dnes je 15.12.2018
Input:

Nejdůležitější změny v pracovním právu 2015/2016

15.1.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.1
Nejdůležitější změny v pracovním právu 2015/2016

JUDr. Petr Bukovjan

Koncem kalendářního roku, tím spíše pak začátkem toho následujícího dochází zpravidla k legislativním změnám, pracovněprávní oblast nevyjímaje. Účelem následujících řádků je shrnout ty nejdůležitější změny ve zmíněné oblasti, s nimiž musejí personalisté, mzdové účetní a další pracovat, a upozornit na některé souvislosti nebo problémy.

ZÁKONÍK PRÁCE

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, se v poslední době měnil dvakrát. Nejprve ke dni 1. 10. 2015 prostřednictvím zákona č. 205/2015 Sb., posléze ke dni 25. 11. 2015 zákonem č. 298/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

O druhé z uvedených novel není potřeba psát podrobně, jde jen o doplnění výčtu těch zaměstnavatelů, kteří odměňují své zaměstnance platem (viz § 109 odst. 3 ZP), a to o „regionální radu regionu soudržnosti” coby specifickou právnickou osobu. Naopak, bližší pozornost si zaslouží některé změny provedené novelou ke dni 1. 10. 2015, byť nejde o změny nikterak zásadní.

Způsoby zrušení dohod (§ 77 odst. 4)

Do 30. 9. 2015 platilo, že pokud si to zaměstnavatel se zaměstnancem výslovně nesjednal v dohodě o provedení práce, nemohla se žádná ze smluvních stran tohoto pracovněprávního vztahu při úvaze o jeho jednostranném zrušení opřít o nějaké ustanovení zákoníku práce jako v případě dohody o pracovní činnosti. O způsobech zrušení pracovněprávního vztahu založeného dohodou o provedení práce se totiž zmíněný právní předpis vůbec nezmiňoval.

Po novele zákoníku práce se způsoby zrušení obou dohod staly součástí jeho společného ustanovení § 77 odst. 4 ZP. Nebyl-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti přímo smluvními stranami, je možné ho nyní zrušit:

  • dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,

  • výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo

  • okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro výpověď i okamžité zrušení některé z dohod předepisuje zákoník práce i nadále písemnou formu, jinak se k takovému právnímu jednání nepřihlíží (jako by ho nebylo). Čeho se novela nedotkla, je možnost zákonného zástupce s přivolením soudu okamžitě zrušit dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti nezletilého zaměstnance mladšího 16 let, pokud je to nutné v zájmu jeho vzdělání, vývoje nebo zdraví (viz ustanovení § 77 odst. 5 a 6 ZP), byť v dohledné době se bude Parlament České republiky zabývat návrhem, aby toto právo bylo ze zákoníku práce zcela vypuštěno.

Pokud jde o možnost okamžitého zrušení jedné z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, novela se příliš nepovedla. Z formulace obsažené v ustanovení § 77 odst. 4 ZP by totiž nemuselo být všem zcela zřejmé, zdali je toto právo dáno zákonem (což je, ale jen pro zákonného zástupce zaměstnance mladšího 16 let – viz výše), nebo je nutné ho mezi smluvními stranami sjednat, navíc jen pro případy, v nichž by šlo okamžitě zrušit pracovní poměr (tedy zejména pro porušení „pracovní kázně” zvlášť hrubým způsobem).

S ohledem na to, že účelem novely bylo sjednotit způsoby zrušení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a zákoník práce ve znění účinném do 30. 9. 2015 připouštěl tuto možnost pouze u dohody o pracovní činnosti slovy, že „okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr”, lze jen doporučit, aby zaměstnavatel – pokud ji bude chtít vůbec využítsjednal možnost okamžitého zrušení dohody přímo v jejím textu, a to s odkazem na zákonem připuštěné důvody.

