dnes je 29.3.2024

Input:

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání v příkladech

21.8.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

2022.17.03
Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání v příkladech

Ing. Růžena Klímová

Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání řeší ustanovení § 365 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákonné pojištění ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb. (starý zákoník práce) a vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění.

Zaměstnavatelé s výjimkou organizačních složek státu musí být proto pojištěni z titulu odpovědnosti za vznik pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "zákonné pojištění"). Přitom se řídí vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška").

Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele.

Pojem   Vysvětlení   Poznámka, tip, doporučení  
Kdy se zaměstnavatel přihlašuje k zákonnému pojištění?   Jakmile začne zaměstnávat prvního zaměstnance.   Vyhláška stanoví splnit tuto povinnost bez odkladu.  
Kde se zaměstnavatel přihlašuje?   Kooperativa, a. s., podle sídla organizace.   Zaměstnavatelé, kteří byli pojištěni do 31. 12. 1992 u České pojišťovny, a. s., jsou nadále pojištěni u této pojišťovny, která je dnes pojišťovnou Generali Česká pojišťovna, a. s.  

Lhůty pro odvod pojistného

Období   Lhůta pro odvod pojistného   Vyměřovací základ  
Pojistné na I. čtvrtletí roku   Do 31. 1. kalendářního roku   Součet vyměřovacích základů za IV. /IV. předchozího roku  
Pojistné na II. čtvrtletí roku   Do 30. 4. kalendářního roku   Součet vyměřovacích základů za I. /IV. kalendářního roku  
Pojistné na III. čtvrtletí roku   Do 31. 7. kalendářního roku   Součet vyměřovacích základů za II. /IV. kalendářního roku  
Pojistné na IV. čtvrtletí roku   Do 31. 10. kalendářního roku   Součet vyměřovacích základů za III. /IV. kalendářního roku  

Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné, zaplatí první pojistné vypočítané z vyměřovacího základu za čtvrtletí, kdy již zaměstnance zaměstnával, avšak zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí. Zaplatí tedy pojistné ve stejné výši dvakrát, aby se dostal do režimu lhůt splatnosti odvodu pojistného.

Příklad č. 1

Zaměstnavatel přijal prvního zaměstnance dne 1. 2. 2022. Vyměřovací základ pro odvod sociálního zabezpečení za únor a březen činil 74 200 Kč. Z jakého vyměřovacího základu má zaměstnavatel vypočítat odvod zákonného pojištění?

Zákonné pojistné odvede zaměstnavatel za I. a II. čtvrtletí současně nejpozději do 30. 4. 2022. Vyměřovací základ bude ve výši 2 × 74 200 = 148 400 Kč.

Vyměřovací základ

Pojem   Vysvětlení   Poznámka, tip, doporučení  
Vyměřovací základ pro odvod zákonného pojištění   Souhrn vyměřovacích základů pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb. za uplynulé kalendářní čtvrtletí.   Zahrnují se vyměřovací základy zaměstnanců, kteří mají uzavřen základní pracovněprávní vztah (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr).  
Maximální vyměřovací základ (MVZ)   Pro účely zákonného pojištění se k MVZ nepřihlíží a zákonné pojistné se odvádí bez ohledu na jeho výši.   Stanovisko MF ČR ze dne 16. 6. 2008  
Které příjmy se do vyměřovacího základu nezahrnují?   Náhrada škody podle zákoníku práce   Jde o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a po ukončení pracovní neschopnosti.  
Odstupné, odchodné a odbytné na základě zvláštních právních předpisů   Např. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 236/1995 Sb., zákon č. 234/2014 Sb., zákon č. 312/2002 Sb. a odchodné při skončení funkčního období náležející podle zákonů č. 128/2000 Sb., 129/2000 Sb., a 131/2000 Sb.  
Věrnostní přídavek horníků podle zákona č. 62/1983 Sb.    
Jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události   Za mimořádně závažnou událost se považuje úmrtí zaměstnance nebo nejbližšího rodinného příslušníka, který se zaměstnancem žil ve společné domácnosti.  
Plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo invalidního důchodu III. stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.    

Příklad č. 2

Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro výpočet zákonného pojištění zaměstnavatele příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, který již v kalendářním roce přesáhl částku 50 000 Kč?

Podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu, na doplňkové penzijní spoření a částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění, nebo v případě smrti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, nebo jinou pojišťovnou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně v roce dosažení věku 60 let, osvobozen od daně v úhrnu maximálně do výše 50 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud příspěvek zaměstnavatele na penzijní pojištění a životní pojištění přesáhne od jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce částku 50 000 Kč, bude se jednat o zdanitelný příjem, který bude podléhat odvodu zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení a pro účely odvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se tento příjem též zahrne do vyměřovacího základu.

Okruh osob, z jejichž příjmů se zákonné pojištění neodvádí

Okruh osob   Poznámka, tip, doporučení  
Společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Prokuristé   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Členové kolektivních orgánů právnické osoby   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Likvidátoři   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Vedoucí organizačních složek zahraničního zaměstnavatele, jestliže je místo výkonu práce trvale v České republice   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Fyzické osoby neuvedené výše, které mají příjmy ze závislé činnosti podléhající zdanění (např. člen okrskové volební komise)   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  

Výše uvedené osoby nejsou pro účely pracovněprávní považovány za zaměstnance, protože nemají uzavřen základní pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem a nemají ani nárok na odškodnění v případě vzniku úrazu.

Příklad č. 3

Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojištění odměna člena kolektivního orgánu právnické osoby?

Zde je potřeba si uvědomit, kterým osobám vzniká nárok na odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání. Jedná se jen o zaměstnance, kteří mají uzavřen pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jiné osoby, ačkoliv pro účely pojistného na sociální zabezpečení jsou zahrnuti pod pojem "zaměstnanec", nemají nárok na odškodnění, a proto se také z jejich příjmů neodvádí zákonné pojištění.

Příklad č. 4

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem konkurenční doložku, že se po ukončení pracovního poměru zaměstnanec zdrží výkonu činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči zaměstnavateli, po dobu jednoho roku. K ukončení zaměstnání došlo k 30. 6. 2022 a poté mu bývalý zaměstnavatel vyplácel peněžité plnění ve výši ½ průměrného výdělku. Musí se odvést zákonné pojištění za tohoto zaměstnance?

Ačkoliv je tento příjem příjmem podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. a bude se z něho odvádět pojistné, zákonné pojištění odvedeno nebude. Důvodem je to, že, osoba již není zaměstnancem.

Výpočet zákonného pojištění

  • Vyměřovací základ se násobí sazbou podle ekonomické činnosti.

  • Zaměstnavatel zvolí sazbu podle převažující činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.

  • Minimální pojistné činí 100 Kč.

  • Sazby pojistného jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb.

Příklad č. 5

Zaměstnavatel, který má jako hlavní činnost výrobu nápojů (sazba pojistného činí 0,84 % z VZ), zaměstnává mimo dalších 70 zaměstnanců 2 zaměstnance, kteří již v měsíci červenci 2022 dosáhli maximálního vyměřovacího základu. V měsíci srpnu a září bylo každému z nich zúčtováno 145 000 Kč. Odvádí se z jejich příjmu zákonné pojistné?

Protože již dosáhli maximálního vyměřovacího základu, z jejich zúčtovaného příjmu se neodvede pojistné na sociální zabezpečení. Pro účely odvodu

Nahrávám...
Nahrávám...