Změny v pracovním právu v 2. čtvrtletí 2026

1.1.1

Změny v pracovním právu v 2. čtvrtletí 2026

JUDr. Petr Bukovjan

V následujícím komentáři přinášíme přehled toho nejdůležitějšího, o čem je potřeba v pracovním právu na jaře roku 2026 vědět.

 NahoruDalší navýšení platových tarifů

Až na výjimky dochází každoročně ke zvýšení platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. S účinností od 1. 1. 2026 se tak stalo jen u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků státních vysokých škol, kteří jsou odměňování podle stupnice platových tarifů dle přílohy č. 4 (tzv. 4. platové tabulky) nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Těmto zaměstnancům byly platové tarify zvýšeny změnovým nařízením vlády č. 471/2025 Sb., a to konkrétně o pevnou částku 2 000 Kč při zařazení do 1. až 7. platové třídy, resp. o 7 % při zařazení do 8. až 16. platové třídy.

Ostatní zaměstnanci veřejných služeb a správy ve zbývajících stupnicích platových tarifů (platových tabulkách) si museli na zvýšení svých platových tarifů počkat až k 1. 4. 2026. K uvedenému dni nabylo totiž účinnosti další změnové nařízení vlády, publikované ve Sbírce zákonů pod číslem 16/2026, kterým byly platové tarify navýšeny o:

• 9 % v 1. platové tabulce (základní stupnice platových tarifů, která zahrnuje např. práci kuchařek, údržbářů nebo úředníků územních samosprávných celků),

• 5 % ve 2. platové tabulce (podle této stupnice platových tarifů jsou odměňováni např. pracovníci v sociálních službách nebo sociální pracovníci v zařízeních sociálních služeb), a

• 2 % ve 3. platové tabulce (ta se týká např. lékařů poskytujících zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách u poskytovatele zdravotních služeb).

 NahoruJednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

Co je v roce 2026 pro zaměstnavatele asi vůbec největší změnou, je institut jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (dále jen jako "JMHZ"), upravený především v zákoně č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, a nařízení vlády č. 417/2025 Sb., k provedení zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.

V přehledu legislativních změn na začátku roku 2026 bylo pojednáno stručně o tom, co JMHZ představuje, jaké má části a že dopadá na všechny pracovněprávní vztahy bez ohledu na to, zdali je na jeho základě zaměstnanec účasten nemocenského pojištění (tj. včetně zaměstnanců konajících práci v rámci dohody o provedení práce, byť výše jejich odměny z dohody nedosahuje za kalendářní měsíc tzv. rozhodné částky). Odkázáno bylo rovněž na primární zdroje informací, ať už jde o webové stránky MPSV www.mpsv.cz nebo webové stránky ČSSZ www.cssz.cz. Lze ocenit, že v mezidobí byly zřízeny též speciální webové stránky vztahující se právě a jenom k JMHZ. Na nich lze dohledat např. pomocné dokumenty jako Pokyny k vyplnění JMHZ či Všeobecné zásady registrace zaměstnance.

Protože zavádění povinností spojených s JMHZ je rozloženo v čase, níže upozorňujeme na základní povinnosti a novinky, které nastaly ke dni 1. 4. 2026 a týkají se existujících zaměstnavatelů:

• Začátkem dubna 2026 byl spuštěn "ostrý provoz". Protože JMHZ se podává za kalendářní měsíc, a to ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, poprvé tak zaměstnavatelé musí učinit za měsíc duben 2026 do 20. 5. 2026 (nejdříve pak dne 1. 5. 2026). Pro jistotu upozorňuji, že má-li zaměstnanec u jednoho a téhož zaměstnavatele sjednáno více pracovněprávních vztahů, JMHZ se podává za každé zaměstnání zvlášť (pod samostatným identifikátorem).

• Současně vznikla zaměstnavatelům povinnost za měsíce leden, únor a březen 2026 podat dodatečné JMHZ samostatně za každý tento měsíc a nejpozději do 30. 6. 2026. Lze to provést postupně, netřeba tak činit ve stejný den. Z povahy věci pak vyplývá, že zaměstnavatel k dodatečnému podání přistoupí až po doplnění požadovaných údajů co do registrace zaměstnavatele a zaměstnance (viz níže).

• Stávající zaměstnavatelé zapsaní v evidenci zaměstnavatelů ČSSZ musejí nejpozději do 30. 4. 2026 dohlásit prostřednictvím podání Registrace zaměstnavatele – Doplňující podání (REGZELDOPL) údaje, které o nich doposud v registru zaměstnavatelů nebyly evidovány a nově být evidovány musejí. Jde např. o údaje o místně příslušném finančním úřadu nebo o tom, zdali zaměstnavatel je, nebo není zaměstnavatelem na chráněném trhu práce, tj. jestli uzavřel za tímto účelem písemnou dohodu s Úřadem práce dle § 78 ZZ.

