Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Změny pracovněprávních předpisů od 1. 4. 2017

13.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.3
Změny pracovněprávních předpisů od 1. 4. 2017

JUDr. Petr Bukovjan

Zákon č. 93/2017 Sb.

Dne 30. 3. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován a dne 1. 4. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 93/2017 Sb., kterým se mění tři významné pracovněprávní předpisy – zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (ZZ), zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (ZIP), a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP), všechny ve znění pozdějších předpisů.

Jak vyplývá z důvodové zprávy k novele a z jejího obsahu, jejím účelem je transpozice směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/67/EU, o prosazování směrnice 96/71/ES, o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012, o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI”).

Cílem následujících řádků je stručně informovat čtenáře o změnách, které dotčená novela přinesla v jednotlivých právních předpisech, a zdůraznit zejména ty změny, jež mají význam pro zaměstnavatele samotné (což je především změna provedená v zákoníku práce).

Změna zákona o zaměstnanosti

Ustanovení § 102 odst. 2 ZZ ukládá zaměstnavateli povinnost vést v příslušném rozsahu evidenci zaměstnaných či k němu vyslaných cizinců. Tato povinnost byla pro případ vyslání zaměstnanců od zaměstnavatele usazeného v jiném členském státě Evropské unie zúžena co do požadovaných údajů, aby to odpovídalo ochraně osobních údajů podle evropského práva. Nově se u nich v případě vyslání vyžaduje evidence:

  • identifikačních údajů,

  • adresy v zemi trvalého pobytu a adresy pro doručování zásilek,

  • čísla cestovního dokladu a názvu orgánu, který jej vydal,

  • druhu práce, místa výkonu práce a doby, po kterou by mělo vyslání trvat,

  • pohlaví těchto fyzických osob,

  • dne nástupu a dne skončení vyslání.

Podle § 136 odst. 1 ZZ je zaměstnavatel povinen mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Splnění této povinnosti se nevyžaduje, splnil-li zaměstnavatel povinnost oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění. Novela vztáhla tuto povinnost též na zaměstnavatele usazeného v jiném členském státě Evropské unie, který v rámci nadnárodního poskytování služeb vyslal svého zaměstnance k dočasnému výkonu práce do České republiky. Doklady o existenci jeho pracovněprávního vztahu s vyslaným zaměstnancem musejí být k dispozici v místě, kde tito zaměstnanci vykonávají práci, a to přeložené do českého jazyka. Za nesplnění této povinnost hrozí i zahraničnímu zaměstnavateli pokuta až do výše 500 000 Kč.

Co nemá přímou souvislost s transpozicí evropské směrnice, je zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě, a to formou částečné úhrady zaměstnavatelem vynaložených prostředků na mzdy nebo platy těchto zaměstnanců a dalších souvisejících nákladů. Ve vztahu k osobám se zdravotním postižením, které jsou invalidní, může tento příspěvek dosáhnout až 9 500 Kč (místo dosavadních 8 800 Kč). Podle přechodných ustanovení přitom platí, že poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě za čtvrté kalendářní čtvrtletí roku 2016 se řídí právními předpisy účinnými ke dni 31. 12. 2016, poskytování téhož příspěvku za první kalendářní čtvrtletí roku 2017 se již řídí novelizovaným zákonem.

Změna zákona o inspekci práce

Změny v zákoně o inspekci práce se týkají především působnosti a postupů ze strany orgánů inspekce práce k realizaci pravidel vyplývajících z evropské směrnice. Přehledně by se daly vymezit takto:

  • výslovné vymezení kontrolní činnosti orgánů inspekce práce také co do dodržování právních předpisů upravujících právní postavení zaměstnanců vyslaných k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb (včetně třeba povinností vyplývajících z § 319 ZP – viz dále); příkladmo zákon nově uvádí, co konkrétně kontrolní orgány v této souvislosti posuzují (např. zda zaměstnanec vykonává práci v České republice po omezenou dobu, jaká