Personalistu by mohlo v souvislosti s dotčenou změnou zákoníku práce napadnout, zdali lze novelizované ustanovení § 77 odst. 4 tohoto právního předpisu vztáhnout též na dohody o provedení práce uzavřené ještě před nabytím účinnosti novely zákoníku práce a pokud třeba zaměstnavatel již dále nechce mít zaměstnance v pracovněprávním vztahu na základě dohody o provedení práce, jestli může přistoupit k její výpovědi. Odpověď zní, že ano. Změnový zákon neobsahuje žádné přechodné ustanovení, které by tomu bránilo, a nedávalo by to ani smysl.

Výše kapesného a daňový režim (§ 180)

Jednou z cestovních náhrad, kterou může (nikoliv musí) zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout při zahraniční pracovní cestě, je kapesné. To slouží zaměstnanci k úhradě jeho osobních výdajů, aniž by je musel zaměstnavateli vyúčtovávat. Zákoník práce omezuje maximální výši kapesného 40 % ze zahraničního stravného. Toto omezení však platí pouze pro zaměstnavatele odměňující své zaměstnance platem, zaměstnavatel ze mzdové sféry může poskytnout zaměstnanci na kapesném i více, což by ale mělo negativní daňový dopad. Proto se také tito zaměstnavatelé zmíněné výše drží.

Do 30. 9. 2015 nebylo zcela jednoznačné, z jakého zahraničního stravného se odvozuje maximální výše kapesného, pokud bylo zaměstnanci na zahraniční pracovní cestě poskytnuto bezplatné jídlo ve formě snídaně, oběda nebo večeře a zahraniční stravné se mu tedy dle délky trvání pracovní cesty snižuje. Objevily se názory, že v takovém případě je základnou pro vyčíslení kapesného snížené zahraniční stravné.

Novelou byl do ustanovení § 180 ZP doplněn výslovný odkaz na ty odstavce, které se zabývají zahraničním stravným v obecné poloze (§ 179 odst. 1 a 2) a je tedy již najisto postaveno, že se maximální výše kapesného odvíjí vždy od nesníženého zahraničního stravného.

Odpovědnost zaměstnance za schodek (§ 252 a násl.)

Pokud zaměstnavatel chce, aby zaměstnanec odpovídal za schodek na hodnotách, které mu svěřil, které jsou předmětem obratu nebo oběhu a s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny (jde např. o hotovost, ceniny, zboží nebo zásoby materiálu), pak s ním musí uzavřít patřičnou dohodu.

Řada personalistů má pořád v hlavě i na jazyku termín „dohoda o hmotné odpovědnosti”, jak ho znal zákoník práce účinný do 31. 12. 2006. S účinností od 1. 1. 2007 začal používat právní předpis legislativní zkratku „dohoda o odpovědnosti” (bylo vypuštěno adjektivum „hmotné”). Aby toho nebylo málo, probíraná novela zákoníku práce tuto zkratku rozšířila a nyní jde o „dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty”. Spojení „společná odpovědnost” pro případ, že na jednom pracovišti disponuje se svěřenými hodnotami více zaměstnanců, bylo pak nahrazeno formulací, že zaměstnanci jsou společně zavázáni k vyúčtování svěřených hodnot (stejně jako k případné náhradě zjištěného schodku na nich).

Je třeba poznamenat, že jde jen o změnu terminologie. Principiálně se na tomto druhu odpovědnosti zaměstnance za újmu (škodu) nic nezměnilo a měnit není nutno ani uzavřené dohody se zaměstnanci. A to rovněž v případě, že k jejich uzavření došlo např. v roce 2004, nesou název „dohoda o hmotné odpovědnosti” a odkazují se na právní úpravu obsaženou v ustanovení § 176 tehdejšího zákoníku práce. Jsou totiž i nadále platné a účinné.

Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění (§ 271c)

Jednou z náhrad, které příslušejí zaměstnanci v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, je náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění. Poskytuje se jednorázově a nejméně ve výši stanovené nařízením vlády č. 276/2015 Sb., které nabylo účinnosti dne 26. 10. 2015.

