dnes je 6.2.2023

Input:

Změny v pracovním právu 2022/2023

12.1.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.1
Změny v pracovním právu 2022/2023

JUDr. Petr Bukovjan

S koncem jednoho kalendářního roku a začátkem dalšího jsou vždy spojeny nějaké legislativní změny. Oblast pracovního práva nevyjímaje. Nejdůležitější jsou vždy změny zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též "ZP"), ale za pozornost stojí samozřejmě i novelizace jiných pracovněprávních předpisů nebo předpisů s nimi souvisejících.

Níže přinášíme přehled dalších důležitých změn pro pracovněprávní praxi i s příslušným komentářem.

Otcovská dovolená a změny v karanténě

Pod č. 358/2022 Sb.dne 1. 12. 2022 nabyla účinnosti novela zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Mezi dalšími zákony, které byly změněny, je též zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též "ZNP"), a zákoník práce.

K uvedenému dni byl výčet překážek v práci na straně zaměstnance rozšířen o otcovskou dovolenou. Tu je dle nově vloženého § 195a ZP zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci v souvislosti s narozením dítěte a péčí o ně. Pokud by zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, dopustí se přestupku na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců, za který mu hrozí pokuta až do výše 500 000 Kč. V tomto duchu byl doplněn zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, a to ve svých ustanoveních § 18 odst. 1 písm. d) a § 31 odst. 1 písm. d).

Otcovská dovolená přísluší zaměstnanci po dobu poskytování dávky otcovské poporodní péče podle § 38a až § 38d ZNP. Je to zpravidla v délce 2 týdnů, není ale vyloučena i doba delší. Po změnách provedených v zákoně o nemocenském pojištění může dávku otcovské poporodní péče zaměstnanec pobírat a pracovní volno z titulu otcovské dovolené čerpat k jednomu dítěti dvakrát, v obou případech dokonce v délce vždy celých 2 týdnů. Zmíněný zákon totiž nově připouští ve svém ustanovení § 38a odst. 4, aby pojištěnec, který vyčerpal celou podpůrčí dobu a pobíral zmíněnou dávku, nastoupil na stejně dlouhou dobu k pobírání této dávky znovu poté, co dítě do 6 týdnů po narození bohužel zemřelo. V důsledku této nešťastné skutečnosti tak zaměstnanec může čerpat otcovskou dovolenou k jednomu a témuž dítěti v souhrnu až 4 týdny.

V návaznosti na výše popsanou změnu došlo rovněž k doplnění i dalších ustanovení zákoníku práce. Zmínit lze především tato nová pravidla:

• Po skončení otcovské dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnance zařadit na původní práci a původní pracoviště, ledaže by práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno (§ 47 ZP).

• Doba čerpání otcovské dovolené se stala ochrannou dobou a až na výjimky v ní nemůže dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z pracovního poměru (§ 53 a § 54 ZP).

• Ochrany zaměstnanci čerpajícímu otcovskou dovolenou se dostalo také před okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (§ 55 odst. 2 ZP).

• Zaměstnavateli je nově zapovězeno určit zaměstnanci čerpání dovolené na dobu, kdy je na otcovské dovolené. Kdyby zaměstnanec dovolenou již čerpal, pak jeho nástup na otcovskou dovolenou vede k přerušení dovolené (§ 217 odst. 4 a § 219 odst. 1 ZP).

• Co nelze vyloučit, je postup zaměstnance spočívající v tom, že požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení otcovské dovolené. Zaměstnavatel je povinen takové žádosti vyhovět (§ 217 odst. 5 ZP).

Vedle zavedení otcovské dovolené stojí za zmínku též skutečnost spočívající v "elektronizaci karantény". Orgány nemocenského pojištění jsou nově stejně jako u dočasné pracovní neschopnosti povinny sdělovat zaměstnavateli na jeho žádost elektronickou cestou informaci o nařízené karanténě.

Doba nařízené karantény se přitom stala ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 písm. a) ZP ochrannou dobou a také v ní až na výjimky platí zákaz výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Nařízení karantény rovněž vede k přerušení dovolené dle ustanovení § 219 odst. 1 ZP, ledaže by zaměstnanec požádal o pokračování v čerpání dovolené i během této doby.