• Změnily se podmínky pro registraci zaměstnanců. Nově se tak děje podáním Registrace zaměstnance (REGZEC). Pokud jde o osoby již zaměstnané, které ale nebyly doposud registrovány jako zaměstnanci, protože jim ze zaměstnání nevznikla účast na nemocenském pojištění, musí je zaměstnavatel zaregistrovat v termínu do 30. 4. 2026. Do stejného data musí zaměstnavatel dohlásit některé údaje týkající se zaměstnanců již registrovaných. Co se týče nově nastoupivších zaměstnanců, u jiných než zahraničních zaměstnanců (viz dále) je nově lhůta pro registraci stanovena v délce 8 dní ode dne, kdy:

  1. zaměstnanec nastoupí do zaměstnání,
  2. zaměstnavateli vznikla povinnost poskytovat zaměstnanci plnění,
  3. zaměstnavatel poprvé poskytl plnění zaměstnanci,

nebo v den, zaměstnavatel předal žádost o dávku nemocenského pojištění správě sociálního zabezpečení, pokud zaměstnanec uplatnil nátok na výplatu dávky nemocenského pojištění dříve, než zaměstnavatel tohoto zaměstnance přihlásil do evidence zaměstnanců.

• Odchylně je tomu u zahraničních zaměstnanců. Ve vztahu k nim od 1. 10. 2025 platí dle § 87 odst. 1 ZZ povinnost zaměstnavatele informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o zaměstnání "cizince" nejpozději před okamžikem jeho nástupu k výkonu práce. Dříve se tak dělo předepsanou elektronickou cestou ve smyslu vyhlášky č. 117/2024 Sb. Nyní tak zaměstnavatel činí již prostřednictvím registračního procesu v rámci JMHZ. Stejným způsobem oznamuje další skutečnosti týkající se zahraničních zaměstnanců, jako je např. změna údajů nebo ukončení zaměstnání.

• Pro každého zaměstnance a zaměstnání platí přidělené osobní identifikační číslo (OIČ) a identifikátor zaměstnání (IZ). Tyto numerické identifikátory je zaměstnavatel povinen uvádět na všech podáních do systému JMHZ, která se týkají daného zaměstnance, resp. při sdělování údajů, které mají vztah k příslušnému zaměstnání zaměstnance. Pokud jde o přidělení OIČ a IZ stávajícím zaměstnancům, ČSSZ je přiřadila hromadně a podle instrukcí obsažených na webových stránkách www.cssz.cz si je zaměstnavatel musí stáhnout na ePortálu ČSSZ . V případě nástupu nového zaměstnance je OIČ a IZ sdělováno zaměstnavateli v návaznosti na přihlášení tohoto zaměstnance do registru zaměstnanců. Současně se mu uvedené údaje doručí do datové schránky nebo si je může zjistit na ePortálu ČSSZ ve službě Seznam zaměstnanců.

• Jak upozorňuje sama ČSSZ v rámci Aktualit k JMHZ, pozor si musejí dávat zaměstnavatelé zejména v situaci tzv. navazujících zaměstnání stejného druhu. Jestliže doposud nebylo v případě nepřetržité účasti zaměstnance na nemocenském pojištění nutné hlásit jejich skončení a následný nástup, nově se v souvislosti s JMHZ musí hlásit každé zaměstnání jako takové zvlášť (jednotlivě), a to bez ohledu na účast na nemocenském pojištění, a tedy i v případě, že nepřetržitá účast na nemocenském pojištění zůstane zachována. Budeme citovat ze zprávy ČSSZ (protože jde o změnu původně avizovaného postupu): "Je-li bezprostředně od 1. 4. 2026 navazován stejný druh pracovněprávního vztahu a platí-li pro něj stejné podmínky účasti na pojištění (např. je skončen pracovní poměr a od následujícího dne uzavřen nový pracovní poměr), přičemž se neaplikuje, je-li jedno ze zaměstnání zaměstnáním malého rozsahu nebo dohodou o provedení práce, doba pojištění trvá bez přerušení (§ 10 odst. 6 ZNP), pak se podání "Registrace zaměstnance – Skončení zaměstnání" a podání "Registrace zaměstnance – Nástup do zaměstnání" podává i v těchto případech. Zaměstnavatel tak má povinnost podat za zaměstnance podání týkající se skončení doby původního zaměstnání "Registrace zaměstnance – Skončení zaměstnání" a následně podání týkající se nástupu do nového zaměstnání "Registrace zaměstnance – Nástup do zaměstnání". Podání "Registrace zaměstnance – Nástup do zaměstnání" a "Registrace zaměstnance – Skončení zaměstnání" se podává i v případě, že se jedná o opakovaně bezprostředně navazující stejný druh pracovněprávního vztahu.".