Problémy s výší náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění se táhnou už od nabytí účinnosti nové občanskoprávní úpravy ke dni 1. 1. 2014. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vychází ve svém ustanovení § 2958 z toho, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy (včetně případného ztížení společenského uplatnění). Nedohodnou-li se škůdce a poškozený o výši takové náhrady, musí rozhodnout soud. Zákoník práce do 30. 9. 2015 naopak počítal ve svém ustanovení § 394 odst. 2 ZP s tím, že při odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění se postupuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., bez ohledu na to, že byla občanským zákoníkem zrušena.

Novelou zákoníku práce s účinností od 1. 10. 2015 bylo ustanovení § 394 odst. 2 zrušeno a následně došlo k vydání zmíněného nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. To vychází z toho, že bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech, uvádí způsob, jak má příslušný lékař hodnocení provádět, a stanoví, že hodnota 1 bodu činí 250 Kč a že celková výše obou náhrad představuje násobek hodnoty 1 bodu s jejich celkovým počtem v rámci bodového ohodnocení.

Protože podle dřívější vyhlášky činila hodnota 1 bodu 120 Kč, je zřejmé, že zaměstnancům se nyní v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání dostane mnohem vyšší náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění. Nejen oni, ale též zaměstnavatel si přitom může klást otázku, co konkrétně rozhoduje o tom, zdali bude zaměstnanec odškodněn podle dosavadní (méně příznivé) právní úpravy, nebo podle právní úpravy nové (příznivější). Pokud se třeba stal zaměstnanci pracovní úraz v červenci roku 2015 a nebyl ještě vydán lékařský posudek obsahující bodové ohodnocení (včetně uvedení postupu, kterým k němu posuzující lékař dospěl), čeho se chytit?

Odpověď lze nalézt v přechodném ustanovení § 10 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., dle kterého „byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle tohoto nařízení.” Sluší se poznamenat, že podle prováděcího právního předpisu se bodové ohodnocení bolesti provádí až v době, kdy je zdravotní stav ustálený, a k bodovému ohodnocení ztížení společenského uplatnění přistupuje lékař zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu. Což je v obou případech poměrně dlouhá doba.

ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI

Také zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, prošel několika změnami. Jen za telegrafickou zmínku stojí novela provedená zákonem č. 314/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela nabyla účinnosti dne 18. 12. 2015 a dotkla se problematiky vydání povolení k zaměstnání cizinci, jemuž bylo vydáno potvrzení o strpění pobytu na území České republiky (dříve vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu).

Co zaslouží větší pozornost, je novela provedená zákonem č. 203/2015 Sb. a účinná ke dni 1. 10. 2015. Ani změny jí provedené nelze ale považovat

