dnes je 29.3.2024

Input:

Žádost zaměstnavatele podle § 263 odst. 3 ZP o projednání výše požadované náhrady škody způsobené zaměstnancem a obsahu dohody o způsobu její náhrady

8.6.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

3.7.16
Žádost zaměstnavatele podle § 263 odst. 3 ZP o projednání výše požadované náhrady škody způsobené zaměstnancem a obsahu dohody o způsobu její náhrady

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Žádost zaměstnavatele podle § 263 odst. 3 ZP o projednání výše požadované náhrady škody způsobené zaměstnancem a obsahu dohody o způsobu její náhrady

Odborová organizaci ................................ se sídlem ....................

Zaměstnavatel .....................................................................  (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO), zastoupený ...............................................

Věc:

Žádost podle § 263 odst. 3 ZP o projednání výše požadované náhrady škody způsobené zaměstnancem a obsahu dohody o způsobu její náhrady

pro zaměstnance: .................................. (jméno, příjmení, bydliště, datum narození a pracovní zařazení)

Důvody: Vznik škody na majetku zaměstnavatele a povinnost zaměstnance ji nahradit

Vážený pane předsedo,

zaměstnanec ............. způsobil zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů škodu tím, že ......... (popsat škodní událost).

Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil nahradit. Se zaměstnancem byla jeho odpovědnost za škodu projednána a uznal ji. Škoda byla vyčíslena na ........... Kč. K výši škody přikládáme (znalecký posudek, prohlášení o určení výše škody auditorem apod.).

Podle § 263 odst. 3 ZP je zaměstnavatel povinen výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její náhrady, s výjimkou náhrady nepřesahující 1 000 Kč, projednat s odborovou organizací. Zaměstnavatel proto odborové organizaci předkládá k projednání výši zaměstnancem způsobené škody a navrhovaný obsah dohody o způsobu její úhrady. Návrh dohody přikládáme.

Zaměstnavatel je připraven projednat s odborovou organizací tuto otázku osobně. O stanovisko k uvedenému postupu žádáme ve lhůtě 5 dnů od doručení této žádosti.

V ..................... dne ...................

.........................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 19 odst. 2 ZP

  • § 263 odst. 3 ZP

  • § 278 ZP

  • § 286 ZP

Komentář:

Výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její náhrady, s výjimkou náhrady nepřesahující částku 1 000 Kč, je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací. Neprojednání s odborovou organizací ani její případně nesouhlasné stanovisko nezpůsobuje nemožnost vymáhat na zaměstnanci náhradu škody ani nemění nic na odpovědnosti zaměstnance za vzniklou škodu, jsou-li pro to splněny předpoklady (§ 19 odst. 2 ZP). Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, rozhoduje o výši škody i dohodě o náhradě škody zaměstnavatel sám.

Ustanovení § 261 - § 264 ZP upravují způsoby úhrady náhrady škody, kterou zaměstnanec způsobí zaměstnavateli, a stanoví některé povinnosti zaměstnance, jak nahradit škodu. Tato společná ustanovení o povinnosti zaměstnance nahradit škodu se vztahují na všechny případy odpovědnosti zaměstnance za vzniklou škodu. Není rozhodující, zda se jedná o povinnost uhradit škodu ve zvláštních případech, anebo o obecnou odpovědnost za škodu. Pokud zaměstnavatel požaduje na zaměstnanci náhradu škody, je povinen výši požadované náhrady škody se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit, a to zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit. Povinnost k náhradě škody zaměstnanci vzniká nikoliv tímto rozhodnutím o výši náhrady škody stanovené zaměstnavatelem nebo tím, že zaměstnavatel výši náhrady škody se zaměstnancem projedná, ale tím, že jsou naplněny předpoklady vzniku odpovědnosti zaměstnance za způsobenou škodu podle jednotlivých ustanovení zákoníku práce, např. odpovědnost za schodek podle § 252 ZP, případně odpovědnost za svěřené věci či odpovědnost obecná. Rozhodnutí zaměstnavatele o výši škody, případně i o tom, který zaměstnanec za ni odpovídá, není právním jednáním, nevztahují se proto na toto rozhodnutí pravidla o platnosti či neplatnosti právních jednání. Jedná se pouze o postupy zaměstnavatele, jak na zaměstnanci požadovat náhradu škody, případně náhradu škody uplatňovat. Nesplnění povinností a postup, který je upraven v § 263 ZP, je proto pouze porušením povinností zaměstnavatele, které mu ukládá zákoník práce, ale nemá žádný vliv na oprávnění zaměstnavatele náhradu škody na zaměstnanci požadovat, a nemá ani vliv na povinnost zaměstnance škodu nahradit, jsou-li splněny předpoklady pro jednotlivé druhy odpovědnosti na straně zaměstnance.

I když zaměstnavatel nesplní povinnosti, které jsou mu uloženy v souvislosti s projednáním škody ve vztahu k zaměstnanci, příp. k odborové organizaci, zaměstnanec je povinen škodu nahradit, a pokud zaměstnanec tuto povinnost nesplní dobrovolně, má zaměstnavatel možnost uplatnit toto své právo soudní cestou, tj. podáním žaloby na uložení povinnosti zaměstnance k náhradě škody. I kdyby zaměstnavatel tyto povinnosti nesplnil, budou-li splněny předpoklady pro odpovědnost zaměstnance, soud tento nárok přizná.

Povinnosti upravené § 263 ZP, které se týkají povinnosti zaměstnavatele projednat výši škody, mají spíše preventivní charakter v tom smyslu, že zaměstnanci zaměstnavatel vysvětlí, jakým způsobem škoda vznikla a z jakého právního důvodu za ni odpovídá. Způsob projednání vzniku odpovědnosti zaměstnance za škodu a jeho povinnost nahradit

Nahrávám...
Nahrávám...