Nové redukční hranice pro pracovněprávní účely

Pod č. 319/2022 Sb. bylo publikováno sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2023.

Tyto redukční hranice mají význam též pro výpočet průměrného redukovaného výdělku, z něhož se zjišťuje výše náhrady mzdy (platu, odměny z dohod), kterou je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Podle § 192 odst. 2 ZP totiž platí, že pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Pro rok 2023 platí tyto částky:

redukční hranice pro účely nemocenského pojištění v Kč pro účely náhrady dle zákoníku práce v Kč
1. 1 345 235,38
2. 2 017 352,98
3. 4 033 705,78

Zahraniční stravné

Jako každoročně se také od 1. 1. 2023 změnila výše základních sazeb zahraničního stravného pro některé státy. Stalo se tak vyhláškou Ministerstva financí publikovanou č. 401/2022 Sb. Jen namátkou lze uvést, že ke změnám přistoupilo jmenované ministerstvo např. u Dánska (zvýšení z 55 EUR na 60 EUR), Finska (zvýšení z 50 EUR na 55 EUR), Polska (zvýšení ze 40 EUR na 45 EUR) nebo Švédska (zvýšení z 55 EUR na 60 EUR).

Tuzemské stravné a další cestovní náhrady

Co musejí zaměstnavatelé znát a co doznává pravidelných změn začátkem kalendářního roku, jsou i některé důležité údaje pro účely cestovních náhrad. Pro rok 2023 se tak stalo na základě vyhlášky č. 467/2022 Sb.

Stravné při tuzemské pracovní cestě

Délka pracovní cesty v hodinách Zaměstnavatel odměňující mzdou (v Kč) Zaměstnavatel odměňující platem (v Kč)
5 až 12 nejméně 129 129 až 153
déle než 12, nejdéle 18 nejméně 196 196 až 236
déle než 18 nejméně 307 307 až 367

Průměrná cena pohonných hmot pro účely náhrady jízdních výdajů

Druh pohonné hmoty Cena za 1 litr v Kč / za kWh v Kč
benzín 95 oktanů 41,20
benzín 98 oktanů 45,20
motorová nafta 44,10
elektřina 6,00

Sazba základní náhrady za použití vozidla (za 1 km jízdy)

Typ vozidla Základní sazba v Kč(nejméně)
jednostopá vozidla a tříkolky 1,40
osobní silniční motorová vozidla 5,20
silniční motorová vozidla s přívěsem 6,00
nákladní automobily, autobusy a traktory 10,40

Údaje pro srážky ze mzdy a jiných postižitelných příjmů

Aby zaměstnavatel správně spočítal tzv. základní částku, která nesmí být povinnému zaměstnanci sražena z jeho mzdy, platu nebo jiných postižitelných příjmů, potřebuje znát dva parametry – výši životního minima a normativních nákladů na bydlení. Rok 2022 byl až přespříliš bohatý na změny těchto parametrů a zdá se, že v roce 2023 tomu bude nejinak

Na základě nařízení vlády č. 436/2022 Sb.od 1. 1. 2023 ke zvýšení životního minima. Na jednotlivce nově připadá částka životního minima ve výši 4 860 Kč za měsíc (namísto dosavadních 4 620 Kč měsíčně).

Pod č. 456/2022 Sb. byla publikována novela zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, jejímž prostřednictvím byly od stejného data radikálně zvýšeny normativní náklady na bydlení. Pro účely srážek je rozhodující výše normativních nákladů na bydlení pro jednu a dvě osoby v obci s alespoň 70 000 obyvateli (jde o částku 14 197 Kč) a mimořádné navýšení dle § 26a odst. 2 písm. a) zákona (o částku 1 400 Kč).

Aby neúměrně nenarostla základní částka, změnilo se od 1. 1. 2023 rovněž nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů. Změnové nařízení vlády bylo vyhlášeno pod č. 466/2022 Sb. Nově se nezabavitelná částka na povinného rovná nikoliv tří čtvrtinám, ale pouze dvěma třetinám součtu částky životního minima jednotlivce a příslušné částky normativních nákladů na bydlení. Z ní se pak odvíjí nezabavitelná částka na manžela povinného nebo vyživované dítě, přičemž nově je to ve výši nikoliv její jedné třetiny, ale jen její jedné čtvrtiny.