 NahoruZvýšení životního minima odloženo

Jak vyplývá z § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění po změnách provedených ke dni 1. 1. 2026, základní částka, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy, je rovna úhrnu 85 % součtu částky životního minima jednotlivce podle právních předpisů upravujících životní minimum, částky normativního nájemného a částky energetického paušálu podle právních předpisů upravujících dávku státní sociální pomoci, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

Do konce roku 2025 byli zaměstnavatelé zvyklí na to, že např. změna výše životního minima v průběhu kalendářního roku ovlivnila též výši uvedených nezabavitelných částek. Nově už to neplatí, protože dle § 4 zmíněného nařízení vlády se mj. při výpočtu nezabavitelné částky použije částka životního minima jednotlivce, částka normativního nájemného a částka energetického paušálu ve výši k 1. lednu kalendářního roku, do kterého spadá výplata mzdy.

Bylo tedy zřejmé, že ani původně schválené zvýšení životního minima k 1. 5. 2026 na základě zákona č. 152/2025 Sb., a to z částky 4 860 Kč na částku 5 500 Kč, se do výpočtu srážek za rok 2026 nepromítne. Nakonec ale k uvedenému datu ke zvýšení životního minima stejně nedojde. Parlament České republiky totiž přijal zákon č. 35/2026 Sb., kterým se zvýšení životního minima posunulo až na datum 1. 10. 2026.

 NahoruPrůměrná hrubá roční mzda pro účely tzv. modrých karet

Na území České republiky může cizinec pobývat a pracovat mj. na základě tzv. modré karty. Jde o dokument, který spojuje povolení k zaměstnání a povolení k pobytu za tímto účelem. Modrá karta je určena pro vysoce kvalifikované občany třetích zemí. Za vysokou kvalifikaci se pro tento účel považuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky.

Jednou z náležitostí, kterou musí cizinec žádající o vydání modré karty doložit, je pracovní smlouva pro výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci sjednaná "na dobu nejméně jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu, která dále obsahuje výši sjednané hrubé měsíční nebo roční mzdy odpovídající alespoň výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy" vyhlášené sdělením MPSV.

Na základě sdělení MPSV vyhlášeného ve Sbírce zákonů pod číslem 44/2026 platí, že pro období od 1. 5. 2026 do 30. 4. 2027 činí průměrná hrubá roční mzda částku 590 580 Kč.

 NahoruTransparentní odměňování a novela (nejen) zákoníku práce

Do 7. 6. 2026 by měla Česká republika přijmout změny v právním řádu, kterými by se implementovala pravidla obsažená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování. Od vyšší transparentnosti a procesů s ní spojených si směrnice slibuje silnější zajištění rovnosti v oblasti odměňování, především co do snížení rozdílů v odměňování mužů a žen.

Za účelem implementace musí být přijata novela zákoníku práce a dalších právních předpisů. Návrh takové novely byl dne 27. 3. 2026 předložen teprve do vnějšího připomínkového řízení, do Parlamentu České republiky se dostane nejdříve v květnu 2026, a je tedy zjevné, že do uvedeného data se nestihne přijmout. Ostatně sám návrh počítá s tím, že novela vejde v účinnost ke dni 1. 1. 2027, některé změny dokonce i později.

S ohledem na výše zmíněné upozorňujeme dále jen na základní navržené principy nové právní úpravy. Blíže se jí pak budueme věnovat podle průběhu legislativního procesu.

Působnost

Pravidla obsažená ve směrnici se vztahují na všechny zaměstnavatele, tj. jak v soukromém, tak veřejném sektoru, a na všechny pracovněprávní vztahy. Znamená to, že dotčeno bude novelou jak odměňování zaměstnanců v pracovním poměru mzdou i platem, tak odměňování zaměstnanců na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (odměnou z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce).

Pro účely směrnice se odměnou rozumí "obvyklá základní či minimální mzda nebo plat a veškeré ostatní odměny, jež zaměstnavatel přímo nebo nepřímo, v hotovosti nebo v podobě věcného plnění (doplňkové nebo proměnné složky) vyplácí pracovníkovi v souvislosti se zaměstnáním". Zmíněná pravidla tedy dopadají nejen na samotnou odměnu…