1.3
Změny v pracovním právu od 1. 6. 2018
JUDr. Petr Bukovjan
Nahoru Novela zákoníku práce od 1. 6.
Dlouhou dobu to vypadalo, že rok 2018 bude ve znamení velké novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP”). Pro někoho bohudík, pro někoho bohužel, k přijetí této novely nedošlo, a žádných dramatických změn proto právní úprava v oblasti pracovního práva nedoznala. Nezanedbatelný dopad může mít ale změna nastalá ke dni 1. 6. 2018, která souvisí s rozšířením dávek nemocenského pojištění a která se promítá též do praxe zaměstnavatelů.
Jde o změnu provedenou zákonem č. 310/2017 Sb., tou dávkou nemocenského pojištění je dávka nazvaná dlouhodobé ošetřovné a praxe zaměstnavatelů se dotýká především co do právní úpravy překážek v práci, dovolené nebo zákazu výpovědi.
Nahoru Nárok na dlouhodobé ošetřovné
Zjednodušeně řečeno, nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou. Zdůraznit je třeba, že:
-
dlouhodobou péčí rozumí zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZNP”), ve svém § 72a poskytování celodenní péče ošetřované osobě (spočívající v každodenním ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu stanoveného poskytovatelem zdravotních služeb nebo pomoci při péči o vlastní osobu ošetřované osoby),
-
ošetřující osoba musí spadat do okruhu oprávněných osob podle § 41a odst. 3 a 4 ZNP (od manžela až po druha za určitých podmínek) a
-
ošetřovaná osoba udělila pojištěnci na předepsaném tiskopise písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče (viz § 41b odst. 1 ZNP).
Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče (tj. dnem propuštění ošetřované osoby z hospitalizace ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče) a končí dnem, v němž končí tato potřeba péče (dnem uvedeným v rozhodnutí ošetřujícího lékaře, nejpozději však k 90. dni od vzniku potřeby dlouhodobé péče).
K výkonu dlouhodobé péče o jinou fyzickou osobu potřebuje být zaměstnanec uvolněn ze zaměstnání (pracovní volno). Do zákoníku práce byl v této souvislosti doplněn nový § 191a ZP, dle kterého „zaměstnavatel není povinen udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až 41c ZNP, jen v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody”. Tuto nepříliš povedenou formulaci je třeba chápat tak, že pokud zaměstnanec požádá zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna za účelem dlouhodobé péče ve vazbě na pobírání dlouhodobého ošetřovného, prokáže mu splnění podmínek nastavených zákonem o nemocenském pojištění a na straně zaměstnavatele nebudou existovat žádné vážné provozní důvody, které by tomu bránily, bude zaměstnavatel povinen zaměstnanci pracovní volno poskytnout (udělit mu písemně souhlas s nepřítomností v práci).
S ohledem na podpůrčí dobu u dlouhodobého ošetřovného a na fakt, že pracovní volno podle § 191a ZP je vázáno na poskytování dlouhodobé péče, může výše uvedená překážka v práci trvat až 90 dnů od vzniku potřeby takové péče. Pracovní volno může být souvislé po celou tuto dobu, stejně jako není vyloučeno, že zaměstnanec o ně bude žádat jen na vybrané pracovní dny. Je to dáno tím, že o dlouhodobou péči k jedné a téže ošetřované osobě se může dělit více osob, přičemž platí, že na jeden kalendářní den potřeby poskytování dlouhodobé péče lze udělit souhlas jen jednomu pojištěnci. Tiskopis žádosti o dlouhodobé ošetřovné (publikovaný na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz) předpokládá, že v takovém případě by její součástí měl být rozpis období, ve kterém bude o ošetřovanou osobu dlouhodobě pečovat zaměstnanec jako žadatel, a písemný souhlas ošetřované osoby s tímto rozpisem.
Překážka v práci podle § 191a ZP skončí zaměstnanci rovněž v případě, že ošetřovaná osoba svůj souhlas s poskytováním dlouhodobé péče písemně odvolá. Podle § 41b odst. 4 ZNP musí být v tomto odvolání uveden den skončení poskytování dlouhodobé péče a podpis pojištěnce (zaměstnance jako ošetřující osoby), kterým potvrzuje, že byl o odvolání souhlasu informován, a den, kdy informaci obdržel, nebo podpis dvou svědků, kteří potvrdí, že se tak stalo. Informace směrem k poživateli dlouhodobého ošetřovného je zásadní, protože odvolání souhlasu je účinné nejdříve ode dne následujícího po dni, v němž mu taková informace byla podána. O takovém dni musí následně zaměstnanec informovat zaměstnavatele, aby bylo zřejmé, že končí důvod pro omluvenou absenci v práci.
Aby zaměstnanec mohl s pracovním volnem podle § 191a ZP vůbec počítat, musí zaměstnavateli umět doložit skutečnosti, které mu zakládají právo na zmíněnou dávku nemocenského pojištění, zejména pak to, že:
-
existuje ošetřovaná osoba, která vyžaduje poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí,
-