dnes je 29.3.2024

Input:

Whistleblowing v České republice - právní úprava a aplikace v pracovním právu

24.8.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 4 minuty

2020.17.18.07
Whistleblowing v České republice – právní úprava a aplikace v pracovním právu

JUDr. Dušan Srp, Ph.D.

Whistleblowing je významný nástroj interní komunikace v rámci korporátní compliance (tzv. Corporate Compliance) a prosazuje se dále ve veřejné sféře jako systém protikorupčních opatření. Tento termín (z angl. "to blow the whistle", tj. doslova "zahvízdat na píšťalku") se v anglosaských zemích začal používat v 70. letech 20. století pro upozorňování na podezřelé nebo trestné jednání na pracovišti. V principu jde o to, že stávající nebo bývalí zaměstnanci nějaké organizace upozorňují na nekalé praktiky na pracovišti a obracejí se na instituce nebo orgány, které mohou oznamovanou skutečnost, zpravidla ohrožující veřejnost a jdoucí proti veřejnému zájmu, prověřit a případně zakročit. Zaměstnanci se totiž o nekalých jednáních dozví často mezi prvními a mohou na ně upozornit. Zaměstnanec však v takové situaci čelí otázce, zda porušit loajalitu a důvěrnost vůči svému kolegovi, nadřízenému, popř. zaměstnavateli, a reálně tak ohrozit jeho postavení, nebo zda upřednostnit ochranu veřejného zájmu. Hlavním smyslem whistleblowingu je tedy zabránit nekalému jednání a předejít negativním důsledkům takového jednání.

V České republice doposud neexistuje žádný právní předpis, který by komplexně upravoval problematiku oznamovatelů nekalých jednání. Naproti tomu má aktuálně úpravu týkající se ochrany oznamovatelů řada členských států Evropské unie, a to Francie, Maďarsko, Irsko, Itálie, Litva, Malta, Nizozemsko, Slovensko, Švédsko včetně Velké Británie. V ostatních státech je ochrana poskytována jenom částečně, nebo platí pouze pro určité sektory či kategorii zaměstnanců. Současná dílčí právní úprava je v České republice roztříštěna do několika různých právních předpisů. Částečnou právní ochranu oznamovatelů nalezneme například v zákoníku práce, dále ve správním řádu, trestním zákoníku a ve služebním zákoně. Za velmi významné lze považovat ustanovení zákoníku práce stanovující taxativní důvody pro ukončení pracovního poměru, taktéž ochranu před přeložením na jinou práci. Dále se jedná především o obecná ustanovení zajištující férový přístup k zaměstnancům nebo stanovující právo či povinnost oznamovat protiprávní jednání. Trestní zákoník stanovuje povinnost oznámit některé trestné činy, trestní řád pak zakotvuje ochranu svědka. Dle správního řádu jsou pak správní orgány povinny přijímat anonymní podněty.

V současné době upravuje otázku tzv. whistleblowingu nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu účinné od července 2015. Jde o prováděcí předpis k zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě. Toto vládní nařízení provádí zákon o státní službě a vztahuje se tedy jen na zaměstnance ve státní službě. Státní zaměstnanec, který oznámí podezření ze spáchání protiprávního jednání představeným, státním zaměstnancem, jiným zaměstnancem nebo

Nahrávám...
Nahrávám...