.
  1. Smlouva o poskytnutí užívacích práv k On-line produktu (dále také jen   "smlouva") se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu předplatného uvedenou v objednávce a ve faktuře. 
  2. Dojde-li k objednání On-line produktu nakladatelství přes internet, vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím okamžikem odeslání objednávky učiněné v internetovém obchodu nakladatelství. Podmínkou odeslání objednávky je odsouhlasení těchto všeobecných obchodních podmínek pro On-line produkty (dále také "VOP-O"), které se tak stávají právně závazné pro obě smluvní strany. 
  3. V případě objednání On-line produktu jakýmkoli jiným způsobem vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím zaplacením zálohové faktury. Úhradou zálohové faktury se stávají VOP-O právně závaznými pro obě smluvní strany. 
  4. Ke vzniku smlouvy mezi nakladatelstvím a objednatelem dojde vždy s výhradou ztráty schopnosti nakladatelství smlouvu plnit. 
  5. Objednateli vzniká právo užívat On-line produkt po uzavření smlouvy, zaplacení ceny (předplatného) On-line produktu  a aktivaci přístupu objednatele do On-line produktu provedené nakladatelstvím.
    O aktivaci přístupu do On-line produktu je objednatel nakladatelstvím informován emailem a současně jsou mu zaslány pokyny k přihlášení do On-line produktu. Rozhodne-li se objednatel svého práva na užívání On-line produktu nevyužít, nemá tato skutečnost vliv na platnost smlouvy a povinnost objednatele platit cenu On-line produktu (předplatné). 
  6. Smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další předplatné období, jehož délka je shodná s délkou předcházejícího  předplatného období, nedoručí-li nejpozději 6 týdnů před uplynutím předplaceného období uvedeného na faktuře jakákoli ze smluvních stran druhé smluvní straně emailem nebo dopisem učiněné oznámení, že o automatické prodloužení předplatného nemá zájem. V případě jednoměsíčního předplatného se šestitýdenní lhůta pro doručení oznámení zkracuje na 15 dní a ust. čl. 8 VOP-O se nepoužije. Obě smluvní strany s automatickým prodlužováním smlouvy výslovně souhlasí. Objednatel je povinen platit nakladatelství předplatné navýšené o DPH po celou dobu platnosti smlouvy. 
  7.  Nakladatelství je s ohledem na nárůst průměrného indexu spotřebitelským cen oprávněno zvýšit jednou ročně ceny předplatného na další předplatné období, maximálně však vždy o 3 % z  ceny předplatného předcházejícího předplatného období. 
  8. Nakladatelství odešle objednateli zálohovou fakturu na další předplatné období vždy nejpozději 4 týdny před koncem stávajícího předplaceného období. 
  9. Dojde-li ze strany objednatele k prodlení se zaplacením ceny předplatného, je nakladatelství oprávněno požadovat od objednatele zaplacení nákladů spojených s vymáháním každé pohledávky ve výši 1200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 
  10. Objednatel je povinen nakladatelství bez zbytečného odkladu oznámit jakékoli změny údajů, které  uvedl při uskutečnění objednávky. 
  11. On-line produkt podléhá autorskoprávní ochraně. On-line produkt nesmí být objednatelem ani nikým jiným bez předchozího souhlasu nakladatelství jakkoli rozmnožován, rozšiřován, pronajímán, propachtován, vystavován či půjčován třetím osobám a jeho obsah nesmí být sdělován v jakékoli formě veřejnosti. 
  12. Právo užívat On-line produkt je nepřenosné. Není-li mezi stranami smlouvy ujednáno jinak (multilicenční ujednání obsažené ve faktuře), má právo užívat On-line produkt
    a) v případě objednatelů - fyzických osob pouze tato jedna fyzická osoba a b) v případě objednatelů - právnických osob pouze jedna fyzická osoba u objednatele. 
  13. Poruší-li objednatel toto podlicenční ujednání nebo poruší-li jinou svou zákonnou či smluvní povinnost podstatným způsobem, je nakladatelství oprávněno od smlouvy s    okamžitým účinkem odstoupit a zrušit přístup objednatele k On-line produktu formou deaktivace přístupu nebo přístupového jména a hesla objednatele. 
  14. Nakladatelství nenese jakoukoli odpovědnost za správnost či úplnost obsahu On-line produktu a za případnou škodu či nemajetkovou újmu způsobenou přímo či nepřímo užitím obsahu On-line produktu. Ustanovení § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na odpovědnost nakladatelství neuplatní. 
  15. Nakladatelství odpovídá za to, že dostupnost On-line produktu nebude v průměru měsíčně nižší než 90%. Tato odpovědnost se však nevztahuje na kvalitu internetového připojení poskytovaného objednateli třetími osobami. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy s účinky do budoucna, bude-li alespoň dva po sobě následující měsíce dostupnost On-line produktu nižší než 90 %. 
  16. V případě potřeby (oznámení, reklamace, stížnosti atp.) může objednatel kontaktovat nakladatelství na emailové adrese info@dashofer.cz nebo prostřednictvím kontaktů uvedených na www.dashofer.cz.  
  17. Není-li uvedeno jinak, mohou být veškerá oznámení adresovaná objednateli nakladatelstvím činěna ve formě elektronické zprávy adresované na emailovou adresu objednatele. Nakladatelství je dále oprávněno zasílat zálohové faktury a daňové doklady objednateli elektronicky, případně poštou. 
  18. Není-li v objednávce výslovně uvedeno jinak, má se za to, že objednatel je podnikatel a objednávku činí v souvislosti se svou podnikatelskou činností. V těchto případech se na právní vztah mezi objednatelem a nakladatelstvím neuplatní ustanovení § 1799 a § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákonná práva objednatelů - spotřebitelů nejsou tímto ustanovením dotčena. 
  19. Případné soudní spory vyplývající z právních vztahů mezi objednatelem a nakladatelstvím  bude rozhodovat obecný soud místně příslušný podle sídla nakladatelství. 
  20. Tyto všeobecné obchodní podmínky pro On-line produkty tvoří nedílnou součást smlouvy. Nakladatelství je oprávněno v případě potřeby tyto VOP-O jednostranně změnit. O takovéto změně bude objednatel vždy s dostatečným časovým předstihem písemně, elektronicky emailem anebo na internetových stránkách nakladatelství informován a bude mít možnost změnu VOP-O odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ukončit. 
  21. V případě rozporu mezi ustanovením smlouvy a těmito VOP-O má příslušné ustanovení smlouvy před VOP-O přednost . 
  22. Společnost Verlag Dashöfer, nakladatelství,spol.s r.o. se sídlem Praha 6 - Vokovice, Evropská 423/178, PSČ 160 00, IČ: 45245681, je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.


