dnes je 20.5.2022

Input:

Změny v pracovním právu pro rok 2022

12.1.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.1
Změny v pracovním právu pro rok 2022

JUDr. Petr Bukovjan

Vedle řešení pracovněprávních důsledků, které přinesla pandemie onemocnění covid-19, se musejí personalisté a mzdové účetní jako každoročně vyrovnávat s dalším návalem legislativních změn v oblasti pracovního práva. Již na konci roku jsme informovali mj. o změnách v souvislosti s exekučním řízením (např. paušální úhrada nákladů zaměstnavatele spojených se srážkami z postižitelných příjmů a povinnost zaměstnavatele k součinnosti s exekutorem), o změnách v oblasti nemocenského pojištění (ve vztahu k dávce otcovské poporodní péče, ošetřovnému a dlouhodobému ošetřovnému) a navazujícími dopady do zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP”), nebo o změnách v pracovní době a době odpočinku zaměstnanců v drážní dopravě.

Níže přinášíme přehled dalších důležitých změn pro pracovněprávní praxi i s příslušným komentářem.

Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy

S účinností od 1. 1. 2022 došlo jako již tradičně ke změně nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Novela zmíněného nařízení vlády vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 405/2021 Sb.

Měsíční minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu (plný pracovní úvazek) se zvýšila z částky 15 200 Kč na částku 16 200 Kč a minimální mzda za hodinu z částky 90,50 Kč na částku 96,40 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin; pro jiné délky stanovené týdenní pracovní doby se tato sazba přepočítává a činí u stanovené týdenní pracovní doby 38,75 hodiny částku 99,60 Kč a u stanovené týdenní pracovní doby 37,5 hodiny částku 102,90 Kč). Analogicky se zvýšily též měsíční a hodinové sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy.

Změny v odměňování zaměstnanců veřejných služeb a správy

Začátkem letošního roku nabyla účinnosti též novela nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatelé odměňující své zaměstnance platem podle zákoníku práce a tohoto nařízení vlády ovšem do poslední chvíle nevěděli, jakým způsobem a o jakou částku se platové tarify těchto zaměstnanců zvýší. Dosluhující vláda totiž vydala nařízení, které bylo publikováno jako č. 420/2021 Sb., aby už přijaté změny revidovala nově jmenovaná vláda na svém jednání dne 29. 12. 2021. Nové nařízení vlády bylo vyhlášeno poslední den v kalendářním roce pod číslem 531/2021 Sb.

Na základě konečného rozhodnutí nové vlády se zaměstnancům ve veřejných službách a správě až na výjimky zvýšily platové tarify o 700 Kč (původní rozhodnutí počítalo se zvýšením o 1 000 Kč). Výjimky se týkají:

  • pedagogických pracovníků v regionálním školství, jejichž platové tarify se zvýšily o 2 % (oproti původním 3 %),

  • pracovníků ve zdravotnictví; platové tarify nelékařských zdravotnických pracovníků se zvýšily od 2. do 7. platové třídy o 700 Kč (původně o 1 000 Kč), od 8. platové třídy pak o 6 % (pro ně je nově utvořena samostatná stupnice platových tarifů dle přílohy č. 3 k nařízení vlády, takže tzv. platových tabulek je opět celkem 5) a

  • lékařů a zubních lékařů u poskytovatelů zdravotních služeb a lékařů orgánů sociálního zabezpečení, u nichž jde o zvýšení platových tarifů také o 6 %.

Mimořádný příspěvek při nařízené karanténě (izolaci)

Pod č. 518/2021 Sb. byl publikován zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě (rozuměj též izolaci), v praxi označovaném jako „izolačka”. Primárním účelem této právní úpravy je (stejně jako na jaře roku 2021) kompenzovat částečně zaměstnanci výpadek příjmu při karanténě, kdy je mu dle ustanovení § 192 a násl. ZP poskytována zaměstnavatelem náhrada mzdy (platu, odměny z dohody) ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.

Podle přijatého zákona přísluší zaměstnanci za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, příspěvek ve výši 370 Kč. Pokud by však součet příspěvku a náhrady příjmu za uvedené období přesáhl 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl snižuje.

Zákon nabyl sice účinnosti až dne 23. 12. 2021, ale podle přechodného ustanovení platí, že mimořádný příspěvek přísluší zaměstnanci i za kalendářní dny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud mu byla nařízena karanténa po 30. 11. 2021 a ke dni nabytí účinnosti zákona ještě trvá. Znamená to, že např. v případě karantény nařízené dne 10. 12. 2021 bude zaměstnanci náležet mimořádný příspěvek také za dobu od 10. 12. do 22. 12. 2021 (za prosincové dny před nabytím účinnosti zákona), kdežto kdyby k nařízení karantény došlo dříve, tak nárok na mimořádný příspěvek zaměstnanci nevznikne (karanténa ke dni účinnosti zákona již netrvá). Nárok na zmíněný příspěvek přísluší zaměstnanci nejdéle do 28. 2. 2022 (ledaže by došlo posléze k prodloužení tohoto období).

Příspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel společně s náhradou příjmu za období karantény. O částku zúčtovanou na příspěvku si pak sníží platbu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Při měsíčním vyúčtování mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr uvede zaměstnavatel na výplatní pásce rovněž údaj o zúčtovaném příspěvku. Příspěvek je osvobozen od daně z příjmů a nelze ho postihnout výkonem rozhodnutí ani exekucí.

Aby měl zaměstnavatel jistotu, že jde o karanténu, a že má povinnost poskytovat zaměstnanci mimořádný příspěvek, dle § 10 zákona č. 518/2021 Sb. zašle Česká správa sociálního zabezpečení neprodleně zaměstnavateli na jeho žádost informaci, že od ošetřujícího lékaře obdržela informaci o nařízení karantény zaměstnanci a o jejím trvání nebo ukončení. Ostatně veškeré podstatné informace k postupům ošetřujícího lékaře stejně jako zaměstnavatele jsou dostupné na webových stránkách www.cssz.cz.

Výše paušální částky na úhradu nákladů v souvislosti se srážkami ze mzdy

Pod č. 517/2021 Sb. byla vyhlášena a dne 1. 1. 2022 nabyla účinnosti vyhláška, kterou se mění některé vyhlášky v oblasti výkonu rozhodnutí a exekucí. Změnou prošla také vyhláška č. 485/2000 Sb., o výši odměny správců podniku, způsobu jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů, ve znění pozdějších předpisů. Do jejího názvu přibyla slova „a o paušálně stanovené náhradě nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu”.

Pokud jde o samotnou paušální částku, kterou si může zaměstnavatel uplatnit vůči povinnému (zaměstnanci) při srážkách v rámci exekučního řízení, jí se týkají nová ustanovení § 4d a 4e vyhlášky. Dle nich paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč. To platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému. Současně ale výše této paušálně stanovené náhrady nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.

Nové redukční hranice pro pracovněprávní účely

Pod č. 380/2021 Sb. bylo publikováno sdělení MPSV, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2022.

Tyto redukční hranice mají význam též pro výpočet průměrného redukovaného výdělku, z něhož se zjišťuje výše náhrady mzdy (platu, odměny z dohod), kterou je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Podle § 192 odst. 2 ZP totiž platí, že pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný

Nahrávám...
Nahrávám...