Jak vyplývá z přechodného ustanovení nařízení vlády, zmíněná pravidla se uplatní poprvé za výplatní období, do něhož připadne den nabytí účinnosti tohoto nařízení, tj. ve vztahu k postižitelným příjmům za leden 2023. Blíže k tomu v následující tabulce:

Důležité údaje Výše v Kč
Životní minimum jednotlivce (ŽM) 4 860
Normativní náklady na bydlení (NNB) 14 197 + 1 400 = 15 597
Součet ŽM a NNB 20 457
Částka, nad kterou lze srazit bez omezení (1,5násobek součtu ŽM a NNB) 30 685,50
Nezabavitelná částka na osobu povinného (2/3 ze součtu ŽM a NNB) 13 638
Nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu (1/4 z NČ na povinného) 3 409,50
Maximální výše jedné třetiny (z 1,5násobku součtu ŽM a NNB) 10 228

Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy

S účinností od 1. 1. 2023 došlo jako již tradičně ke změně nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Novela zmíněného nařízení vlády vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 465/2022 Sb.

Měsíční minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu (plný pracovní úvazek) se zvýšila z částky 16 200 Kč na částku 17 300 Kč a minimální mzda za hodinu z částky 96,40 Kč na částku 103,80 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin; pro jiné délky stanovené týdenní pracovní doby se tato sazba přepočítává a činí u stanovené týdenní pracovní doby 38,75 hodiny částku 107,10 Kč a u stanovené týdenní pracovní doby 37,5 hodiny částku 110,70 Kč).

Jako nestandardní (a vláda to zdůvodnila snahou reagovat na neutěšenou ekonomickou situaci) se jeví skutečnost, že oproti minulosti nedošlo k analogickému zvýšení všech nejnižších úrovní zaručené mzdy. Stalo se tak pouze v I. skupině prací (částky korespondují s minimální mzdou) a v poslední 8. skupině prací (z částky 32 400 Kč na 34 600 Kč za měsíc, resp. z částky 192,80 Kč na 207,60 Kč za hodinu). U 2. až 7. skupiny prací se nejnižší úrovně zaručené mzdy pro rok 2023 nezvýšily.

Změny v odměňování zaměstnanců veřejných služeb a správy

Začátkem letošního roku sice nabyla účinnosti též novela nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, ale jejím obsahem vůbec není (procentuální) zvýšení platových tarifů. Vláda tak realizovala avizované tvrzení, že k žádné klasické změně tzv. platových tabulek co do jejich výše začátkem letošního roku nedojde.

Uvedená novela nařízení vlády přinesla tři změny jiného druhu:

• Jak vyplývá z ustanovení § 2 nařízení vlády, pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd je předepsán kvalifikační předpoklad potřebného vzdělání. V případě, že je zaměstnanec zařazen do platové třídy, pro kterou požadované vzdělání nesplňuje nebo splňuje pouze nižší z přípustných stupňů vzdělání, odečte se mu podle ustanovení § 4 odst. 7 nařízení vlády ze započitatelné praxe určitý počet let.

Ke změně došlo v písmenech c) a d) zmíněného ustanovení a odstavce nařízení vlády. U zaměstnance zařazeného do desáté platové třídy, který dosáhl vyššího odborného vzdělání, k žádnému odpočtu ze započitatelné praxe už docházet nebude. Ve vztahu k zaměstnanci zařazenému do jedenácté až šestnácté platové třídy se tento odpočet sjednotil na 2 roky pro případ, že dosáhl jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyššího odborného vzdělání.

Zapomenout nesmí v této souvislosti zaměstnavatel na přechodné ustanovení, dle kterého "zaměstnanci, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání a byl mu proveden odečet praxe podle § 4 odst. 7 písm. c) nebo d) nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, přepočítá zaměstnavatel dobu praxe podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení". Znamená to, že zaměstnanci se po přepočtu může dostat vyššího platového tarifu.

• Mezi zaměstnance odměňované podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k nařízení vlády (tzv. druhá platová tabulka) byli nově zařazeni manželští nebo rodinní poradci. I ve vztahu k nim to ale platí za podmínky, že nejsou zaměstnancem uvedeným v § 303 odst. 1 ZP nebo úředníkem územního samosprávného celku podle § 2 odst. 4 zákona č. 312/2002

Nahrávám...
Nahrávám...