Tyto obchodní podmínky si můžete vytisknout kliknutím na následující odkaz:
http://www.dashofer.cz/vop/online/vop-online.pdf.

.

Ochrana osobních údajů a jejich používání

Ochrana soukromí je záležitostí  důvěry a vaše důvěra je pro nás důležitá. Respektujeme vaše soukromí a při zpracování vašich osobních údajů dodržujeme zákonná právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, zejména tzv. GDPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)) (dále jen "Nařízení").

Chtěli bychom vás tímto informovat o našem nakládání s osobními údaji pro zajištění vaší informovanosti příp. pro získání souhlasu s jejich zpracováním.

1. Data a jejich využití 

Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. jakožto Správce zpracovává osobní údaje za tímto účelem:

 

 

 

 

Výše uvedené údaje zpracováváme po dobu aktivní objednané služby a po dobu 5 let od ukončení objednané služby nebo nákupu singulárního produktu, nepožaduje-li právní předpis uchování smluvní dokumentace po dobu delší. V případě zpracování osobních údajů na základě uděleného dobrovolného souhlasu po dobu 5 let od udělení souhlasu.

Aktuální seznam našich zpracovatelů můžete nalézt zde.

2. Zabezpečení dat 

Ochrana vašich údajů je pro nás klíčová, proto vynakládáme maximální úsilí pro zajištění jejich bezpečnosti. Plně využíváme technická i organizační opatření pro prevenci neoprávněného přístupu k těmto datům a zamezení jejich zničení nebo zneužití. Způsoby zabezpečení vašich dat jsou také pravidelně kontrolovány.

Při zpracování údajů v plné míře využíváme možností pseudonymizace a anonymizace, abychom co nejvíce posílili jejich zabezpečení.   

 

3. Práva subjektů

Nad svými osobními údaji neztrácíte kontrolu. Můžete k nim kdykoliv přistupovat nebo je opravit. Jako subjekt zpracování osobních dat máte také následující práva: právo na potvrzení o zpracování a informace o tom, jaké osobní údaje o vás zpracováváme, na opravu, výmaz (pokud se nejedná o osobní údaje, které jsme povinni nebo oprávněni dále zpracovávat dle příslušných právních předpisů), omezení zpracování, přenos osobních údajů, námitku proti zpracování, podat stížnost u dozorového úřadu(ÚOOÚ), na účinnou soudní ochranu, pokud máte za to, že vaše práva podle Nařízení byla porušena v důsledku zpracování vašich osobních údajů v rozporu s tímto Nařízením. V případě zpracování na základě uděleného dobrovolného souhlasu máte také právo kdykoliv tento souhlas vzít zpět. 

V případě dalších dotazů ohledně zpracování osobních údajů nás můžete kontaktovat na info@dashofer.cz