz č. 1

Jaký vliv na délku dovolené budou mít zaměstnancem odpracované hodiny nad rozsah sjednané kratší TPD (tzv. „nadúvazek”), které nejsou přesčasovými hodinami, neboť u zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas teprve až práce přesahující stanovenou TPD (srov. § 78 odst. 1 písm. i) větu druhou ZP)? Zaměstnanec s kratší TPD 30 hodin týdně odpracuje v konkrétním týdnu například o 5 hodin více – tedy 35 hodin.

Kratší TPD musí být individuálně sjednána mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (popř. stanovena na žádost zaměstnance podle § 241 odst. 2 ZP). V praxi však poměrně často dochází z podnětu zaměstnavatele a se souhlasem zaměstnance k odchýlení od sjednané délky kratší TPD výkonem práce zaměstnance nad tento rozsah (v konkrétním týdnu např. zaměstnanec odpracuje namísto sjednané kratší 30hodinové TPD celkem 35 hodin, v jiném 33, v jiném 32,5 apod.). ZP tuto situaci ve vztahu k dovolené explicitně neřeší, a proto se objevují rozdílné výkladové přístupy k této problematice.

Podle mého názoru:

  • jde-li o zcela výjimečné vybočení ze sjednané kratší TPD (v jednom či dvou týdnech během kalendářního roku), nemusel by mít tento „nadúvazek” vliv na délku dovolenou počítanou ze standardně sjednané kratší TPD 30 hodin týdně;

  • jde-li o vícečetné nebo dokonce pravidelné překračování kratší TPD a nejedná-li se o hodiny přesčasové, nabízejí se v zásadě dvě řešení, a to:

    1. odpracované hodiny v „nadúvazku” se připočítají k odpracovaným hodinám v rámci sjednané kratší TPD a z nich se standardně vypočítá délka dovolené na základě počtu odpracovaných celých násobků 30hodinové TPD. Např. zaměstnanec v kratší 30hodinové TPD během roku 2021 odpracoval celkem 1625 hodin, tj. 54 celých násobků uvedené TPD (1625 : 30 = 54 + 5 hodin navíc, k nimž se však nepřihlédne). Dovolená bude tedy činit 54/52 dovolené za kalendářní rok.
    2. odpracované hodiny v „nadúvazku” v příslušném týdnu povedou k rozdílné délce sjednané kratší TPD v jednotlivých týdnech a v takovém případě bude třeba postupovat při výpočtu délky dovolené za kalendářní rok nebo její poměrné části podle § 212 odst. 4 ZP – tedy při změnách délky TPD v průběhu téhož kalendářního roku (viz dále v následující části II. tohoto článku). Tento názor vychází z toho, že výkonem „nadúvazkových” hodin dochází de facto ke sjednání změn délky TPD v jednotlivých týdnech.

VÝPOČET DOVOLENÉ PŘI ZMĚNÁCH TPD BĚHEM TÉHOŽ KALENDÁŘNÍHO ROKU

Poměrně jednoduchý je výpočet délky dovolené při konstantní (nezměněné) délce TPD během celého kalendářního roku, popřípadě v rámci období kalendářního roku, za něž zaměstnanci dovolená náleží. V praxi však dochází poměrně často ke změnám délky TPD v průběhu téhož kalendářního roku, ať už tím, že zaměstnanec v rámci stanovené TPD přechází z jednosměnného do dvou- či vícesměnného nebo nepřetržitého pracovního režimu anebo se dosavadní stanovená TPD (tzv. „plný úvazek”) změní v kratší TPD (tzv. „zkrácený úvazek”), a naopak. Délka TPD má přitom zásadní vliv na délku dovolené v příslušném kalendářním roce, a proto i její změna, dochází-li k ní během kalendářního roku, se musí v délce dovolené promítnout. Nejde přitom o žádnou novinku, neboť i předchozí úprava dovolené v § 213 odst. 5 ZP (ve znění účinném do 31. 12. 2020) stanovila, že změnu rozvržení pracovní doby během kalendářního roku je nutno v dovolené za tento rok zohlednit. Nová koncepce dovolené převzala toto pravidlo, nicméně s ohledem na změnu dovolené z „pracovních” dnů dovolené na dovolenou „v hodinách” modifikovala jeho dikci v současném § 212 odst. 4 ZP. Podle tohoto ustanovení tedy platí, že „Dochází-li u zaměstnance v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky stanovené TPD nebo kratší TPD, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou stanovené TPD nebo kratší TPD.”

Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že výsledná délka dovolené v příslušném kalendářním roce (tedy dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část) bude ovlivněna změnami délky TPD během tohoto roku, a to zásadně s ohledem na délku trvání jednotlivých období s rozdílnou délkou TPD. Jde tedy vždy o jedinou a jednotnou dovolenou v daném kalendářním roce určenou za podmínek a postupem uvedeným v § 213 ZP, avšak modifikovanou v důsledku změn TPD. Nelze proto doporučit takový postup, kterým by byla určována délka dovolené vždy samostatně pro každé jednotlivé dílčí období s rozdílnou délkou TPD. Brání tomu zejména pravidlo, podle něhož se délka dovolené určuje vždy podle počtu celých násobků zaměstnancem odpracované TPD, a dále pravidlo ohledně zaokrouhlování dovolené na hodiny nahoru (§ 216 odst. 5 ZP). Nelze tedy celkovou dovolenou v kalendářním roce určit součtem práv na dovolenou za jednotlivá období s rozdílnou délkou TPD (ledaže by výjimečně existoval v každém z těchto období zcela shodný počet celých násobků odpracované TPD (např. 26 a 26), neboť takový postup by byl v řadě případů nepřesný a může mít pro zaměstnance negativní důsledky, a to zejména v případě mnohačetných změn TPD v průběhu kalendářního roku.

Pokud jde o délku jednotlivých období s rozdílnou TPD, lze ji vyjádřit především počtem kalendářních dnů, ale také týdnů, popřípadě jejich částí. Přestože v praxi existuje i jiný způsob výpočtu celkové délky dovolené při změně délky TPD, kdy poměr délky jednotlivých období se určuje na základě skutečně odpracovaných hodin, popřípadě jejich predikce, lze takovou variantu považovat za složitější a problematickou z hlediska zaokrouhlování „celých týdnů”. K tomu je třeba připomenout, že dovolenou nutno vždy určit

Nahrávám...
Nahrávám...